Kauza nejmenování profesorů: Zeman podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu

Prezident Miloš Zeman podal kvůli nejmenování profesorů kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Brání se tak proti rozsudku, který pravomocně zrušil jeho rozhodnutí o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesory. Informovala o tom Česká televize.

Praha (Aktualizováno: 14:30 11. 5. 2018) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman na návštěvě Polska

Prezident Miloš Zeman na návštěvě Polska | Foto: Viktor Daněk | Zdroj: Český rozhlas

Právník Hradu Marek Nespala již dříve řekl, že jde podle něj o zásadní právní otázku ohledně postavení hlavy státu a její suverenity.

Rektoři vítají krok soudu zrušit Zemanovo rozhodnutí nejmenovat profesory

Číst článek

„Netýká se to primárně pouze jmenovacího procesu profesorů, ale vůbec právní povahy úřadu prezidenta republiky. To znamená - není to žádná osobní otázka, ale primárně otázka právní,“ zdůvodnil podání kasační stížnosti Nespala.

Pražský městský soud věc prezidentovi na základě žalob historika Jiřího Fajta, fyzika Ivana Ošťádala a Univerzity Karlovy koncem dubna vrátil k dalšímu řízení.

Upozornil na to, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.

Podle soudu může prezident rozhodnout o nejmenování navrženého kandidáta profesorem jen tehdy, jestliže dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný. Takové rozhodnutí by však musel odůvodnit, což Zeman neudělal.

Prezident je vázán zákony, upozornil soud

Prezident v kauze argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Senát soudkyně Viery Horčicové však tento výklad ústavy vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti.

Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret Zeman nepodepsal na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti.

V případě Fajta poukázal na jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala kritizoval kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme