Koalice se dohodla na nižším schodku rozpočtu
Vládní koalice se dohodla na snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok o deset miliard korun. Stát by tak měl v příštím roce hospodařit s deficitem 84 miliard namísto původně navrhovaných 94 miliard. Příjmy rozpočtu mají činit 824 miliard, výdaje 908 miliard korun. Vláda bude hledat úspory především v sociální oblasti. Šanci na slíbené zvýšení platů mají naopak stále policisté.
Podle ministra financí Bohuslava Sobotky by vláda v rozpočtu na příští rok měla ušetřit devět miliard na výdajích a naopak o jednu miliardu budu vyšší příjmy. Snížený deficit 84 miliard by tak už mohl odpovídat představám Bruselu i obou menších vládních stran.
Kde přesně bude kabinet oproti původnímu návrhu škrtat, to ještě přesně Sobotka neví. "Konkrétní návrh předloží ministerstvo financí příští týden a veřejnost s ním bude seznámena poté, co vláda tuto strukturu výdajů schválí," uvedl Sobotka. Kabinet by měl schvalovat rozpočet v úterý večer.
Až 4,5 miliardy korun slibuje ušetřit ve svém resortu ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Počítá se například s úsporami ve výdajích na nemocenskou a dávkách nezaměstnaným. Zákon o podpoře v nezaměstnanosti se měnit podle Škromacha nemusí, protože výše podpory zůstane stejná. Vicepremiér ale počítá s tím, že se počet nezaměstnaných sníží.
Ušetřit se má i v dalších rozpočtových kapitolách. Úspory by se ale neměly týkat ohlášeného zvýšení důchodů v příštím roce, výdajů vysokých škol a peněz na vědu a výzkum. I když se původně počítalo s tím, že by se mohlo uspořit až 8,5 miliard korun zmrazením platů policistů, premiér Gross uhájil, aby jejich příjmy rostly tak, jak bylo plánováno.
Vyšší platy policistů se nelíbí lidovcům. Jejich šéf Miroslav Kalousek Radiožurnálu řekl, že chce i nadále za svou představu bojovat. "Nemyslím si, že je úplně fér, aby průměrný učitel dostal v příštím roce přidáno 930 korun a průměrný policista 8000 korun. Takové trendy neodpovídají platům v evropských demokraciích," uvedl Kalousek.
Při parlamentním schvalování návrhu státního rozpočtu bude muset koalice patrně znovu spoléhat výhradně na hlasy svých vlastních poslanců. S případnou podporou opozice totiž asi opět nebude moci počítat. Zástupci obou opozičních stran, tedy ODS a KSČM, dali najevo, že mají ke koaličním záměrům výhrady.
Podle místopředsedy rozpočtového výboru poslanecké sněmovny Martina Kocourka z ODS je rozpočet jen obětí politiky předchozích vlád. "S tímto rozpočtem nechceme mít nic společného. Nemohu opravovat špatně připravený rozpočet, to prostě nejde a opozice to nemá ani za úkol," řekl Kocourek.
Státní rozpočet projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna. Senát návrh zákona o rozpočtu neprojednává. Pokud sněmovna návrh zákona o rozpočtu schválí, musí ho ještě podepsat prezident republiky. Dosud se nestalo, že by hlava státu tento zákon nepodepsala.
Ke schválení celkových příjmů a výdajů státního rozpočtu a k přijetí zákona o rozpočtu stačí koalici ve sněmovně prostá většina hlasujících poslanců. Koalice má ve dvousetčlenné sněmovně 101, opozice 99 hlasů. Toto rozložení sil koalici k prosazení rozpočtu stačí.
