I my se přihlásíme o naši budoucnost. Dnes nám ji bere klimatická změna, vysvětluje stávkující student
Univerzitní studenti v pondělí zahájili protestní stávku za klima. Vláda podle nich nesmí dál ignorovat klimatickou krizi a musí začít jednat. Co by měla vláda podle představ studentů udělat? A čeho chtějí studenti dosáhnout? Hostem Vladimíra Kroce byl Marek Soška, jeden ze stávkujících studentů z brněnské Masarykovy univerzity a mluvčí hnutí Univerzity za klima.
Co je hnutí Univerzity za klima?
Univerzity za klima jsou hnutím v akademickém prostředí, které apeluje na zodpovědné řešení změn klimatu a na to, aby vláda neignorovala vědecké poznání, ale naopak podle něho jednala a přijímala nezbytné kroky.
Naše vláda nejedná a vědecká varování jsou ignorována, proto nemůžeme mlčet, tvrdí Marek Soška, mluvčí hnutí Univerzity za klima
Stávka má vyvrcholit demonstrací 17. listopadu v Praze. Proč jste zvolili právě tento termín? Jak vaše aktivita souvisí se 17. listopadem?
Ten termín jsme zvolili právě kvůli historické symboličnosti, protože v letech 39, 68 a 89 mladí odvážní lidé stávkovali na univerzitách, okupovali své univerzity a hlásili se o svoji budoucnost, která jim byla upírána tehdejšími totalitními režimy.
My dnes máme tu výsadu, že žijeme ve svobodné zemi a nemusíme bojovat proti totalitnímu režimu, ale o svoji budoucnost opět máme strach, protože nám ji berou změny klimatu a bojíme se o ni. Když naše vlády nejednají a vědecká varování ignorují, klimatická krize se prohlubuje.
Jakou podobu má ta stávka za klima?
Stávka za klima má podobu kulturního a vzdělávacího programu. V atriu naší fakulty sociálních studií na místě také spíme, komunikujeme s médii, se studenty a studentkami a některé fakulty z Prahy také přímo s politiky a političkami.
„Vnímáme jako naši akademickou odpovědnost ozvat se v situaci, kdy je věda ignorována.“
Co konkrétně požadujete a čeho chcete dosáhnout?
Máme čtyři konkrétní požadavky na vládu ČR, které je možné splnit v krátkém časovém horizontu. Prvním z nich je, aby si vláda ČR vetkla řešení změn klimatu jako svoji prioritu a zřídila vládního zmocněnce či zmocněnkyni pro změny klimatu, který bude mít dostatečné kompetence klimatickou politiku realizovat.
Naším druhým požadavkem je, aby vláda ČR představila plán, podle kterého bude odstavovat nejšpinavější uhelné elektrárny do roku 2033. K tomu se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, žádný plán ale dosud nepředstavila. Třetím z našich požadavků je, aby ČR vystoupila z energetické charty, což je zastaralý a nevýhodný dokument, který umožňuje posledním korporacím žalovat stát i u nespravedlivých arbitrážních soudů za jejich klimatickou politiku.
Stávka za klima v Brně. ‚Studentům jsem policií nevyhrožoval, jde o záměrnou manipulaci,‘ říká děkan
Číst článek
Využívá toho například i český uhlobaron Daniel Křetínský, který vydírá Německo, a dostává tak miliardové kompenzace v eurech, místo aby tyto peníze šly na transformaci uhelných regionů. A posledním z našich požadavků je, aby celá tato transformace proběhla nejen rychle, ale zejména demokraticky, spravedlivě a sociálně citlivě.
Profesor Balík řekl, že v kontextu skutečné ruské okupace Ukrajiny je forma v uvozovkách okupační stávky nevhodná. Nemáte obavy, že kvůli trvání na této formě, pro někoho možná razantního protestu, se pro část společnosti můžete stát příliš radikálními ekoaktivisty a ztratíte případné sympatie?
Dělat vzdělávací a kulturní program a poklidně přespávat na podlaze naší školy skutečně nevnímáme jako nějakou radikální formu protestu. Naopak, jde nám o mírnou formu protestu v kontextu toho, co se v tuto chvíli děje. V kontextu závažnosti klimatické krize, toho, že naše vláda ignoruje hrozbu takových rozměrů.
Zároveň vnímáme jako naši akademickou odpovědnost, abychom se ozvali v situaci, kdy je věda ignorována. Nestudujeme pro to, aby to vědění zůstalo za zdmi univerzit, ale pro to, aby sloužilo společnosti, a proto v tuto chvíli nemůžeme mlčet.
Hosté konference o klimatu okusili nedostatek jídla a pití. Problémy přispěly i k napjaté atmosféře
Číst článek
Jak už zaznělo, voláte mimo jiné po klimatické spravedlnosti. Jakou u ní máte představu?
Současná klimatická krize je jednou z největších nespravedlností současnosti a dopadá nejvíce na ty, kteří se na ní přičinili nejméně. Vydělávají na ní naopak obří fosilní korporace a jejich akcionáři, na které ta krize dopadne nejspíš nejméně.
Proto je nutné řešit krizi způsobem, který zmírňuje nerovnosti ve společnosti, řešit ji sociálně citlivě a spravedlivě tak, aby její náklady nenesli obyčejní občané ČR nebo jakéhokoliv jiného státu, ale aby ji nesli zejména ti, kteří z ní do této chvíle nejvíce profitovali, kteří nás do této krize dostali, jako jsou fosilní korporace a uhlobaroni.
Které univerzity se do stávky za klima zapojily? Co hnutí žádá po vedení univerzit a vysokých škol v Česku? A v čem vláda podle studentů nepostupuje dostatečně razantně? Poslechněte si celý rozhovor.
