Koalici čeká boj o církevní restituce. Pro vládní návrh potřebuje 101 hlasů

Poslanci znovu rozhodnou o církevních restitucích. Vládní návrh vetoval většinově levicový Senát. Pro jeho přehlasování potřebuje koalice ve sněmovně každý hlas.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna 12.6.2012 | Foto: Filip Jandourek

Pochyby o majetkovém vyrovnání s církvemi vyjádřil i prezident Václav Klaus. A problém mají s předlohou také někteří poslanci z vládních stran. Předseda klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura přesto věří, že budou jednotní a hlasování ustojí:

„Já jsem přesvědčen, že se najde dostatečný počet poslanců, kteří podpoří vládní návrhy zákonů. Náš klub má 51 členů a já předpokládám, že budeme ještě jednat v úterý na klubu o našem postupu, ale předpokládám, že budeme jednotní a že budeme podporovat naši vládu.“

Vládních poslanců je rovná stovka. Pro církevní restituce by mohli hlasovat i někteří nezařazení poslanci. Například bývalý člen ODS Michal Doktor, který kandiduje v krajských volbách za Jihočechy 2012. Přestože - jak řekl Radiožurnálu - ani on nemá předlohu za ideální:

Přehrát

00:00 / 00:00

Pro církevní restituce by mohl hlasovat bývalý člen ODS Michal Doktor

„Připouštím, že ve smyslu finančního narovnání je poněkud velkorysejší, než bych já sám chtěl. Nenašel jsem pro svůj postoj dostatek hlasů, které by jasně rezonovaly jako můj názor. Shledávám však, že kdyby návrh neprošel teď v poslanecké sněmovně, několik dalších deset nebo patnáct let neprojde. A to je pro mě příliš velké riziko. Ten návrh aktivně podpořím.“

Vládní návrh na majetkové vyrovnání s církvemi podpoří ve sněmovně navzdory postoji klubu Věcí veřejných také jeho člen Milan Šťovíček. Podle místopředsedkyně strany Kateřiny Klasnové jejich klub zatím ojedinělý postoj svého poslance neřešil.

„Je zcela normální, že všechny politické strany zastoupené v poslanecké sněmovně mají některá hlasování jako závazná. Na druhou stranu těžko můžete někoho donutit přes jeho vůli a přesvědčení, aby hlasoval nějakým způsobem. Na to je ústava, na to není mandát vázaný. Potom je otázka, jak tu věc budeme řešit. Pokud nebudou jednotně hlasovat s klubem,“ říká Klasnová.

Návrh na zvýšení daně je pro opozici a některé vládní i nezařazené poslance nepřijatelný

Číst článek

Poslanci Šťovíčkovi hrozí podle stanov Věcí veřejných za porušení závazného hlasování vyloučení z klubu. O jeho dalším osudu rozhodne grémium strany až po klíčovém hlasovaní o vládních předlohách.

Opozice doufá, že se jí podaří zabránit, aby církve prošly.

„Tak, že nejen ze sociální demokracie nepřibude jediný hlas pro takový zákon, to je myslím logické, ale že ani žádná jiná strana , která se vyjadřuje proti církevním restitucím nedopustí, aby jejich poslanci hlasovali a doplnili potřebných 101 hlasů koalice, potvrzuje předseda klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podle předsedy klubu ČSSD Jeronýma Tejce ze sociální demokracie nepřibude jediný hlas pro takový zákon

Proti schválení zákona budou jednotní i komunisté.

„Jde to bezpochyby před rok 1948. Je třeba, aby ještě jednou napříč politickým spektrem se sedlo a řeklo se toto a toto ne. Další důvod - není jasně seznam majetku, který se má vydávat. To může zavdávat další příčiny dalšího sporů na desítky let dopředu,“ říká předseda klubu KSČM Pavel Kováčik.

Opozice například varuje, že zákon umožní překročit hranici února 1948, kdy moc v zemi převzali komunisté. Restituční nároky by se tak případně mohly týkat i pozemků zabraných podle revize pozemkové reformy z předchozího roku, které ale byly právně zúřadované až později. Podle poslance Stanislava Polčáka z TOP 09 a Starostů je ale vymezení restituční hranice srozumitelné a jasné.

„Jestli soudy najdou ještě nějakou další interpretaci, například že křivda vznikla formálně až po 25. únoru, ale nějaký prapůvod byl dřív. To by bylo zasahování do samostatné role soudů. Pokud by poslanecká sněmovna nějakým způsobem sama interpretovala zákon, to je potom na soudním výkladu."

Podle kardinála a pražského arcibiskupa Dominika Duky nejde o skutečnou restituci, ale o částečnou restituci:

Přehrát

00:00 / 00:00

Podle kardinála a pražského arcibiskupa Dominika Duky jde jen o částečnou restituci

„Nejsme zvýhodňováni. Je pravdou, že ten určitý způsob je jen jiný, než byl u soukromých rolníků, kteří doplatili na některé kroky. Na druhém straně se zase v našem případě neodškodňuje. Inventář živí movitý. Rovněž se nerestituuje ušlý zisk a tak dále.“

Několik desítek duchovních se ale proti zákonu o majetkovém vyrovnání státu a církví postavilo. Vracení majetku zabaveného za bývalého režimu podle nich povede k prohloubení příkopů mezi církvemi a zbytkem společnosti. Například religionista Ivan Štampach Radiožurnálu řekl, že církve se mohou svému poslání věnovat i bez restitucí:

„Po obdržení tohoto rozsahu majetku, který jim nabízí současná vláda, by se církve staly jedněmi z největších podnikatelských subjektů v České republice. Církve pohodlně pokrývají své náklady z toho, co vlastní aktivitou získávají a z příspěvku ze státního rozpočtu, který dostávají.“

V návrhu poslaneckého programu je jen dvacítka bodů. O majetkovém vyrovnání státu s církvemi ale asi bude chtít především opozice dlouze mluvit. Podle předsedkyně dolní komory Miroslavy Němcové z ODS se tak schůze může protáhnout až na 14 dnů:

Starostové čekají, jak dopadne hlasování poslanců o církevních restitucích

Číst článek

„Protože budeme mít náročný program. Ani ne tak co do počtu bodů, ale co do závažnosti těchto bodů. Na programu jsou schváleny všechny zákony, které Senát zamítl, nebo vrátil. Zákon vrácený prezidentem republiky. Dále je tam souhlas s vydáním k trestnímu stíhání poslance Davida Ratha. Dalším bodem je tam volba místopředsedů poslanecké sněmovny.“

Premiér a předseda ODS Petr Nečas už dal najevo, že bez schválení klíčových vládních návrhů nebude jeho kabinet pokračovat.

Církve mají podle návrhu dostat majetek v hodnotě 75 miliard a k tomu během tří desetiletí 59 miliard jako finanční náhradu. K této částce by se připočítávala inflace. Stát by naopak měl církvím přestat vyplácet mzdy duchovních.

Lucie Husárová 1, Milada Richterová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme