Rychlokurz v kauze OKD: jak do nich vstoupily Klausova a Zemanova vláda? Kdo může za nevýhodnou privatizaci?

Soud v pondělí vynesl rozsudek v kauze nevýhodné privatizace černouhelných dolů OKD. Obžalobě čelili znalec a dva bývalí manažeři Fondu národního majetku. Znalec podle žalobce udělal chybný posudek na cenu akcií státu v dolech a lidé z fondu podle něj pak dodali vládě chybné podklady pro jejich prodej. Společně tak měli stát připravit o téměř šest miliard korun. Všichni vinu odmítají a chtějí, aby je soud osvobodil. Ten tak nepravomocně rozhodl.

KAUZA OKD PŘEHLEDNĚ Ostrava (Aktualizováno: 12:05 7. 5. 2018) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitelská budova OKD na Prokešově náměstí v Ostravě

Ředitelská budova OKD na Prokešově náměstí v Ostravě | Zdroj: Fotobanka Profimedia

OKD byla původně obří firma zaměstnávající kolem stovky tisíc lidí. Hlavně rozpad východoevropského hospodářského bloku RVHP sebou však přinesl útlum těžkého průmyslu, bylo jasné, že těžba uhlí musí klesat.

Žaloba v kauze OKD měla řadu nedostatků, rozhodl soud. Zprostil viny všechny tři obviněné

Číst článek

Postupně se tedy začalo propouštět a utlumovat jednotlivé doly. Stát také dal část akcií firmy do kuponové privatizace, část bezplatně převedl na obce a města zasažená těžbou a část dal do takzvaného Restitučního investičního fondu.

Vláda Václava Klause

V roce 1996 se začaly kolem OKD objevovat první vážné problémy, tedy za vlády Václava Klause a jeho ODS spolu s ODA a lidovci. Tehdy totiž obce, které neměly peníze, prodaly své akcie makléřským firmám. Ty je skupovaly pro soukromé investory. K tomu valná hromada OKD schválila, že stát na rozdíl od soukromých vlastníků sníží svůj základní kapitál ve firmě a peníze nechá dolům na probíhající útlum některých šachet. To se stalo o rok později.

Prezident přijal členy sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci OKD. Výstupy očekávají v polovině roku

Číst článek

K dovršení všeho se stát zbavil i akcií OKD ve zmíněném RIFu. V ruce mu tedy zůstalo jen 46 procent, tedy minorita. Už v roce 1998 se pak jako největší majitel představila společnost Prosper Trading ostravského podnikatele Stanislava Prose. A ta své akcie prodala firmě Karbon Invest podnikatelů Otavy, Koláčka a Przybyly.

Vláda Miloše Zemana

Stát tehdy na ztrátu majority v OKD v podstatě nereagoval. Naopak v polovině roku 1999 Karbon Invest rozhodl na valné hromadě, že vyhází z orgánů firmy právě zástupce státu. Důvodem bylo, že se mu nelíbilo, že stát uvolňuje málo peněz právě na útlum dolů a likvidaci následků těžby. To vše se dělo za vlády Miloše Zemana a jeho ČSSD podporované opoziční smlouvou s ODS. Jeho ministr průmyslu Miroslav Grégr tehdy na tento zcela nepřátelský akt vůči státu reagoval přes svého mluvčího tak, že to nebylo od Karbon Investu vstřícné gesto. Grégr také později předkládal plány, jak by se OKD mohlo dál pomoci s útlumem.

OKD opět v rukou státu. Akcie převzal podnik Prisko, cena je téměř 80 milionů korun

Číst článek

Třeba že by se firma rozdělila a stát by na rozdíl od soukromého majitele fakticky nesl veškeré náklady zavírání šachet. To ale neprošlo a prodej nakonec začala připravovat až vláda Vladimíra Špidly, kde byl ministr financí Bohuslav Sobotka z ČSSD. Tento kabinet, jak je známo, jednal o prodeji exkluzivně s Karbon Investem a prodal mu svůj podíl za 4 miliardy korun. To byl dokonce dvojnásobek posudku znalce Douchy, který je dnes před soudem.

Už tehdy bylo jasné, že je s cenou něco v nepořádku. Fond národního majetku si nechal udělat ještě náhled na hodnotu dceřiných firem OKD, které nebyly vůbec oceněny. Ten mluvil o další miliardě. Cena se ale z Douchových dvou miliard zvýšila fakticky až díky zásahu antimonopolního úřadu. Ten ji nařídil dorovnat na úroveň konkurenční nabídky, kterou vládě v průběhu vyjednávání s Karbon Invest doručila skupina Penta.

Kliknutím na fotografii se dostanete na unikátní časosběrný dokument Českého rozhlasu. | Foto: Ivan Studený

OKD v rukou miliardáře

OKD vzápětí skončilo v rukou miliardáře Zdeňka Bakaly. OKD v roce 2004 nebylo v nějaké špatné pozici, navíc v dalších letech postupně nabírala ekonomika na síle a s tím rostly i ceny uhlí. Bakala založil skupinu NWR, investoval v dalších zemích, chtěl těžit v Polsku a plánoval tehdy světlou budoucnost. Také když dával v roce 2008 třetinu akcií NWR na burzy v Praze, Varšavě a Londýně, byla po nich obrovská poptávka. Cena vyletěla i nad 600 korun za kus. Pak ale přišla krize a vše letělo dolů.

Bakala miliardy OKD vracet nehodlá. 'Žaloba nahrazuje fakta bulvárem,' vzkázal soudu jeho právník

Číst článek

Společnost nakonec skončila před dvěma lety v úpadku. Podle prezidenta Miloše Zemana z ní Bakala vytuneloval sto miliard korun. Vedení OKD předloni podalo žalobu na NWR a osobně i Zdeňka Bakalu, že se nechovali jako řádní hospodáři, měli vytvářet rezervy na horší časy a z firmy tak neoprávněně mohli celkem vytahat až 64 miliard korun.

Zatím se ale firma domáhá 24 miliard. Bakala i NWR to ale odmítá. Soud zatím ještě nezačal. Zda NWR a jeho lidé porušili při výplatách peněz z OKD zákony, zkoumá už dva roky také policie. Zatím ale čeká na posudky a právní pomoc ze zahraničí. Situací před i po privatizaci se také zabývá parlamentní vyšetřovací komise.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme