Klaus v rozhovoru pro polský časopis označil Havla za extrémního levičáka
Dosluhující prezident Václav Klaus dosud nejostřeji vystoupil proti svému předchůdci Václavu Havlovi. V rozhovoru pro nový polský týdeník Do Rzeczy uvedl, že Havel usiloval o elitářskou postdemokracii. Ideologické postoje svého předchůdce pak Klaus popsal jako extrémní levičáctví a modernistické boření existujícího lidského řádu.
Třístránkové interview Bojím se o Evropu bylo otištěno v teprve třetím čísle pravicového týdeníku. Václav Klaus se mimo jiné vyjádřil k rozdělení Československa, ke svému vztahu k Rusku nebo k Evropské unii. Asi největší ohlas vyvolala otázka, jaké rozdíly z hlediska myšlení o státu vidí mezi svým a Havlovým působením v úřadě prezidenta.
Zpravodaj Českého rozhlasu v Polsku Petr Vavrouška pročetl rozhovor, který poskytl Václav Klaus místnímu pravicovému týdeníku
Havlovu ideologii, kterou nazývá havlismem, přirovnal Klaus k ozvěně francouzského jakobínství. Tedy období, které proslulo terorem a množstvím poprav. Zmínil také nelibě, že Havel byl zastáncem světoobčanství.
Polský týdeník se nevyhnul ani tématu nedávných prezidentských voleb. Končící hlava státu prý považuje za skandální a neomluvitelné to, že během kampaně jeden z kandidátů zpochybňoval Benešovy dekrety. Schwarzenberg tím podle Klause potvrdil, že není autentickým Čechem.
V jiné odpovědi pak naznačil, jak je spokojený s vítězstvím Miloše Zemana. I přes neuvěřitelný mediální nátlak podle něj lidé neztratili rozum.
Kritice Václava Klause ovšem neunikli ani další světoví politici. Americký prezident Barack Obama podle něj například reprezentuje antidemokratický směr politiky. Britský premiér David Cameron prý zase není schopný zaujmout jasné stanovisko.
A přestože si český prezident údajně váží Polska za to, jak se umí rozhodovat a hájit své zájmy, vzkázal mu, že Brusel představuje mnohem větší nebezpečí než Moskva. Polsko, které má neblahou historickou zkušenost s Ruskem, je zastáncem proevropské politiky.
Klaus nicméně Polsko pochválil za hospodářské a politické úspěchy. Na rozdíl od České republiky si prý Poláci váží sami sebe.
Urban: Nutkání přepisovat dějiny
Podle novináře, bývalého disidenta, signatáře Charty 77 a lídra Občanského fóra Jana Urbana, který se s Václavem Havlem dlouhá léta znal, nedokáže Václav Klaus překonat nutkání neustále přepisovat historii.
Novinář a bývalý disident Jan Urban se vyjádřil ke Klausově kritice Václava Havla
Připomněl, že své názory prezident sdělil začínajícímu polskému časopisu, navíc jen necelý měsíc před odchodem z Pražského hradu.
„Malý vzteklý kluk, kterému berou kyblíček, protože musí jít domů. Nic hlubšího v tom není. Stačí se podívat jenom na ten zcela nový, neznámý týdeník Do Rzeczy, který je i v konzervativním Polsku hodně, hodně konzervativním,“ upozornil Urban.
„Tvoří ho novináři, kteří se ‚proslavili‘ tím, že byli před časem vyhozeni z prestižního týdeníku Rzeczpospolita, protože otiskli naprosto neprokázaný materiál o tom, že prezidentský Tupolev byl před pár lety zničen sabotáží a že tam byly nalezeny stopy výbušnin,“ dodal.
Externí spolupracovnice dánského listu Politiken Dana Schmidt považuje Klausovy výroky za tvrdé a agresivní
Externí spolupracovnici dánského listu Politiken Danu Schmidt Klausovo tvrdé vyjádření šokovalo. Vymyká se prý standardním výrokům evropských politiků. Vadí jí také, že prezident urazil svého předchůdce.
„On si uvědomuje, že teď končí jeho éra a že nikdy nebude mít ve světě ten samý respekt, jako má jeho předchůdce pan Havel, a prostě se tak nějak hystericky, horečně snaží na sebe upozornit, ať to stojí, co to stojí. A dělá i takovéhle věci, které já si myslím, že mu nakonec víc uškodí, než aby se nějak zapsal do světové historie,“ uvažuje.
Zarazilo ji také, jak se Klaus vyjádřil o Rusku. Podle článku tam prý v poslední době nezaznamenal odklon od demokracie. „Každý ví, že Rusko znovu zavedlo cenzuru, že v Rusku existují političtí vězni a různé jiné příklady toho, že se to opravdu za Putina změnilo k horšímu, a toto pan Klaus popírá,“ vysvětlila.