Kojenecké ústavy se prý nebudou rušit direktivně, mají být jednoduše nepotřebné

Česká republika je dlouhodobě kritizována, protože v kojeneckých ústavech končí příliš mnoho dětí. Vláda teď plánuje jejich rušení. Úplně by ústavy měly zmizet do dvou let a opuštěné děti mají najít domov v náhradních rodinách. Někteří odborníci ale upozorňují, že změna systému by měla být pozvolná, aby se podařilo pěstounské zázemí pořádně připravit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

spící novorozeně | Foto: Pavla Kopřivová

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek ovšem považuje dva roky za dostatečně dlouhou dobu. V současnosti totiž podle něj v Česku existuje už zhruba 3000 pěstounských rodin, ke kterým by mělo přibýt jen dalších asi 500 párů.

Transformace by podle něj měla probíhat tak, že budou nejprve posíleny možnosti pěstounské a komunitní péče a na základě toho se sníží samotná poptávka po umístění do kojeneckých ústavů – cílem je tedy rozšířit náhradní rodinnou péči tak, aby kojenecké ústavy nebyly vůbec potřeba.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová diskutují o rušení kojeneckých ústavů

Teprve pak by prý přišla na řadu otázka, jestli není stávající počet 34 ústavů vlastně nadbytečný a jestli by se neměly raději změnit na centra pomoci rodinám s dětmi, uvažuje ministr.

„Ten krok přece je převedení péče do péče rodinného typu a následně nato bude menší poptávka po zařízeních toho ústavního typu. Nejedná se o žádné direktivní rušení,“ potvrzuje Drábek.

Ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová má ale obavy o osud zdravotně postižených dětí, které se v ústavech také nacházejí. Zaskočil ji proto ministrův názor, že by do pěstounské péče měly mířit i tyto děti.

Důraz na citovou vazbu

„Nejdřív se domnívám, že by mělo být dostatek pěstounů, vědět, kam půjdou tyto zdravotně postižené děti, které se krmí sondou a které skutečně musí být v rukou zdravotně zdatných osob, a pak pozvolna, podle toho, jak budou počty zájemců a počty pěstounů, tak přistoupit k likvidaci kojeneckých ústavů,“ říká.

Drábek si ale za svým názorem stojí – i v jiných evropských zemích je prý trend takový, že zdravotně postižené děti bývají umístěny do komunitních zařízení, tedy tam, kde mohou navázat citovou vazbu. Právě citová vazba je podle ministra klíčová, přestože je samozřejmě nutné zajistit nezbytnou zdravotní péči.

„Já si velmi vážím těch lidí, kteří odborně v kojeneckých ústavech pracují, ale dnešní poznatky jednoznačně říkají, že v zájmu dětí je, abychom upřednostnili rodinné prostředí před prostředím ústavním,“ dodává.

Prioritou ovšem bude zajištění pěstounské péče pro děti, které jsou v kojeneckých ústavech ze sociálních důvodů, myslí si ministr. Ty mají podle statistik tvořit asi 45 procent.

ČTĚTE TAKÉ: Spor o děti z Klokánku v Jindřichově Hradci bude řešit policie

Otázkou zůstává, co by se stalo s budovami, ve kterých v současnosti kojenecké ústavy sídlí. Podle Baudyšové se jedná zpravidla o velmi hezké prvorepublikové vily, o které by byl jistě zájem. Ona sama by ale byla ráda, kdyby domy i nadále sloužily dětem, například právě těm zdravotně postiženým.

„Už si své v životě zažily a kdyby byly v důstojném prostředí, kde by mohly žít se zdravotnickou péčí, bylo by to velmi dobře,“ vysvětluje.

Podle Drábka je ale zatím příliš brzy řešit, co se s budovami stane. Kojenecké ústavy navíc spravuje ministerstvo zdravotnictví.

Veronika Sedláčková, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme