Prezident může stíhání Babiše a Faltýnka úplně zastavit, říká ústavní právník Wintr

Obvinění Andreje Babiše a druhého muže hnutí ANO Jaroslava Faltýnka může být brzdou pro sestavení koalice. Jednou z možností, jak situaci odblokovat, je podle ústavního právníka Jana Wintra z katedry teorie práva a právního učení Právnické fakulty UK zásah prezidenta republiky. Jak řekl Wintr Radiožurnálu, hlava státu by mohla oběma politikům udělit milost.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman (vlevo) a předseda hnutí ANO Andrej Babiš | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka minulá sněmovna vydala k trestnímu stíhání. Teď znovu získali poslanecký mandát. Co se tím v rámci kauzy Čapí hnízdo mění?
Ústava říká, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejíž je členem. Nejvyšší soud to v roce 1996 vyložil tak, že se tím myslí konkrétní složení, tedy Poslanecká sněmovna v každém volebním období. To znamená, že zvolením a získáním mandátu v sobotu ve dvě hodiny získali oba pánové znovu poslaneckou imunitu a není možné je trestně stíhat bez souhlasu nově zvolené Poslanecké sněmovny. Až tedy státní zastupitelství nebo policie zase podají do sněmovny návrh na vyslovení souhlasu s trestním stíháním, tak poslanecká sněmovna to posoudí a rozhodne.

Poslanecká imunita

Po zvolení do sněmovny mají Andrej Babiš i Jaroslav Faltýnek, kteří byli kvůli dotační kauze Čapí hnízdo před volbami obviněni, znovu imunitu. Dolní komora tak bude muset o jejich vydání k trestnímu stíhání opět hlasovat, pokud o to policie znovu zažádá. To však může trvat řadu týdnů, zasedání sněmovny plánuje prezident Miloš Zeman svolat podle svých slov na nejzazší termín, tedy 20. listopadu.


Co nebo kdo může to trestní stíhání odvrátit? Sněmovna je musí vydat, jsou tady ale ještě další možnosti?
Především tato možnost. Samozřejmě, mohou změnit názor orgány činné v trestním řízení, ale nic tomu nenasvědčuje. Poslanecká sněmovna může rozhodnout, že souhlas k vydání nedá, a potom lze teoreticky uvažovat o milosti prezidenta republiky.

Může prezident oběma pánům udělit milost?
Podle článku 63 Ústavy prezident může nařídit, aby se trestní stíhání nezahajovalo a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Tato pravomoc zvaná abolice se v roce 2012 dostala do kontrasignovaných pravomocí prezidenta, čili je to vázáno na spolupodpis předsedy vlády. Teoreticky to možné je, máme ovšem vyjádření prezidenta Zemana o tom, jak milosti bude udělovat jenom smrtelně nemocným osobám, ale to už je politické vyjádření.

Bylo by z hlediska Ústavy trestní stíhání, pokud by k němu došlo, překážka pro to, aby se někdo stal premiérem nebo ministrem? 
Právní překážka to není. Uvažovalo se o tom, že třeba odsouzená osoba nemůže mít poslanecký mandát, ale ani taková změna Ústavy nebyla přijata. Čili z hlediska práva tomu nic nebrání. Samozřejmě, z hlediska politického i hlediska mezinárodního renomé České republiky to může být problematické, ale to je znovu politické hledisko.

„Kdybych byl poslancem hnutí ANO, tak ne kvůli elementární loajalitě vůči svému předsedovi, ale kvůli vlastnímu přesvědčení bych hlasoval proti vydání. Celou tuhle kauzu jsem označil jako policejní provokaci. “

Prezident Miloš Zeman (Blesk.cz)

Prezident oznámil, že chce Andreje Babiše jmenovat premiérem. Co z toho vyplývá? Jsou nějaké lhůty, které by jmenovaný premiér měl na to, aby sestavil vládu a předstoupil před sněmovnu?
Především je důležité, že prezident nemůže jmenovat nového předsedu vlády dřív, než stará vláda podá demisi. Stará vláda je povinna podat demisi po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která se na základě slov prezidenta republiky bude konat až někdy kolem 20. listopadu. Čili teprve 20. listopadu se sejde Poslanecká sněmovna, zvolí si svého předsedu, ústavní výbory, pak skončí ustavující schůze.

Teprve potom podá dosavadní vláda demisi a v tom momentě může prezident jmenovat nového předsedu vlády, který pak sestavuje vládu. Ústava žádnou jasnou lhůtu pro to, jak dlouho může nebo má sestavovat vládu, nemá. Je jasné, že v zájmu země je mít co nejdřív stabilní vládu, nicméně může to trvat několik dní, několik týdnů i několik málo měsíců. Jakmile je vláda sestavena a jmenována, tím definitivně skončí Sobotkova vláda, a pak už lhůta existuje. Nově jmenována vláda musí předstoupit před Poslaneckou sněmovnu do 30 dnů s žádostí o vyslovení důvěry.

Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme