KDU-ČSL se připravuje na další volby, chce napravit neúspěch

Křesťanští demokraté si chtějí vylepšit reputaci poté, co se v květnových volbách nedostali do poslanecké sněmovny. Nejdřív jejich předsednictvo a pak celostátní výbor budou dnes řešit, jak uspět v senátních a komunálních volbách.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úřadující předsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová | Foto: Šárka Ševčíková

Pověřená předsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová by za úspěch považovala, kdyby strana svůj vliv obhájila.

„Ve městech a obcích máme několik set zastupitelů a naším cílem je tato místa obhájit a získat znovu významné postavení, tohle je náš cíl do komunálních voleb,“ uvedla Šojdrová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Politolog Josef Mlejnek o volebních plánech KDU-ČSL.mp3

KDU-ČSL v červnových parlamentních volbách nezískala ani pět procent hlasů a poprvé po 91 letech opustila poslanecké lavice. V reakci na to rezignoval její předseda Cyril Svoboda. Šojdrová i přes prohru věří, že členové strany mají snahu znovu u voličů uspět.

Politolog Josef Mlejnek upozorňuje, že KDU-ČSL bude mít v senátních volbách situaci ještě těžší než v parlamentních, protože většinový systém je pro ni méně příznivý. „Mohli by spoléhat na úspěch v jihomoravském regionu, ale obávám se, že už i zde je podpora nízká a budou mít problém dostat své kandidáty do druhého kola,“ varuje.

Nejasný program

Podle Mlejnka lidovci na politické scéně přežívali spíše z tradice. Protože už dvacet let nedokáží definovat přívlastek „křesťanská“ ve svém názvu a vysvětlit jaká programová specifika má obnášet, v posledních volbách jim část voličů odlákala TOP 09.

„S katolickými prvky se setkáváme i u dalších stran – katolíky jsou jak Petr Nečas, tak Karel Schwarzenberg, dokonce i Bohuslav Sobotka. Je zásadní otázkou, co v tomto prostředí mohou lidovci nabídnout,“ uvažuje Mlejnek.

Srovnání s německou CDU Mlejnek nevidí jako adekvátní. CDU zaujala pozici hlavní strany od středu doprava a řadu programových bodů, především ekonomických, měla společnou s naší ODS nebo TOP 09. Neprofiluje se na hodnotových tématech, přestože se v Německu ke křesťanství hlásí mnohem více lidí.

„Pokud se KDU-ČSL nepodařilo jasně se etablovat v některé části politického spektra, bude se sem obtížně vracet,“ shrnuje Mlejnek.

Strana nejen pro katolíky

O záchranu lidové strany se pokouší i europoslanec Jan Březina - sepsal petici s názvem Olomoucké artikuly.

„Já bych chtěl, abychom z té tradičně vnímané strany katolíků se stali širší stranou prosazující křesťansko-demokratické hodnoty. A to je rozdíl. Buď se budeme uzavírat do sebe, do okruhu takzvaně praktizujících katolíků anebo oslovíme širší okruh voličů. V tom spočívá naše přežití,“ uvedl Březina.

„Vidím tu situaci KDU-ČSL jako hodně vážnou, kritickou. Ale v případě, že zmobilizujeme naše zdroje, tak si myslím, že to není poslední stádium před zánikem,“ dodal europoslanec s tím, že v politickém prostoru je místo pro pravicovou, sociálně citlivou stranu.

Igor Maňour, Lenka Jansová, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme