Klíšťata na Sněžce. Letos ještě ne, ale co za rok?

Po hřebenech českých hor šlo ještě nedávno chodit bez obav, že byste si z výletu přinesli domů přisáté klíště. Jenže to už neplatí. Na horách se v létě znatelně oteplilo, kupříkladu v Krkonoších vzrostla průměrná teplota v jarních a letních měsících až o 3,5 stupně. A klíšťata lezou výš do hor. Jak se zdá, globální oteplování jim jde k duhu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klíště obecné

Klíště obecné | Foto: Ondřej Hajdušek

"Jsme v nadmořské výšce 1100 metrů. Kolem nás jsou přirozené horské smrkové lesy," popisuje Jan Materna, zoolog Správy Krkonošského národního parku, a dodává: "Pravděpodobnost, že se do vás v létě v těchto polohách zakousne klíště, je poměrně malá, protože jich tu není tolik, ale jsou tu, což je rozdíl oproti minulosti."

Přehrát

00:00 / 00:00

Klíšťata na Sněžce? Letos ještě ne, ale co za rok?

Sedm let zkoumal, jak se na horách klíšťatům daří. "Náš pokus ukázal, že klíšťata jsou za současných podmínek schopna se v tisíci sto metrech bez problémů rozmnožovat. Dále ukázal, že teplotní podmínky šestnácti z osmnácti posledních sezón, to znamená od roku 1990, klíšťatům i v těchto nadmořských výškách vyhovují," přibližuje jádro výzkumu zoolog.

A jsou i tato klíšťata infikovaná? "Všechna klíšťata, která jsme sebrali, jsme vyšetřovali. Zjistili jsme, že spolu s klíšťaty se do těchto poloh začlenili i původci onemocnění, které klíšťata přenášejí, tedy původci lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy," vysvětluje Jan Materna a dodává, že klíšťata, která se zde vyskytují, tedy mohou být infikovaná.

Přesunuli jsme se o něco výše, do 1400 metrů nad mořem. Díváme se na Studniční horu, za námi je Luční hora, obě vysoké něco přes 1550 metrů. "Před námi je Sněžka. Nacházíme se v nejcennějších partiích, jsme vysoko nad hranicí lesa. Tady jsme už klíšťata nehledali. Bylo by to podobné, jako hledat tady slona, protože podmínky jsou tu už tak nepříznivé, že klíšťata nemají naději na přežití," shrnuje Jan Materna.

Přesto se i v této nadmořské výšce výzkumníci Správy Krkonošského národního parku pokusili klíšťata vysadit, aby zjistili, jak budou na vysokohorské podmínky reagovat. "Zjistili jsme, že ačkoliv jsme je na jaře vysadili v plné kondici, je tady příliš zima na to, aby byla schopna se do podzimu rozmnožit," konstatuje zoolog.

Od jaké nadmořské výšky tedy turistům nehrozí, že se do nich při výpravě na Sněžku zakousne klíště? "S úplnou jistotou můžeme říct, že od 1300 metrů výše je pravděpodobnost nulová," uzavírá Jan Materna.

Od Luční hory je vidět do Modrého dolu. Tam žije boudař Hynek Spurný. Není to sice zoolog, ale klíšťat si kolem své boudy, která leží v tisíci metrech, také všiml - na svém psovi.

"Před pěti, osmi lety měl tak jedno klíště za sezónu. Teď mívá tak dvě," popisuje a na vysvětlenou dodává, že dřív neměli jeho psi klíšťata žádná: "V Krkonoších mám psy 25 let a předtím nikdy nahoře klíště neměli, až před osmi lety, přibližně."

V květnu stoupla v tisíci metrech měsíční průměrná teplota za posledních padesát let o 3,5 stupně. Za tu dobu klíšťata popolezla o pět set metrů výš. Kdo ví, kdy první klíště zdolá naši nejvyšší horu.

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme