Každý člověk si zaslouží být svobodný a prožít důstojný život, prohlásil v Praze Aj Wej-wej

Nejznámější čínský umělec a disident Aj Wej-wej zavítal poprvé do Prahy. V hlavním městě představil své sochařské dílo a v této souvislosti upozornil na aktuální migrační krizi. Aj Wej-wej, kterého dlouhodobě pronásleduje autoritářský režim v Pekingu, se zúčastnil i diskuse s pražskými vysokoškoláky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čínský umělec Aj Wej-wej | Foto: Filip Jandourek

Zcela zaplněná aula Filizofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze ho přivítala bouřlivým potleskem.

Akademici, bojovníci za lidská práva, ctihodní profesoři i studenti, všem doslova zářila z očí radost vidět poprvé naživo člověka, výtvarníka a architekta, kterého zná doslova celý svět.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na přednášce Aj Wej-weje v aule pražské Filosofické fakulty UK natáčel Robert Mikoláš

Nadšený byl i americký velvyslanec v Praze Andrew Shapiro, který si setkání s Aj Wej-wejem nenechal ujít.

Konceptuální umělec a dlouholetý kritik čínského režimu, klidným a tichým hlasem poděkoval za přijetí a zároveň přiznal nejen, že je v Praze poprvé, ale že v české metropoli, v Národní galerii, vůbec poprvé spatřil vystavené své proslulé dílo Zvěrokruh, tedy dvanáct zvířecích hlav vytvořených podle plastik, které v 18. a 19. století zdobily císařský palác v Pekingu.

Na Aj Wej-weje směřovala jedna otázka za druhou, nejčastěji na stav lidských práv v Číně a politiku Pekingu.

Jak uvedl, pokud se někdo v Číně zabývá lidskými právy, každý zná českého exprezidenta Václava Havla.

V této souvislosti se pozastavil nad přístupem některých Čechů k uprchlíkům a zastal se lidí, kteří nemají šanci získat vlastní identitu, jako třeba Tibeťanů, kteří v rámci Číny nikdy nebudou mít vlastní pas.

Vysvětlil také, jak se stal aktivistou a tím i nepřítelem čínských komunistů. Přítel ho prý kdysi varoval, že když bude pokračovat v psaní blogů, označí ho za aktivistu a tak se také stalo. Jak dodal, vždy když se v životě snažil něčemu předejít, tak to stejně přišlo.

V Číně podle něho neexistuje žádná diskuse o estetice, o morálce či filozofii. A současní čínští umělci pak tvoří tak, aby se neznelíbili mocným vládcům.

Čínský umělec a disident Aj Wej-wej zkritizoval přístup Čechů k uprchlíkům

Číst článek

Na pravou míru uvedl i svou účast na podobě Národního olympijského stadionu v Pekingu zvaného Ptačí hnízdo.

Netvořil ho totiž pro čínskou vládu, ale zúčastnil se mezinárodní soutěže na jeho podobu a jeho jméno nebylo na oficiálním seznamu autorů a ani on tehdy nebyl aktivní na internetu.

Když ale napsal článek o tom, že Olympiáda byla čistou propagandou vládnoucího režimu, vše se změnilo.

Aj Wej-wej byl čínskými úřady pronásledován i kvůli hledání příčin zřícení tisíců škol při zemětřesení v S´-čuanu v roce 2008, kdy v jejich troskách zřejmě kvůli špatné kvalitě budov zahynuly tisíce dětí. V Mnichově proto také vytvořil dílo sestavené z devíti tisíc barevných batůžků symbolizujících ztracené životy.

Aj Wej-wej zahalil Zvěrokruh před Národní galerií do fólie, aby upozornil na běžence | Foto: Filip Jandourek

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme