Katastrální úřady už digitalizovaly polovinu všech map
Katastrálním úřadům se už podařilo zdigitalizovat polovinu katastrálních map. Nejdál jsou na Moravě. Kompletně hotovo má být ale až v roce 2017. Kdo si myslí, že stačí současné mapy třeba jen naskenovat, ten se mýlí. Celý proces je daleko složitější.
V kanceláři Ivany Kouřílkové z Katastrálního úřadu pro Prahu-východ leží na stole 140 let stará ručně kreslená mapa pozemkového katastru z roku 1871. O kousek dál leží ještě starší kolorovaný kus z doby Rakouského císařství.
Vypadá to nemožně, ale právě tyto mapy jsou základem pro celý proces digitalizace. Do dnešního dne pak vznikly ještě další mapy, většinou ale prostým překreslením té rakousko-uherské. Každá pak evidovala něco jiného, některá vlastnické vztahy, jiná jen druh využití pozemků.
„Tohle jsou všechno analogové mapy, takže my jsme je všechny naskenovali. To byly ostrovní mapy, vznikaly zvlášť v každém katastrálním území,“ vysvětluje Ivana Kouřílková.
Jednotlivé ostrůvky map se pak v matematickém programu k sobě poskládají tak, aby vytvořily celek. Jenže i matematika má své limity a někde to prostě ujede, ukazuje Ivana Kouřílková na mapě zobrazené na svém počítači místo kdesi za Prahou.
Realita v terénu bývá často odlišná
Realita se tu jaksi neshoduje s mapou, a to tak, že vše je v tomto místě usedlosti a rybníčku otočeno o nějakých 15 stupňů jinak, než stavba skutečně stojí. Právě proto se v rámci digitalizace musí jít do terénu a místo zaměřit buď podle starých značek, anebo třeba podle rohů a zdí budov.
„Zaměřili jsme staré rohy budov, u kterých je vidět, že nejsou přestavěné. Tyhle body změříme a pak na základě plánů, které na to místo jsou, se snažíme vypočítat všechny lomové body parcel,“ říká Ivana Kouřílková.
A když se vše přeměří, tak se snadno stane, že i rozměry pozemků jsou v reálu jiné, než jak se dosud myslelo. Stejně jako v tomto případě:
„Tady vidíte na obrazovce, že původní výměra, která doposud platí před obnovou, je 288 metrů, výměra z toho vypočteného polygonu po přeměření je 292 metrů. To znamená rozdíl čtyři metry.“
V pětaosmdesáti procentech případů se podobně jako v tomto celkový rozměr nikde nemění, protože rozdíl mezi původní a novou plochou nepřesáhnul hodnotu danou složitým vzorcem. Jinými slovy, je v mezi. V ostatních případech ale musí lidé počítat s tím, že po digitalizaci bude platit jen nově vypočtený rozměr. A to jak k jejich prospěchu, tak neprospěchu.
