Babiš: Ke změně klimatu je třeba přistoupit realisticky, nemá to být fanatické náboženství
Ke změně klimatu je podle premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše třeba přistupovat racionálně. Nikoliv tak, aby se z boje proti změnám stalo fanatické náboženství. V New Yorku, kam příští týden pojede na světovou klimatickou konferenci, plánuje mluvit o roli OSN v celosvětovém přístupu k tomuto tématu. Na úterní konferenci v Poslanecké sněmovně uvedl, že na změny je třeba se připravit.
„Je třeba vnímat, že není možné to přehánět, mluvit o tom, že kvůli klimatu nebudeme mít děti, že kvůli klimatu budeme vegetariány,“ prohlásil premiér Andrej Babiš. Je nicméně třeba se na změny připravit, dodal.
V případě Česka to znamená úpravy krajiny proti únikům vody a třeba i snaha prosadit u Evropské komise názor, že jaderná energetika je čistým zdrojem.
V horizontu následujících dekád podle něj změny klimatu ovlivní průmysl, potravinovou soběstačnost a obecně kvalitu života. Opatření k zadržování vody v krajině vláda považuje za nejvyšší veřejný zájem, zdůraznil.
Uhlíková neutralita
Babiš připomněl, že Česko se hlásí k cíli uhlíkové neutrality v roce 2050, má ale oprávněné obavy z dopadu na konkurenceschopnost průmyslu. Musí proto požadovat obdobné kroky po emitentech, jako je Čína, ale také třeba po Turecku, jehož ocelářství konkuruje evropskému.
Politici hledají s podnikateli, ekology a vědci cestu k ‚uhelnému exitu‘. Jak ho chtějí dosáhnout?
Číst článek
Česko podle něj ponese vzhledem k průmyslovému základu hospodářství nejvyšší náklady odchodu od uhlí. Je proto třeba požadovat, aby cesta k neutralitě byla spravedlivá z hlediska rozdělení dopadů a kompenzací dopadů na občany.
Související změny ekonomiky musí však být efektivní, co se týče nákladů a zároveň spravedlivé z hlediska toho, jak bude břemeno rozděleno na jednotlivé státy. Pod uhlíkovou neutralitou se rozumí cíl, kdy vzniklé emise CO2 se vyváží projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat.
Summit pro klimatickou
Světový summit pro klimatickou akci se v New Yorku uskuteční 23. září. Generální tajemník OSN António Guterres již vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Mezinárodní společenství by mělo snížit emise do roku 2030 o 45 procent a uhlíkovou neutralitu dosáhnout do roku 2050.
Babiš mění postoj ke klimatické neutralitě. ‚Bude nás to stát nějaké miliardy,‘ uvedl v Bruselu
Číst článek
Babiš míní, že dokud se ke snižování emisí nepřidají Čína a USA, je cíl globální uhlíkové neutrality nereálný. Na facebooku o víkendu uvedl, že Evropa se podílí na znečištění atmosféry jen devíti procenty.
„Podle odhadů Evropské komise budou průměrné náklady na dosažení uhlíkové neutrality v unii čtyři procenta HDP. V případě naší země by to ale mohlo být ještě dvakrát víc kvůli struktuře energetiky a průmyslu. A to chceme taky zohlednit při vyjednávání o příspěvcích z evropských fondů,“ napsal.
OSN ve své zprávě mimo jiné upozornila, že globální emise jsou rekordní a jejich pokles není v dohledu.
Poslední čtyři roky přitom byly nejteplejší v historii měření. Změna klimatu tak začíná přímo ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.
Podle OSN je jedním z hlavních úkolů zastavit dotace do fosilních paliv a zemědělství s vysokým podílem emisí, přejít k obnovitelným zdrojům energie a urychlit uzavírání uhelných elektráren a zastavit stavbu nových.
