Kladrubský hřebčín se může na seznam UNESCO dostat už příští rok, hodnotící mise chystá posudek

O zapsání hřebčína v Kladrubech nad Labem na seznam světového dědictví UNESCO by mohlo být rozhodnuto v létě roku 2019 na 43. zasedání Mezivládního výboru pro světové dědictví. Na konci srpna hřebčín navštívila hodnotící mise UNESCO. V sobotu o tom informoval mluvčí Národního hřebčína Kladruby nad Labem Pavel Douša.

Kladruby nad Labem (Pardubicko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Národní hřebčín Kladruby nad Labem | Zdroj: Wikimedia Commons

Zpráva hodnotící mise k nominaci bude významnou součástí posudků v několikastupňovém řízení zápisu památky na seznam.

O zápis krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na seznam UNESCO usiluje Česká republika již dlouho. Na indikativní seznam UNESCO byla krajina hřebčína zařazena už v roce 2007. Letos v lednu zástupci České republiky v Paříži organizaci UNESCO oficiálně předali dokumenty k nominaci.

Kladrubský hřebčín památkou UNESCO? Česká republika předala v Paříži podklady k zápisu

Číst článek

Účastníky srpnového hodnocení byli zástupci ministerstev kultury a zemědělství, Národního památkového ústavu, Pardubického kraje, Agentury ochrany přírody a krajiny, města Přelouč, Kladrub nad Labem.

„Program akce byl naplněn důkladnými prohlídkami celé krajiny modelované pro chov a výcvik starokladrubských koní, jakož i hřebčína a přilehlých staveb,“ uvedl Douša.

Podle člena mise a náměstka ministra kultury Vlastislava Ourody chov a výcvik kladrubského koně mimořádným způsobem ovlivňuje okolní krajinu a zároveň umožňuje zachování tradičních postupů a technik, řemesel a tradičních znalostí spjatých s každodenním životem hřebčína.

„Zápis této kulturní krajiny by byl stvrzením kulturních, přírodních a historických hodnot celého území spjatého s chovem unikátních kladrubských koní,“ sdělil Ouroda.

Desetkrát více návštěvníků

Od zápisu na seznam UNESCO si hřebčín slibuje mimo jiné výrazný nárůst počtu návštěvníků. Loni navštívilo hřebčíny v Kladrubech a Slatiňanech i výcvikové středisko Heřmanův Městec, které k Národnímu hřebčínu patří, zhruba 80 000 lidí. Zápis na seznam UNESCO by přinesl až desetkrát více návštěvníků, míní vedení hřebčína.

Hřebčín v Kladrubech usiluje o zapsání na seznam UNESCO. Šanci má, míní český komisař

Číst článek

Krajina v Kladrubech v sobě spojuje vliv chovu koní a dlouhodobého hospodaření a krajinných úprav. V celkové rozloze 1310 hektarů je zastoupeno několik typů krajiny. Hřebčín je od roku 1995 kulturní památkou včetně základního kmenového stáda starokladrubských koní, od roku 2002 je národní kulturní památkou.

V posledních letech prochází kladrubský hřebčín, který je příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství, rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila předloni. Za 350 milionů korun hřebčín opravil 17 budov a tři volná prostranství se sousošími, 300 milionů korun dostal z evropských dotací.

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec. Rudolf II. potom 4. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme