Klaus nepřímo podpořil v prezidentském klání Zemana
Prezident Václav Klaus se dnes vyslovil k tomu, koho by za pár týdnů nejraději viděl na svém místě na Pražském hradě. Konkrétně nejmenoval, ale je vcelku jasné, že jeho sympatie jsou na straně Miloše Zemana. Hlavou státu by se totiž podle Klause měl stát člověk, který prožil celý život v této zemi. Druhý kandidát Karel Schwarzenberg musel žít desítky let v emigraci.
K budoucí hlavě státu se dnes Václav Klaus vyjádřil během lyžování ve středočeském Monínci. Konkrétní jméno ale znovu říct odmítl.
„Mně jde prostě o to, aby se prezidentem stal člověk, který patří do této země, který je součástí této země, který tady strávil svůj život, období těžká, lepší, nejlepší, horší,“ řekl Klaus doslova.
Vyjádření podpory Václava Klause Miloši Zemanovi jsme v Ozvěnách dne rozebrali s politologem Lukášem Jelínkem z Masarykovy demokratické akademie.
Zdůraznil, že mu vždycky šlo o to, aby ‘tahleta zemička přežila, vydržela a nerozplynula se v Evropě jako kostka cukru v kávě‘.
Karla Schwarzenberga Klausův postoj nepřekvapil. „Jsou spolu staří kamarádi z prognosťáku, uzavřeli spolu opoziční smlouvu a nic nespojuje v životě více než společní kostlivci ve skříni,“ konstatoval Schwarzenberg.
Politology většinou příliš nepřekvapilo, že Václav Klaus v prezidentském souboji podpořil Miloše Zemana. „Latentní sympatie k Miloši Zemanovi vyjadřoval Václav Klaus už dlouho. Jako ke svému dlouholetému politickému soupeři, konkurentovi, někdy by se dalo říct i spoluhráči,“ řekl Lukáš Jelínek, politolog z Masarykovy demokratické akademie.
Vzpomněl v této souvislosti opoziční smlouvu z let 1998 až 2002. „Ta se zakládala mimo jiné na příslibu, že v jednom období bude podporovat jedna strana druhou a v dalším ta druhá první. Z tohoto hlediska vlastně nyní, že se Václav Klaus chystá podporovat Miloše Zemana je vlastně určité dodržování dohod nebo splátka starých dluhů,“ připomněl.
Politolog: Voliči by to mohli vnímat jako polibek smrti
Slova Klause o tom, že hlavou státu by se měl stát člověk, který prožil celý život v této zemi, označil politolog za malé a přízemní.
„Ale na druhou stranu za touto argumentací vidím možná i další důvody nebo motivy. Hodně se spekuluje o tom, že za Václavem Klausem a Milošem Zemanem můžou stát velmi blízké ekonomické zájmy. A spekuluje se o nich i na pozadí některých případů novoroční amnestie,“ řekl.
Zároveň upozornil, že právě kvůli amnestii nemůže podpora Václava Klause Miloši Zemanovi prospět. „Kdyby byli voliči hodně pozorní a zvídaví, možná by dnešní prezidentovo prohlášení mohli tak trochu vnímat i jako Klausův polibek smrti Miloši Zemanovi,“ uvedl.
O pohledu Václava Klause na profil budoucího prezidenta diskutovali na Radiožurnálu europoslanec za ODS Ivo Strejček a literární historik Martin C. Putna.
Podobný názor jako Václav Klaus, vyslovil například také europoslanec za ODS Ivo Strejček. Přiznal, že se nebude řídit doporučením své strany a Karla Schwarzenberga v druhém kole prezidentské volby nepodpoří.
„Já si umím představit prezidenta lecjakého, ale chci, aby můj prezident byl člověkem, který v každý okamžik sdílel dobré i špatné s touhle zemí,“ řekl Strejček.
Jinak to vidí literární historik Martin C. Putna. Podle něj u prezidentského kandidáta záleží hlavně na tom, co celý život dělal.
„Jsou lidé, kteří se snaží celý život vydělávat peníze nebo se snaží bavit a jsou lidé, kteří svůj život zasvětí tomu, čemu říkám poněkud pateticky služba vlasti. A Karel starší Schwarzenberg byl přesně člověkem, který od svého dětství zasvětil život vlasti, snažil se o to, dokud žil v Čechách a když potom musel roku 1948 uprchnout před komunisty, snažil se o to v zahraničí,“ řekl Putna.
Připomněl, že Schwarzenberg v zahraničí například podporoval české exulanty, pomáhal vydávat české knihy a podporoval „českou věc“.
Strejček uznává Schwarzenbergovy zásluhy, podle něj však člověku, který byl v emigraci, chybí „autentický historický prožitek“.
„To, že tady byla šedesátá léta a sedmdesátá léta a že tisíce dětí nemohly studovat jenom proto, že rodiče měli jiný politický názor, to se dá ze zahraničí glosovat, ale to skřípění zubů, to je tady odtud, to je z téhle historie, to pochází z téhle země. Já si nemyslím, že je to přenesitelná zkušenost,“ uvedl Strejček.
