Klaus smlouvu EU o kontrole národních rozpočtů zablokovat nemůže
Prezident Václav Klaus nemůže zablokovat novou smlouvu Evropské unie, která počítá s přijetím tvrdých pravidel pro hospodaření.
Podle Lidových novin Klaus dokument odmítne podepsat, a tím znemožní jeho vstup v platnost ve všech zemích sedmadvacítky. Radiožurnál má ale k dispozici návrh textu nové smlouvy. Je z něj patrné, že prezident žádný prostor na zablokování smlouvy nemá.
Václav Klaus v roce 2009 odmítal podepsat Lisabonskou smlouvu. Tím oddaloval její platnost pro všechny země Unie. V případě nového mezivládního dokumentu taková možnost neexistuje.
Smlouva totiž začne platit, pokud ji schválí alespoň 12 zemí eurozóny. Pokud tak učiní, začíná dokument platit pro ty země, které jej ve svých parlamentech nebo případně v referendech odhlasují.
Státní tajemník pro Evropskou unii Vojtěch Belling v Ozvěnách dne potvrdil, že návrhy smlouvy se každý týden radikálně měníav.
Klaus tedy může zablokovat pouze to, aby se k dokumentu připojilo Česko. Smlouva počítá s tvrdšími pravidly pro hospodaření. Eurozóna tím chce do budoucna zabránit opakování dluhové krize. Státy s vlastní měnou se k dokumentu můžou připojit, účinný pro ně ale bude až v okamžiku, kdy přijmou euro.
Podle zdrojů Radiožurnálu je pravděpodobné, že se česká vláda ke smlouvě přidá. Konečné slovo by mělo padnout do konce ledna, kdy by země Evropské unie měly smlouvu podepsat.
Schwarzenberg prý koaličním partnerům žádná ultimata nedává
Číst článek
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg údajně dokonce pohrozil odchodem z vlády, pokud by se Česko k nové rozpočtové a hospodářské unii nepřipojilo.
Schwarzenberg zdůvodňuje své varování tím, že nehodlá sedět ve vládě, která povede Českou republiku mimo hlavní proud evropské integrace. Dnes odpoledne ale řekl, že koaličním partnerům žádná ultimata nedává.
Přenos části svrchovaných práv
Státní tajemník pro Evropskou unii Vojtěch Belling potvrdil, že smlouva je ve stadiu příprav. „Je třeba říci, že se každý týden návrh smlouvy radikálně mění. V tuto chvíli lze těžko předvídat, jak bude vypadat definitivní podoba.“
„V nejnovějším návrhu nepodařilo prosadit některé klíčové, respektive odstranit problematické pasáže z předchozích návrhů. To neznamená, že se v některém z dalších návrhů zase neobjeví.“
Belling konstatoval, že smlouva bude znamenat významnou přeměnu ve fungování Evropské unie. „Jednoznačně povede k posílení některých institucí jako je Evropská komise, nebo Soudní dvůr.“
Belling také poznamenal, že smlouva bude znamenat i přenos části svrchovaných práv na EU. „Smlouva má být účinná pouze pro země eurozóny, tedy vůči ČR by byla účinná ve chvíli vstupu do eurozóny. Pokud ji ratifikujeme už nyní, tak tím vyjadřujeme závazek, že po přijetí eura budou všechny změny platit i v České republice.“
Nechceme být Hujery
Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, občanský demokrat Marek Benda ve Světě o jedné zdůraznil, že smlouva hotová ještě není, je ve fázi příprav. “Není jasné, kdo k ní všechno přistoupí. A take není jasný její obsah.”
“Česká republika musí minimálně počkat na to, až budeme vědět, co je obsahem této smlouvy,” míní Benda. “Není vůbec jasné, zda Brusel bude schvalovat národní rozpočty a zasahovat do nich.”
“Otázka zní, co bude obsahem smlouvy? A my se jen bráníme tomu, abychom rozhodovali předem a předem jako Hujeři říkali: my půjdeme do každé smlouvy – pokud neznáme její obsah,” zdůraznil Benda. “Nechceme se zbavovat suverenity.”
O evropské rozpočtové dohodě mluvili ve Světě o jedné poslanec Marek Benda (ODS) a redaktor Ondřej Houska
Redaktor Ondřej Houska ve Světě o jedné však připomněl, že Brusel by návrhy státních rozpočtů neschvaloval.
“Podle záměru by jen každá země ještě před tím, než svůj rozpočet přijme, jeho návrh poslala do Bruselu Evropské komisi, která by se k němu vyjádřila.” Bylo by pak na každé zemi, zda by případné připomínky akceptovala, konstatoval Houska.
