Katastrální úřady už digitalizovaly polovinu všech map

Katastrálním úřadům se už podařilo zdigitalizovat polovinu katastrálních map. Nejdál jsou na Moravě. Kompletně hotovo má být ale až v roce 2017. Kdo si myslí, že stačí současné mapy třeba jen naskenovat, ten se mýlí. Celý proces je daleko složitější.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Katastrální úřad | Foto: Marián Vojtek

V kanceláři Ivany Kouřílkové z Katastrálního úřadu pro Prahu-východ leží na stole 140 let stará ručně kreslená mapa pozemkového katastru z roku 1871. O kousek dál leží ještě starší kolorovaný kus z doby Rakouského císařství.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž připravil redaktor Českého rozhlasu Petr Sehnoutka

Vypadá to nemožně, ale právě tyto mapy jsou základem pro celý proces digitalizace. Do dnešního dne pak vznikly ještě další mapy, většinou ale prostým překreslením té rakousko-uherské. Každá pak evidovala něco jiného, některá vlastnické vztahy, jiná jen druh využití pozemků.

„Tohle jsou všechno analogové mapy, takže my jsme je všechny naskenovali. To byly ostrovní mapy, vznikaly zvlášť v každém katastrálním území,“ vysvětluje Ivana Kouřílková.

Jednotlivé ostrůvky map se pak v matematickém programu k sobě poskládají tak, aby vytvořily celek. Jenže i matematika má své limity a někde to prostě ujede, ukazuje Ivana Kouřílková na mapě zobrazené na svém počítači místo kdesi za Prahou.

Realita v terénu bývá často odlišná

Realita se tu jaksi neshoduje s mapou, a to tak, že vše je v tomto místě usedlosti a rybníčku otočeno o nějakých 15 stupňů jinak, než stavba skutečně stojí. Právě proto se v rámci digitalizace musí jít do terénu a místo zaměřit buď podle starých značek, anebo třeba podle rohů a zdí budov.

„Zaměřili jsme staré rohy budov, u kterých je vidět, že nejsou přestavěné. Tyhle body změříme a pak na základě plánů, které na to místo jsou, se snažíme vypočítat všechny lomové body parcel,“ říká Ivana Kouřílková.

A když se vše přeměří, tak se snadno stane, že i rozměry pozemků jsou v reálu jiné, než jak se dosud myslelo. Stejně jako v tomto případě:

„Tady vidíte na obrazovce, že původní výměra, která doposud platí před obnovou, je 288 metrů, výměra z toho vypočteného polygonu po přeměření je 292 metrů. To znamená rozdíl čtyři metry.“

V pětaosmdesáti procentech případů se podobně jako v tomto celkový rozměr nikde nemění, protože rozdíl mezi původní a novou plochou nepřesáhnul hodnotu danou složitým vzorcem. Jinými slovy, je v mezi. V ostatních případech ale musí lidé počítat s tím, že po digitalizaci bude platit jen nově vypočtený rozměr. A to jak k jejich prospěchu, tak neprospěchu.

Lenka Rafaelová, Petr Sehnoutka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme