Kde se v Praze nejvíc staví a kde to vázne? Podívejte se na interaktivní mapu

Zatímco v Praze 7 se od roku 2012 postavilo jen 11 nových domů, v Praze 10 jich vyrostlo přes čtyři stovky. Převažují mezi nimi rodinné domy.

Praha

Jak se v hlavním městě stavělo v posledních letech, ukazuje následující mapa. Červeně jsou na ní vyznačeny domy postavené po roce 2012, modře ty starší. Je z ní patrné zastavovaní periferií a k Praze přidružených obcí.

Zdrojem dat o výstavbě v Praze a blízkém okolí je registr RÚIAN. Mapa nemusí být stoprocentně přesná: u některých budov v registru chybí jejich obrysy, takže do mapy nemohly být zakresleny; mohou také chybět stavby, které ještě nebyly zkolaudovány. Na druhou stranou mohou být jako nové zakreslené i různé nástavby na stávající nemovitosti.

Z mapy na první pohled vystupují rozlehlé sklady, výrobní haly a obchodní centra na okrajích hlavního města – v Horních Počernicích a na Černém mostě, v Jirnech, ve Zdibech, v Rudné či v Říčanech.

V Nehvizdech, v Hostivaři, v Roztokách nebo třeba v Cholupicích lze zase najít početné shluky nových rodinných domů, které jsou projevem pokračující suburbanizace, tedy rozvoje rezidenčních staveb v zázemí velkých měst.

V širším centru najdeme nových staveb daleko méně. Podle architekta Romana Kouckého, jehož tým připravil návrh nového metropolitního plánu, se stavební rozvoj hlavního města téměř zastavil. Na vině je podle něj zdlouhavé a složité povolování nových staveb: „Délka přípravy nové stavby se dnes pohybuje kolem 15 let. (...) Ani třicet let po revoluci se hlavní město nedokázalo zbavit bolševického způsobu plánování,“ řekl v rozhovoru pro DVTV.

Výstavba i tak od roku 2012 setrvale zrychluje. Loni se na území Prahy postavilo 1148 nemovitostí. V hlavním městě se ovšem čeká na výstavbu desítek tisíc bytů.

Plán na zahuštění

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Českého rozhlasu z Letňan, kde výstavba neprobíhá podle původních plánů

Podle Kouckého týmu – i podle zastupitelstva hlavního města, které už před lety schválilo výchozí zadání metropolitního plánu – je potřeba ve vnitřní Praze stavět víc než na okrajích. Stavět by se mělo hlavně na stovkách hektarů takzvaných transformačních a rozvojových ploch uvnitř města – v prolukách, na brownfieldech či v městských džunglích.

„Máme se snažit uzavřít Prahu do sebe, už neobtěžovat okolní krajinu a začít Prahu zahušťovat. Praha je jedno z nejřidších měst podobné velikosti a podobného charakteru. A řídké město znamená drahé město. To, že Praha dosud funguje, je z mého pohledu sociálně-ekonomický zázrak,“ říká Koucký.

Jím navržený metropolitní plán vstoupí v červnu do fáze projednávání, své připomínky budou moci podávat městské části i veřejnost. Odborná veřejnost o něm živě diskutuje již teď. „Obávám se, že kvůli striktní regulaci ve vnějších částech a zacílením plánu jen na centrum města značná část lidí, kteří by potenciálně bydleli v Praze, bude radši žít za její hranicí. Metropolitní plán místo toho, aby zachránil krajinu před suburbanizací, ji naopak velmi podpoří,“ domnívá se například sociální geograf Luděk Sýkora z Přírodovědecké fakulty UK.

Odpor aktivistů

Před zastavováním zelených ploch ve vnitřním městě varují ochránci přírody z hnutí Arnika. Návrhem územního plánu, který by, pokud projde schvalovacím procesem, mohl začít platit za pět let, jsou podle nich ohroženy například zahrádkářské kolonie.

„Metropolitní plán je postaven na poměrně vágních formulacích a pro stavební úřady bude velmi obtížné podle něj rozhodovat,“ říká odborník na územní plánování z Arniky Václav Orcígr. „Pro nás Arniku je zásadní problém hlavně vymezení zastavitelnosti. Plán stanovuje velké množství zelených ploch, které jsou dosud vedeny jako nezastavitelné, jako zastavitelná území.“

„Má pro to vlastní regulativy, na základě kterých Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy tvrdí, že zeleň ochrání, nicméně nové formulace v plánu stojí mimo současnou legislativu. V budoucnu se tak může stát, že i velmi drobná změna v územním plánu může některé zelené plochy ohrozit.“

Praha 10 a rodinné domy

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Českého rozhlasu z Prahy 22-Uhříněvsi, kde probíhá intenzivní výstavba

Vůbec nejméně se z centrálních částí Prahy staví na Praze 7, tedy na území Holešovic a Letné, kde se eviduje pouhých 11 nových domů. V Praze 1, tedy nejužším centru, je jich podobně: 13. Nejvíce se oproti tomu staví v Praze 10, kde vzniklo 429 nemovitostí.

Městská částPočet nemovitostí (od roku 2012)
Praha 10429
Praha 14291
Praha 22290
Praha 6289
Praha 20251
Praha 12248
Praha 15217
Praha 5204
Praha 13194
Praha 21192
Praha 4183
Praha 8176
Praha-Libuš145
Praha-Slivenec143
Praha-Kunratice139
Praha-Řeporyje136
Praha-Klánovice135
Praha-Čakovice116
Praha-Vinoř107
Praha 18104
Praha-Dolní Počernice100
Praha 9100
Praha-Kolovraty92
Praha 1686
Praha-Dolní Chabry86
Praha-Dolní Měcholupy78
Praha-Dubeč73
Praha 1172
Praha-Ďáblice70
Praha-Březiněves65
Praha-Újezd64
Praha-Benice58
Praha-Suchdol57
Praha-Koloděje54
Praha 1953
Praha-Zličín50
Praha-Šeberov48
Praha-Velká Chuchle48
Praha-Křeslice46
Praha-Lipence45
Praha-Štěrboholy44
Praha-Nebušice44
Praha 240
Praha-Královice40
Praha-Lysolaje37
Praha-Běchovice32
Praha 332
Praha-Petrovice31
Praha-Zbraslav31
Praha-Troja20
Praha 1719
Praha-Satalice19
Praha-Přední Kopanina15
Praha-Lochkov13
Praha 113
Praha 711
Praha-Nedvězí8


Nejvíce se staví rodinné domy: na území hlavního města se jich za posledních šest let postavilo přes tři a půl tisíce. Nových bytových domů je v Praze více než 700, nedávno postavené skleníky jsou oproti tomu pouze dva.

Typ nemovitostiPočet (od roku 2012)
rodinný dům3759
bytový dům711
garáž478
jiná stavba212
víceúčelová stavba114
stavba pro administrativu97
stavba občanského vybavení92
objekt k bydlení79
stavba pro obchod59
stavba pro rodinnou rekreaci50
stavba pro výrobu a skladování49
stavba technického vybavení35
objekt občanské vybavenosti19
stavba ubytovacího zařízení15
stavba pro dopravu7
zemědělská stavba3
průmyslový objekt2
skleník2


Mnohem intenzivněji se také staví na pravém břehu Vltavy než na levém. Zatímco ve východní části Prahy to od roku 2012 bylo 4113 nemovitostí, na západ od Vltavy je to pouze 1670. Podle Miroslava Oceláka, zástupce developera Vivus, je to ale logické: „Je to dáno tím, co dané území nabízí - a na pravé straně Prahy je územní plán pro realizaci bytových i jiných projektů daleko příznivější.“

Michal Zlatkovský, Jan Cibulka a Petr Kočí