Knetigova kauza nestojí jen na nahrávkách, říká Michálek
Potřetí osvobodil Obvodní soud pro Prahu 1 Martina Knetiga, poradce bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila. Podle soudkyně Šárky Šantorové není možné Knetigovi prokázat korupční jednání, protože zvukové záznamy nelze brát jako důkaz.
Proti dnešnímu verdiktu se odvolal státní zástupce, který tvrdí, že zvukové záznamy u soudu roli hrát mají. Jejich autor, bývalý ředitel Státního fondu životního prostředí Libor Michálek mluvil o celé kauze v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.
Je to pro vás velké zklamání, nebo jste čekal, že i tentokrát zprostí pražský soud pana Knetiga obžaloby?
Vzhledem k tomu, že obvodní soud už dvakrát snahu zamést kauzu pod koberec projevil, tak to pro mě zas tak velké překvapení není. Ale jsem rád, že státní zástupce podal odvolání a snad městský soud tu věc posoudí objektivně.
Bývalý ředitel Státní fondu životního prostředí Libor Michálek mluví o kauze Martina Knetiga v Ozvěnách dne na Radiožurnálu
Počítal jste od začátku s tím, že vaše tvrzení o korupčních snahách v resortu životního prostředí bude těžké prokázat?
Já se předně neztotožňuji s tím názorem, že všechno má stát pouze na těch nahrávkách. Důkazem je i samotná svědecká výpověď. A soudkyně klidně mohla tyto nahrávky použít jenom jako podpůrné pro prokázání věrohodnosti mé výpovědi. To, že dneska vůbec nepřistoupila k tomu, aby se v rámci výslechů zabývala tím, co bylo předmětem schůzek s panem Knetigem, mě spíš utvrzuje v tom, že tam nebyla příliš velká snaha z její strany zjistit přesně úplně skutečný stav věci.
Soud už potřetí osvobodil ministrova exporadce Knetiga
Číst článek
Podle vás tedy vyplývá nejen z těch nahrávek, ale i z dalších skutečností, že skutečně šlo o korupci ve státním fondu, který jste tehdy řídil, i v resortu životního prostředí?
Já bych odkázal na to, že korupce nemusí být vždy v tom smyslu, že někdo přijde za pracovníkem banky nebo státního fondu a řekne mu: ‚nabízíme vám deset milionů korun nebo ‚požadujeme, aby těchto deset milionů bylo převedeno na nějaké účty výměnou za to, že deset miliard – třeba ze státního fondu – bude uloženo ve vaší bance‘.
Je prostě usnesení policejního orgánu, které říká, že korupce se musí posuzovat podle toho, v jakém prostředí se odehrává. A v prostředí bankovních kruhů není překvapivé, že pan Knetig postupoval při rozhovoru s panem Jeřábkem tím způsobem, že nejdříve mu oznámil, že disponuje částkou 20 miliard a pak se ho jenom tak mimochodem – v uvozovkách – zeptal, jestli náhodou Komerční banka nesponzoruje politické aktivity. Takže se domnívám, že prostě v kontextu, v jakém ten rozhovor probíhal, soudkyně mohla naznat, že charakteristiky nepřímého úplatkářství tam byly naplněny.
