Kdo podpořil zbrojaře Hynka jako kandidáta na prezidenta? Podpisy získal i od končících poslanců

Šéf zbrojařské asociace Jiří Hynek oznámil, že získal 22 podpisů poslanců pro svou kandidaturu na prezidenta. Jejich jména však neprozradil. Radiožurnál a iROZHLAS.cz zjistil, že podpisy lovil i mezi zákonodárci, kteří už nekandidují a ve sněmovně končí. Není přitom jediný, kdo mezi odcházejícími poslanci hledá podporu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu a kandidát na prezidenta Jiří Hynek | Foto: Václav Štefan | Zdroj: Český rohlas

Další prezidentský kandidát. Jiřího Hynka podpořilo přes 20 poslanců

Číst článek

Sám prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Hynek uvedl jmenovitě pouze poslance Martina Lanka a Janu Hnykovovou, kteří přešli k Realistům. Dodal, že nejvíc - celkem sedm zákonodárců - ho podpořilo z branného výboru sněmovny.

Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz se podařilo zjistit, že podpis připojili také Marek Černoch z Úsvitu nebo Václav Klučka z ČSSD. Ti už se o znovuzvolení neuchází. Hynkovi to nevadí.

Hynka podpořili například:

  • Martin Lank (Realisté)
  • Jana Hnyková (Realisté)
  • Václav Klučka (ČSSD)
  • Bohuslav Chalupa (ANO)
  • Josef Hájek (ANO)

„Jsou to poslanci, kteří jsou řádně zvoleni a jejich hlas platí a u řady z nich mě mrzí, že nekandidují, akorát se rozhodli, že chtějí z politiky pryč,“ uvedl. Celkem ho údajně podpořili zákonodárci z pěti stran.

„Znám ho více než 11 let, jeho zájem o rozvoj a postavení Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, to je důvod mé podpory," popsal pro iROZHLAS.cz Klučka, proč se Hynka rozhodl podpořit. Podpis získal prezident obranné asociace i od Josefa Hájka z ANO. „Podpora průmyslu. Bezpečnost a obrana České republiky. Podpora NATO. Odmítání přijetí eura,“ vyjmenoval důvody.

Podpis chtějí i další

Na poslance se zároveň obrací i další uchazeči o prezidentský úřad. Podle informací Radiožurnálu to zkoušel například bývalý poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka. Podle reakcí oslovených zákonodárců zřejmě bezúspěšně.

Kdo by už ale mohl dostatečný počet podpisů poslanců mít je kandidát na prezidenta strany ODA Vratislav Kulhánek. Na zítra chystá tiskovou konferenci. Podpořili ho namátkou končící poslanci Stanislav Huml za ČSSD, sociální demokrat Jiří Koskuba nebo Nina Nováková z TOP 09.

„Je to demokratický způsob, proto jsem chtěla umožnit panu Kulhánkovi, aby mohl kandidovat, rozhodně jsem to neudělala proto, že jsem zároveň voličem pana Kulhánka,“ popsala pro Radiožurnál Nováková.

Část poslanců, kteří už mandát neobhajují, ale žádost Kulhánka i dalších uchazečů o podpis odmítli. Jsou mezi nimi František Laudát z TOP 09, Martin Komárek z ANO nebo třeba Jeroným Tejc z ČSSD.

„Já jsem se rozhodl odejít z aktivní politiky a připadalo mi nepatřičné, abych se na závěr připodepisoval pod kandidaturu jakýchkoliv kandidátů,“ vysvětlil své rozhodnutí Tejc.

A někteří se teprve rozmýšlejí, jestli vůbec a komu podpis dají. To je příklad Martina Novotného z ODS. V pondělí Radiožurnálu řekl, že to možná udělá, aby se zvýšila konkurence.

Pro více kandidátů

Víc než padesát tisíc podpisů občanů pod petičními archy mají současný prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček. Dostatečnou podporu senátorů mají podle svých vyjádření bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, někdejší šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl nebo místopředseda Senátu z ODS Jaroslav Kubera. Ten ale svou kandidaturu zatím nepotvrdil.

Podle výkladu ministerstva vnitra mohou poslanci podpořit jednotlivé kandidáty do 25. října. To je zároveň i poslední den jejich mandátu. Jenže nově zvoleným poslancům vznikne mandát už 21. října. Termíny se tak překrývají. 

„Pokud by podepsali staří a noví poslanci některému kandidátovi v rozmezí petiční listinu 23. až 25. října, tak se mohou na jedné kandidátní listině jak poslanci té dosluhující, tak ti, kteří byli nově zvoleni,“ vysvětluje náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, co to může způsobit v praxi.

Ministerstvo také přišlo s rozdílným výkladem zákona než při minulé prezidentské volbě. Nově říká, že jeden zákonodárce může podepsat listinu i více kandidátům. Nad tím se pozastavil ústavní právník Jan Kysela. Připadá mu, že zákon je jednoznačný a poslanci nebo senátoři můžou podpořit jen jednoho kandidáta.

Václav Štefan, hm Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme