Budoucnost válčení nepatří robotům, ale těm, kdo dokážou rychle a přesně zpracovat velké objemy dat. „Musíme mít představu, jak to bude vypadat, abychom věděli, kterým směrem máme jít,“ shrnul pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz muž číslo jedna české armády Karel Řehka. V první části rozhovoru popisuje, proč vojáci stojí o nejmodernější letouny F-35 a co by to pro českou armádu znamenalo. „Nepořizujeme kus železa, ale schopnost,“ říká.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha 16:33 16. ledna 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Válka na Ukrajině ukazuje, jak obrovské množství zbraní a munice se v otevřeném konfliktu, kde proti sobě stojí dvě armády, spotřebuje. V roce 2015 řekl tehdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel (nynější kandidát na prezidenta) Hospodářským novinám, že česká armáda má zásoby pouze na několik dní. Změnilo se to od té doby?
Nebudu říkat, na kolik dní máme jakých zásob, to by nebylo dobře. Ale určitě se to změnilo. Ukrajinský konflikt, jak je strašný a nikdo si ho nepřeje, tak je ale zároveň obrovským budíčkem pro celé západní společenství. Revidujeme veškeré naše plány, revidujeme přístupy, začíná se měnit všechno od základu.

Testujeme různými válečnými hrami naše válečné a předběžné plány. U toho se samozřejmě ukazuje spousta problémů, to je normální, tak je to vždycky, proto se revize dělají.

Na tyto typy velkých krizí jsme se jako společnost nepřipravovali. To se nedá připravit z týdne na týden, ani z roku na rok.

Co podle vás ukazuje válka na Ukrajině? Na jaký typ válčení se česká armáda musí chystat?
V novodobé historii jsme neměli možnost takový konflikt, tedy konflikt velkého rozsahu a vysoké intenzity, jako je válka na Ukrajině, sledovat. Děláme to velmi bedlivě a snažíme se z toho učit. Máme na to tady, na generálním štábu, udělaný systém. Alokoval jsem na to lidi, kteří se tím zabývají. Shromažďujeme veškeré lekce: od ukrajinských partnerů, od našich spojenců, z otevřených zdrojů, ale i z výcviku ukrajinských vojáků.

Co se týká trendů, tak ty jsou hodně formovány vývojem technologií. O Ukrajině častokrát slyšíte, že ten konflikt připomíná první světovou válku. Zdánlivě ji v některých věcech připomíná, ale vedle toho tam vidíte spoustu moderních prvků, ať už je to využití elektromagnetického spektra, elektronického boje, autonomních systémů, bezpilotních prostředků a jejich provázanost například se systémem řízení palby.

Napřed před protivníkem

Jeden z plánů, který se teď přepracovává, je Koncepce výstavby armády České republiky. Tam armáda definuje, jakou techniku potřebuje a kdy by se měla pořídit. Když plánujete nákupy zbraňových systémů, letadel, tanků a tak dále, musíte myslet na to, aby byly vyhovující ještě za desítky let. Jak bude vypadat válčení za třicet nebo čtyřicet let?
Těžko říct přesně. Na Ukrajině vidíme věci, řekněme, z toho klasičtějšího válčení staršího typu, ale v kombinaci s novými technologiemi. Dá se čekat, že tak to bude i v dalších konfliktech.

Průměrný věk vojáka je 38,5 roku. Trápí mě, že nám stárnou, říká náčelník generálního štábu

Číst článek

Nevím, jak to vysvětlit jednoduše, ale myslím si, že to hlavní, co se teď ukazuje, je, že budoucí válčení bude hlavně o schopnosti využít obrovské množství dat a o tom, jestli budeme schopni je zpracovat. Jestli budeme schopni správné informace doručit správným lidem v potřebný čas, v potřebné kvalitě.

Od toho se odvíjí spousta věcí. Abychom tohoto byli schopni, tak je potřeba efektivně využívat nové přelomové technologie, jako je například podpora umělé inteligence a strojového učení při zpracování velkých dat. Myslím si, že ta velká změna je opravdu v množství dat a abychom byli schopni je využít lépe, efektivněji, rychleji než protivník, a tím pádem být před ním napřed v rozhodovacím procesu.

Jak do tohoto konceptu zapadá letoun F-35, o jehož nákupu aktuálně jedná ministerstvo obrany s Američany? Mluví se o nich jako o „létajících senzorech“.
Je to přesně tak. Zřídil jsem už před pár měsíci radu pro válčení budoucnosti. Tvoříme vizi válčení budoucnosti pro Armádu ČR. Měla by být dokončena do poloviny tohoto roku.

A proč to děláme? Právě i proto, jak říkáte, že chceme pořizovat prostředky, které budeme používat dalších třeba 40 let. Typicky ty letouny, které jste zmiňovala. Musíme mít představu, jak asi válčení v budoucnosti bude vypadat, abychom věděli, kterým směrem máme jít.

Pokud pořídíme letoun páté generace (F-35 je zatím jediným letounem této kategorie, pozn. red.), tak to je opravdu totální „game changer“ (změní pravidla hry, poz. red.). Není to jenom senzor, není to jenom letadlo, bombardér, stíhačka, je to řídící centrum. Celý ten projekt je o generování obrovského množství dat. Velice to navýší naše schopnosti jako armády v mnoha směrech, ale samozřejmě s tím souvisí provázanost do všech ostatních oblastí.

Takže když se budeme bavit o letounu páté generace, což je v tomto případě F-35, tak se nebavíme jenom o tom, jestli budeme mít dost pilotů, ale musíme se bavit o tom, jestli budeme mít dost „ajťáků“, jak budeme řešit datová centra, správu dat, jak budeme řešit operační cloud (úložiště dat, pozn. red.) na bojišti a další věci. A to s tím vším souvisí.

Schopnost, ne kus železa

Slyšela jsem přirovnání, že pořízení letounu F-35 je jako pořízení multimediálního ovladače: když nemáte tím ovladačem co ovládat, tak je ten nákup zbytečný. Myslí armáda na to, aby všechny prvky, které by se jednou mohly objevit na bojišti, byly kompatibilní a komunikovaly správně s takhle sofistikovaným letounem?
To je přesně o tom, jak jsem říkal, že připravíme vizi budoucího válčení. Ale ono to tak úplně není, ten letoun je kvalitní už jenom v tom, že má technologii stealth, takže je hůř viditelný, má daleko lepší radiolokátory a spoustu jiných věcí.

Když pořizujeme nějakou schopnost, protože nepořizujeme kus nějakého železa nebo techniky, ale pořizujeme schopnost, kterou chceme mít, tak samozřejmě ta schopnost je provázaná do všech oblastí rozvoje.

To znamená, že když například pořídíme letoun páté generace, tak se musíme bavit o tom, jak to změní naši organizační strukturu, jak to změní přípravu velitelů, jak to změní výcvik a vzdělávání lidí, skladbu odborností v armádě. Jaký to má vliv třeba na nemovitou infrastrukturu a na interoperabilitu (vzájemnou spolupráci, pozn. red.) s dalšími prostředky a tyto všechny věci musí být provázané do jednoho balíku.

Jako armáda jste poskytli vojenské doporučení, na základě kterého se vláda rozhodla o nákup F-35 usilovat. Vaše doporučení vycházelo z analýzy expertního centra NATO a týkalo se celého taktického letectva, nikoliv jen toho nadzvukového. Co čeká podzvukové a vrtulníkové letectvo?
Analýza a některé koncepce jsou v utajovaném režimu. Trošku bych to upravil, analýza neznamená, že našemu letectvu udělalo koncepci nějaké centrum někde v alianci. Udělali nám nezávislou analýzu a doporučení, které jsme my vzali v potaz.

Máte pravdu, že ten letoun musí zapadat do celku koncepce taktického letectva. Podzvukové letouny L-159 mají před sebou ještě docela dlouhou životnost. Je předčasné teď říkat, jak je případně zredukujeme s nástupem pětatřicítek. Ale je pravda, že do budoucna uvažujeme daleko víc o využití bezpilotních systémů.

Je možné, že budeme žít v době, kdy poletí letoun páté generace ovládaný pilotem a společně s ním poletí další bezpilotní proudové letouny, které můžou být používány v rámci jednoho celku na taktický úkol. Uvažujeme i o trendu v bezpilotních prostředcích.

Co se týká vrtulníkového letectva, tak se už zavádějí Vipery a Venomy (Česko si v roce 2019 objednalo 12 vrtulníků od americké firmy Bell, pozn. red.). Časem budeme muset řešit transportní vrtulníky s větší kapacitou. Samozřejmě smyslem je i postupně se zbavovat a vyřazovat techniku ruské provenience.

Pět zemí může poskytnout tanky Leopard 2, tvrdí ukrajinský ministr. Čekají na podporu Německa

Číst článek

Hodnoty, které jsou nám drahé

Často říkáte, že je nutné obranu vnímat jako záležitost nikoliv výlučně armády, ale celé společnosti. Podle nás je v tomhle ohledu zásadní otevřeně komunikovat. Považujete komunikaci ohledně F-35 ze strany armády za zvládnutou? Je to téma, které u veřejnosti budí vášně.
Ano a ne. Jestli jsme to dokázali úplně dobře vysvětlit, nevím. Určitě se to dá vždycky lépe a my se o to budeme snažit dál. Ale asi samy uznáte, že to není věc, kterou řeknete v hospodě ve třech větách a všichni vám zatleskají.

Cokoliv budeme pořizovat, tak vždycky budeme čelit nějakým tlakům. Třeba od konkurence, pak jsou tady různé zájmy a různé názory všelijakých expertů, což jsou někdy expertní názory, ale někdy za tím stojí holt nějaký ekonomický zájem. Neberu to nějak skandálně, to je asi regulérní věc.

Jednání na mezivládní úrovni teprve nedávno začala (vláda dala ministryni obrany Janě Černochové (ODS) mandát pro vyjednávání o nákupu 20. července 2022, pozn. red.). Fascinuje mě, že od prvních dnů, kdy to vyšlo na veřejnost, tady padají srovnání cen, a to v době, kdy ani my jsme to nevěděli.

Pracujeme s americkou stranou a s různými dalšími zeměmi, máme na to resortní projektový tým, integrovaný projektový tým v armádě, dělají se průzkumy nemovité infrastruktury, zjišťuje se, nakolik vyhovují letiště, jaké jsou požadavky na IT zabezpečení, jaké jsou možnosti cen a splátek, tohle všechno se teprve dojednává a tvoří.

Podstatná část nákladů spočívá v nákladech do nemovité infrastruktury, do opravy letišť. Ale my do nich stejně musíme investovat, protože už teď jsou nevyhovující. Tak jako tak budeme chtít být schopní přijímat alianční letouny na našem území. Během několika nejbližších let bude F-35 nejrozšířenější letoun. To jsou tvrdá čísla na základě toho, kolik už si jednotlivé státy objednaly.

Rostou možnosti sdílení nákladů, co se týká oprav, údržby, modernizace. Do starších letounů budete muset víc investovat, dříve je obměňovat a náklady porostou. Všechno tohle jsou argumenty, proč doporučujeme pořídit letoun páté generace, a ne čtyřiaapůlté a řešit ten stejný problém znovu za 15 let.

Co čeká českou armádu v roce 2023? Oslavy na Letné, rozhodnutí o stíhačkách i naděje na finanční jistotu

Číst článek

Na druhou stranu rozumím tomu, že se musí vzít v potaz i další faktory, jako jsou ekonomické a podobně, a nakonec se prostě někdo politicky rozhodne.

Jak to tak popisujete, nebude válčení budoucnosti tak trochu válka robotů?
Ne, to určitě tak není, válka robotů to nebude. Bude větší zapojení autonomních systémů, ale tvrdím, že válka je souboj vůlí. Válka má nějakou povahu a ta zůstává neměnná, aspoň podle mého názoru. Válku nevyhrávají stroje, ale lidi, kteří je obsluhují. To si myslím, že je základ všeho.

Ve válce je to o soudržnosti celé společnosti. Pokud nemáte vůli se bránit, pokud nemáte hodnoty, které máte jasně nadefinované a jsou vám jako společnosti drahé a ceníte si je tak, že za ně klidně budete bojovat, že se společnost semkne, ať to něco stojí, třeba i životy, tak pokud nemáte tohle, tak můžete mít stroje, jaké chcete a kolik chcete.

Kateřina Gruntová, Iveta Vávrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít