Kdyby vláda nerušila EET, nemusela by brát 13 miliard pojišťovnám, myslí si Mračková Vildumetzová
Poslanci v pátek znovu projednají vládní novelu o snížení zdravotních plateb státu za děti, studenty, důchodce nebo nezaměstnané. Proč opozice proti snížení plateb vystupuje tak neústupně? Není omezení rozpočtových výdajů v době energetické krize nezbytné? A proč nedokáže vláda a opozice najít společnou řeč? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídala Jana Mračková Vildumetzová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny z hnutí ANO.
Vládní novela má snížit platby za státní pojištěnce na zbytek letošního roku, a to o necelých 500 korun měsíčně, tak, aby se v tom celoročním průměru platby dostaly na stejnou úroveň, na jaké byli vloni. Celkem jde o 14 miliard korun do systému zdravotního pojištění, ty by stát chtěl tou změnou ušetřit. Vy to jako hnutí ANO dlouhodobě odmítáte, po dlouhých jednáních vás ve sněmovně koalice přehlasovala, novelu ale vetoval pan prezident. Zítra se k ní tedy vrátíte znovu. Vy už dopředu avizujete, že jste stále proti. Opravdu jste přesvědčeni, že by to snížení plateb znamenalo pro české zdravotnictví zásadní problém?
Kdybychom o tom nebyli přesvědčeni, tak bychom k tomu tak kriticky nevystupovali. V žádném případě si nemyslíme, že vzít na zdravotním pojištění 13 miliard, které můžou způsobit dostupnost a kvalitu zdravotní péče, je v této době dobrý krok.
Vyslovení nedůvěry vládě je legitimní nástroj vyhodnocení její práce. Další dění by bylo v rukou prezidenta, předestírá místopředsedkyně Sněmovny Mračková Vildumetzová
I v kontextu s tím, že tato vláda ve svém programovém prohlášení avizovala, že bude bojovat s šedou ekonomikou a zruší elektronickou evidenci tržeb, která měla do příjmu rozpočtu zrovna těch 13 miliard přinést.
Pardon, jak souvisí EET se zdravotním pojištění?
Nesouvisí, ale souvisí to s tím, že když tady chtějí vzít, tak u té elektronické evidence tržeb měli ty zdroje. Kdyby ji nezrušili, tak nemuseli s tímto návrhem vůbec přijít a mohli to v rámci zdravotního pojištění nechat.
S dovolením, jestli se můžeme vrátit k těm dopadům: vy říkáte, že to může mít negativní dopady. Z čeho vycházíte? Jak by ty dopady podle vašich představ mohly vypadat?
Je jasné, že za úkony v nemocnicích a ve zdravotnických zařízeních platí zdravotní pojišťovny.
Určitě jste se někdy setkal s případem – já jsem se s ním tedy osobně setkala – že někdo má nějaký vážný zdravotní problém a zdravotní pojišťovna k tomu musí dát souhlas, protože ten úkon stojí řadu finančních prostředků. Jsou to lidé, kteří mají třeba nějaký nádor atd. Osobně jsem se setkala s tím, že dlouhé týdny trvalo, než to zdravotní pojišťovna právě z finančních důvodů schválila.
Pokud se tedy vezme zdravotním pojišťovnám 13 miliard, tak to může způsobit, že nebudou některé operace, na které lidé čekají.
Já jsem se v pozici starostky měla možnost se setkat s lidmi, kteří za mnou přišli a byli nešťastní, že jim třeba žádný lékař nechce v danou chvíli pomoci. A my všichni bychom chtěli pomoci, a proto musíme právě v této oblasti dávat co nejvíce finančních prostředků. A naše vláda dala o kolik miliard více zdravotnictví.
Prezidentské veto. Zeman odmítl zákon ohledně snížení plateb za státní pojištěnce
Číst článek
Vy pořád říkáte, že to může mít negativní efekt. Na druhé straně ministr zdravotnictví opakovaně ujišťuje, že to negativní dopad mít nebude. Ministr financí před několika týdny na twitteru zveřejnil aktuální údaje o tom, že zdravotní pojišťovny byly v prvním pololetí v šestimiliardovém zisku a že na účtech měli 60 miliard korun. To pro vás nejsou dostatečné argumenty? Ve chvíli, kdy mají pojišťovny na účtech 60 miliard, opravdu by jim těch dalších 13 nebo 14 miliard tolik chybělo?
Pane doktore, já jsem byla několik let hejtmankou Karlovarského kraje a zároveň šéfkou Asociace krajů a vím, jak vždy probíhala jednání ohledně úhradové vyhlášky, kde všechny kraje chtěly více finančních prostředků v rámci úhrad. Ty úhrady oni dostávají od zdravotních pojišťoven a ty zdravotní pojišťovny nechtějí zvyšovat úhrady těm jednotlivým krajským nemocnicím, nebo i státním nemocnicím.
A jestliže to nechtěly dělat, když my jsme do zdravotnictví nalili, jestli se nepletu, 290 miliard, za ty roky, tak mi řekněte, proč v tuto dobu a v tuto chvíli děláme nesystémový krok, že chceme vzít 13 miliard prostě zdravotním pojišťovnám.
Pardon, já nejsem zástupcem vlády, ale předpokládám, že politici z vlády by vám odpověděli, že tím důvodem je, že státní rozpočet má velký schodek a toto je šance ten schodek snížit. Já se vrátím k té otázce: pokud ty zdravotní pojišťovny mají na účtech 60 miliard, potřebují dalších 13 nebo 14 miliard?
Zeptejte se těch hejtmanů.
Já se ptám vás, protože vy jste proti tomu.
No, samozřejmě jsem proti tomu, kdo by proti tomu nebyl. Já znova říkám, že když chtějí vzít 13 miliard zdravotnímu pojištění, tak těch 13 miliard se vybralo v rámci elektronické evidence tržeb a oni je mohli mít.
A která oblast je v životě nejdůležitější? No přece ta zdravotní.
Zdravotnický odborník Cikrt: Zemanovo veto koalice přehlasuje. Za pravdu bych ale dal oběma stranám
Číst článek
Pokud tato novela neprojde, nebude automatická valorizace plateb státu. To znamená, že v těch příštích letech platby státu automaticky neporostou. Není vlastně ta valorizace pro stabilitu zdravotnictví důležitější než ta úspora v letošním roce.
Takže si myslíte, že valorizace je víc než 13 miliard?
V přespříštím roce činí ta valorizace 20 miliard.
Já se samozřejmě této otázce, tomu, co říkáte ohledně valorizace, úplně detailně nevěnuji, věnují se tomu zdravotní experti. Znovu říkám, brát 13 miliard zdravotního pojištění je prostě krok velmi špatný.
Nehrozí protahováním jednání novely o zdravotním pojištění odklad řešení energetické krize, které na sněmovna na programu po něm? A proč hnutí ANO uvažuje o vyvolání hlasování o nedůvěře vládě? Poslechněte si celý rozhovor s místopředsedkyní sněmovny vedený Tomášem Pancířem.
