Ústavní stížnost lidovců na zdanění církevních náhrad podpořilo 38 senátorů. STAN chystá vlastní

Lidovci nasbírali 38 senátorských podpisů pod ústavní stížnost kvůli zákonu o zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích. Podání podpořili kromě senátorů KDU-ČSL zástupci ODS, ČSSD a klubu Senátor 21, řekl v úterý novinářům předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Senátoři pošlou stížnost Ústavnímu soudu bezprostředně poté, co zákon o zdanění náhrad vyjde ve sbírce zákonů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

K tomu, aby se Ústavní soud musel zabývat návrhem na zrušení zákona, je třeba podání podpořené 17 senátory.

Prezident Zeman podepsal zdanění církevních restitucí. Může ho zrušit Ústavní soud

Číst článek

Podle Výborného lidovci začali připravovat ústavní stížnost ještě předtím, než sněmovna přehlasovala veto Senátu, a před dvěma týdny ji předali ostatním senátorským klubům, aby se k ní případně mohly připojit. Zatím ji podpořilo 38 senátorů, další se podle Výborného ještě hlásí.

„Stížnost má zhruba 50 stran textu. Komplexně se věnuje několika okruhům: nejen historické, ale i daňové problematice, problematice právní jistoty, předvídatelnosti,“ řekl Výborný. Zopakoval, že zdanění náhrad považuje za protiústavní.

„Není to příjem, je to náhrada za něco, co bylo ukradeno,“ řekl o penězích vyplácených církvím.

Kromě KDU-ČSL pracuje na vlastní ústavní stížnosti Starostové a nezávislí (STAN). Předseda STAN Vít Rakušan v úterý uvedl, že Starostové chtějí ve své stížnosti poukázat na porušení legitimního očekávání založeného na uzavřených smlouvách, zatímco lidovecký návrh míří na ochranu církví.

Nemravné, protiústavní, likvidační, hodnotí zdanění restitucí představitelé církví

Číst článek

STAN zatím o podpoře pro svůj návrh vyjednává, hnutí má nicméně v horní komoře Parlamentu 19 zástupců, takže by mu k podání stížnosti mohly stačit podpisy jeho zákonodárců.

Výborný v úterý postup STAN kritizoval a označil ho za zbytečné tříštění sil. „Jakékoliv jiné další návrhy budou vyřešení celé záležitosti jenom zdržovat,“ uvedl.

Zdanění finančních náhrad prosadila v dubnu vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

‚Nadhodnocení a nerovnosti‘

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle předkladatelů z KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve budou muset podle novely zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Odpůrci zákona mluví o bezpráví a narušení právní jistoty.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.

Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme