Díky kolektivní imunitě by epidemie mohla v Česku výrazně zpomalit do dvou měsíců, shodují se experti
Šíření koronaviru v Česku by mohlo do dvou měsíců přirozeně zpomalit. Shodují se na tom vědci, které oslovil Radiožurnál. Zatímco doteď přispívala ke snižování počtu nových případů přísná protiepidemická opatření, v létě už by se o to měla postarat takzvaná kolektivní imunita vytvořená především očkováním. Ochranné protilátky proti koronaviru by v červnu mohla mít polovina populace.
„Virus bude stále hůře a hůře cirkulovat v naší populaci, protože nebude schopen skákat mezi očkovanými. Obtížně se mu přeskočí i na ty, kteří to čerstvě třeba prodělali, takže ten virus bude mít stále menší a menší prostor, kde by se mohl šířit,“ vysvětlil Radiožurnálu vakcinolog Roman Chlíbek princip kolektivní imunity.
Epidemie koronaviru v Česku by mohla začít přirozeně slábnout už příští měsíc, v červnu pak ještě výrazněji. Více si poslechněte v reportáži Janetty Němcové
Šíření viru zabrání očkování i lidé po příznakovém průběhu nemoci covid-19. Podle Chlíbka je může získaná imunita chránit až rok. Aspoň první dávku vakcíny dostalo zhruba 1,4 miliony Čechů, nákazu lékaři dosud zjistili u jednoho a půl milionu lidí.
Ve skutečnosti jich ale může být víc. „Existují na to matematické nástroje. Jedním z nich je výpočet z relativní pozitivity záchytu. Určitě množství nakažených je násobně větší než to, co diagnostikujeme. Různé modely říkají třikrát až pětkrát,“ vysvětluje šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek.
Na očkování proti koronaviru čeká 95 tisíc školských pracovníků, někteří ještě nemají ani termín
Číst článek
Systému zůstávají skrytí, protože u většiny z nich se nákaza obešla bez příznaků. Podle Romana Chlíbka tak vidíme jen špičku ledovce: „Tito lidé ale na druhou stranu nemusí mít dostatečnou ochranu, protilátek zpravidla nemívají tolik a jejich ochrana nemusí být dlouhodobá.“
Na to upozorňuje i biolog Jaroslav Flegr. Odhaduje, že teď má funkční imunitu maximálně 40 procent populace. K zastavení epidemie by jich bylo potřeba dvakrát tolik.
Pro zpomalení šíření nákazy ale bude stačit míň. „Když budeme mluvit o padesáti procentech populace, je logické, že epidemie zpomalí, protože se bude šířit jen v polovině populace, ne v celé. Takže efekt bude vidět. Myslím, že na padesát procent jsme schopni se dostat v horizontu dvou měsíců,“ myslí si epidemiolog Roman Prymula.
Nutná opatření
Situace by se mohla znatelně zlepšit už v květnu, výrazně pak v průběhu června. Pro to, aby se život začal vracet k normálu, musí být podle epidemiologa Jana Kynčla splněno několik podmínek, a to jednotky tisíc nových případů denně, trasování, testování, a především masivnější očkování.
Zmizí koronavirus s létem, očkují se i děti a vyplatí se přeregistrovat? 19 odpovědí na otázky o covidu-19
Číst článek
I pak ale budou nutná některá opatření. „Není to o tom, že odhodíme roušky ve vnitřních prostorách, to by bylo hodně odvážné. Pokud by to bylo jen o tomto opatření, tak to snesitelné je, protože v tu chvíli by se povedlo otevřít restaurace, kulturu,“ upozorňuje Kynčl.
Zkomplikovat to ale můžou ještě nové mutace koronaviru. Ty mohou obcházet imunitu získanou proděláním nemoci covid-19.
„Virus si umí zařídit, aby si náš imunitní systém vybral takové terče pro vznik imunity, které mu nebudou vadit. To je jedna z mnoha výhod imunity vzniklé vakcinací, protože tam si terče vybral člověk a to se tomu viru bude hůř obcházet,“ varuje evoluční biolog Jaroslav Flegr.
I očkování ale zřejmě bude nutné opakovat. „U různých vakcín je dopad mutací zřejmý, klesá jejich účinnost na padesát procent, takže bude muset docházet k tomu, že na základě těch mutací se budou muset připravovat vakcíny druhé a dalších generací a může docházet k tomu, že očkování bude pravidelné tak, jak to bude u chřipky,“ vysvětluje Prymula.
Očkování ani imunita po nemoci nedokážou podle vědců zcela zabránit samotné nákaze, výrazně ale snižují riziko vážného průběhu s nutností hospitalizace v nemocnici.
