OLAF ke kauze Čapí hnízdo: Babišovo stíhání je v českých rukou, peníze Evropské unie použity nebyly
Český státní zástupce může mít mnoho důvodů, proč zastavit stíhání v kauze Čapí hnízdo. Novinářům to v úterý řekl šéf Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF) Ville Itälä, podle něhož je s dalšími závěry třeba počkat na podrobnější informace o vývoji případu. Podle ředitele vyšetřovatelů OLAF je pozitivním výsledkem práce úřadu, že na stavbu farmy nakonec nebyly použity evropské peníze.
„Podle našich informací se Češi nakonec rozhodli financovat ten projekt prostřednictvím peněz z národního rozpočtu. Pozitivní efekt vyšetřování je ten, že (na projekt) nebyly použity žádné unijní peníze,“ řekl novinářům ředitel OLAF pro vyšetřování Ernesto Bianchi.
7 otázek a odpovědí kauzy Čapí hnízdo: s jakými důkazy policie pracovala, překvapil Šaroch a kdo je na tahu?
Číst článek
Závěry českého šetření jsou podle něho zcela v rukou českých úřadů.
Zopakoval, že jeho úřad v této kauze objevil podezření z porušení pravidel EU. Protože však již není projekt financován z unijních peněz, OLAF se jím dále nezabývá. Závěry českého šetření jsou zcela v rukou českých úřadů, kterým OLAF nebude radit, prohlásil.
Úřad nicméně bude vývoj kolem kauzy dále sledovat, aby mohl závěry analyzovat a najít například rozdíly mezi unijním a českým právním rámcem, které se mohly při určování odpovědnosti projevit. „To jsou věci, které musíme prověřit, abychom se poučili pro budoucnost,“ prohlásil Bianchi.
Podezření na dotační podvod
OLAF vyšetřoval okolnosti, za nichž skupina Agrofert získala z unijních fondů 50 milionů korun na stavbu farmy Čapí hnízdo. Koncem roku 2017 dospěl k závěru, že existuje podezření na dotační podvod.
České ministerstvo financí následně oznámilo, že farma, která jako malý podnik původně získala dotaci, načež opět přešla pod Agrofert, byla vyjmuta z evropského financování.
V pondělí státní zástupce podle Deníku N navrhl zastavit trestní stíhání premiéra Andreje Babiše, konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo.
167 uzavřených případů
Z výroční zprávy, kterou OLAF uveřejnil v pondělí, vyplývá, že podvodné získávání peněz z unijních fondů, obcházení cel a daní či praní špinavých peněz patřilo loni k nejčastější náplni jeho práce.
Úřad v roce 2018 uzavřel vyšetřování 167 případů a vydal 256 doporučení příslušným národním a unijním orgánům. Pokud se jimi budou řídit, vrátí se zpět do rozpočtu Evropské unie 371 milionů eur (9,6 miliardy korun).
„Mezi loňské trendy patří zakládání nastrčených společností a krytí falešných finančních transakcí s cílem získat peníze z evropských fondů, obcházení celních pravidel prostřednictvím přeshraničních organizovaných zločineckých skupin nebo podvody s propagací zemědělských výrobků,“ vyjmenoval šéf úřadu Ville Itälä.
Celkem 86 uzavřených případů se týkalo peněz z unijních fondů, přičemž ve 48 vydal OLAF doporučení úřadům. Nejvíce doporučení (sedm) se týká Maďarska, v Česku jde o dva případy, k nimž dnes úřad podrobnosti nezveřejnil.
