Jak odstranit graffiti z Karlova mostu? Citlivě po detailech narušit barvu a smýt, popisuje odborník

Památkáři v těchto dnech řeší, jak odstranit graffiti z Karlova mostu v centru Prahy. Nechtějí ho ještě více poškodit, proto nezvolí mechanické odstranění, ale chemickou variantu pomocí rozpouštědel. Pro Českou televizi to ve čtvrtek ráno popsal Martin Pácal, vedoucí odboru péče o památkový fond Národního památkového ústavu. Mezitím už za posprejování Karlova mostu padl trest. Obrazec je přes pět metrů dlouhý a dva metry vysoký.

Praha (Aktualizováno: 13:13 18. 7. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Graffiti na pilíři Karlova mostu | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Je to opravdu strašné. Co víme, tak je to první takto velký rozsah poškození Karlova mostu graffiti. Poškození se sice řeší každou chvíli, jsou to mechanická poškození nebo drobné nápisy, ale tento rozsah je prvně,“ uvedl pro Českou televizi Pácal.

Přehrát

00:00 / 00:00

Čištění bude velmi obtížné, popisuje ve vysílání Radiožurnálu ředitel Národního památkového ústavu v Praze Ondřej Ševců

Restaurátoři už podle něj odebrali vzorky k expertize, aby znali složení použitých sprejů. „Nyní se připravuje restaurátorský zájem, který bude reflektovat laboratorní výsledky,“ dodal vedoucí odboru péče o památkový fond Národního památkového ústavu.

A jakým způsobem mohou památkáři obrovské graffiti odstraňovat?

„Postup je zcela odlišný než na jiných objektech, jako jsou třeba dopravní prostředky. U památek to probíhá citlivěji a za přítomnosti restaurátorů. Musí se postupovat citlivě po jednotlivých detailech a zkoušet postupné odmývání a narušování barvy,“ přibližuje Pácal.

Sprej podle něj pronikl do určité hloubky kamene. Památkáři přesto nechtějí sáhnout k mechanickému odstranění nápisu.

Graffiti na Karlově mostě | Foto: Michal Kamaryt | Zdroj: ČTK

„Nechceme, aby došlo k dalšímu mechanickému poškození, proto bude způsob odstranění po chemické stránce, tedy rozpouštědly. Ano, dalo by se do toho jít mechanickým způsobem, ale došlo by k narušení kamene do hloubky, a viděli bychom tam i tu stopu, kde poškození bylo,“ popisuje Pácal pro Českou televizi.

Tato rozpouštědla naruší barvu tak, aby šla snáze smýt. „Prostředky jsou takové, aby rozmyly a rozpustily daný prostředek. Existuje celá škála různých emulzí, které naměkčují poškozený povrch. Kromě těchto rozpouštědel existují i další alternativní způsoby, jako je například laser,“ doplňuje.

Podle ředitele Národního památkového ústavu v Praze Ondřeje Ševců bude zákrok velmi problematický. „U nejstarších kamenů bude to čištění velmi problematické a bude velmi obtížné, ne-li téměř nemožné, to vyčistit tak, aby nebyl vidět nějaký stín nebo nedošlo k poškození povrchu kamene. To je záludnost takového útoku, není to jen estetická újma, ale čištěním vzniká ještě druhotná škoda,“ uvedl pro Radiožurnál.

Kulturní a národní památky nelze chránit takzvaným antigraffiti nátěrem, který se používá na fasádách domů. Většinou totiž vytvoří nepřirozený lesklý povrch a je neprodyšný.

Trest za posprejování

Za posprejování Karlova mostu mezitím ve čtvrtek padl trest. Soud uložil dvojici německých turistů roční podmínky, pětileté vyhoštění a peněžité tresty 100 tisíc korun. Každý z nich také musí uhradit škodu 40 tisíc korun. Verdikt je pravomocný.

Za posprejování Karlova mostu padl trest. Dva Němce soud vyhostil, dostali i podmínku a pokutu

Číst článek

Cizinci musí opustit české území do páteční půlnoci. Podle soudkyně a mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavly Hájkové jeden z nich uvedl, že byli v době činu opilí a že si neuvědomili, o jak významnou památku jde.

Karlův most si vandalové nevybrali poprvé. Jiní pachatelé jeho část posprejovali v roce 2016. V září 2017 pak osmačtyřicetiletý cizinec popsal fixem sochu svatého Františka.

Soud mu ještě tentýž měsíc uložil trestním příkazem půlroční podmínku, tříleté vyhoštění a povinnost nahradit způsobenou škodu 15 tisíc korun.

Policie v uplynulých letech řešila několik dalších případů, kdy cizinci poničili pražské památky. Například v roce 2014 si tři zahraniční návštěvníci vybrali za cíl Národní divadlo.

Nejdříve na něm dvojice mladých Francouzů vytvořila černým sprejem několik obrazců, později japonský turista posprejoval stěnu budovy divadla v podchodu v Divadelní ulici.

ako, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme