Kolik platí úřady za potištěný list papíru? Někde padesátník, jinde přes 3 koruny

Nezisková organizace Kverulant oslovila padesát úřadů státní správy a samosprávy se žádostí o informaci: Kolik jste za poslední tři roky utratili za kancelářský papír, tonery, tiskárny, jejich údržbu a software pro jejich správu? Třiatřicet institucí v zákonné lhůtě odpovědělo. Rozptyl nákladů na tisk jedné stránky sahá od 56 haléřů po 3 koruny a 70 haléřů. Projděte si kompletní žebříček.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kancelář, státní správa | Foto: Fotobanka RGBStock

Při porovnání nákladů na vytištění jedné stránky vede karlovarský magistrát následovaný magistrátem města Plzně a Dopravním podnikem hlavního města Prahy. Výpočet je rozložený na tři roky, aby jej co nejméně zkreslovaly jednorázové investice do kancelářské techniky.

Zdroj dat: Kverulant

Ačkoli je průměrná cena tisku rozložena na tři roky, 'vítězný' karlovarský magistrát je přesvědčen, že v jeho případě ke zkreslení dochází. "Kverulantu jsme udali číslo, které obnáší celý projekt včetně nákupu hardwaru, kdy jsme řešili nový tiskový systém. Tím pádem jsme tam zahrnuli o několik milionů více," sdělil Českému rozhlasu mluvčí Karlových Varů Jan Kopál. Skutečná cena za potištěný list papíru je podle něj jedna koruna a 52 haléřů.

I to je ovšem třikrát více, než kolik uvádí nejlevnější z úřadů, magistrát ve Zlíně. "Snižujeme počet lokálních tiskáren, které jsou nahrazovány multifunkčními zařízeními v pronájmu. Tím snižujeme náklady na pořízení nových zařízení," vysvětlil důvod nízkých nákladů mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák.

Podle ředitele Kverulantu Vojtěcha Razimy je nejvíce alarmující výsledek pražského dopravního podniku, a to kvůli kombinaci relativně vysokých nákladů na jednu stránku a velkého objemu tisku. "Dopravní podnik hlavního města Prahy zaplatil za tři roky za tisk 39 milionů korun. Kdyby tiskl za ceny ve státní správě obvyklé, mohl ušetřit téměř 24 milionů korun."

Také dopravní podnik ale výpočty Kverulanta odmítá. Průměrné náklady na tisk odhaduje na dvě koruny a pět haléřů. Pronájmu tiskáren podle mluvčího Jiřího Štábla předcházel řádný tendr: "Zakázka byla v souladu se zákonem zadána na základě otevřeného výběrového řízení."

Praha – konkrétně její magistrát – obsadila ve statistikách Kverulantu ještě jednu první příčku, a to v celkovém objemu spotřebovaného papíru. Za poslední tři roky měla radnice hlavního města potisknout přes 37 milionů listů. Mluvčí Petra Hrubá si nemyslí, že by úřad papírem plýtval: "Na rozdíl od ostatních orgánů státní správy a samosprávy máme neporovnatelně vysoký objem zpracovávané agendy."

Jak je vidět v následujícím grafu, množství potištěného papíru na pražském magistrátu za poslední tři roky mírně klesl, stále však zůstává nejvyšší ze všech sledovaných úřadů. Nejvyšší nárůst v objemu nakoupeného kancelářského papíru vykázaly Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Český telekomunikační úřad a pražský dopravní podnik. Největší pokles hlásí ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zdroj dat: Kverulant

Ačkoli instituce, které v testu hospodárnosti nedopadly dobře, zpochybňují jeho metodu, jeho autoři si za výsledkem stojí: "Všechno, co jsme zjistili, posíláme Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Doufám, že celou kauzu důkladně prošetří a vyvodí z ní konkrétní kroky," říká ředitel Kverulantu Razima.

Obecně prospěšná společnost Kverulant je financována soukromými firmami, nadacemi i z veřejných rozpočtů. Zaměřuje se na odhalování nehospodárnosti ve státní správě. Ceny tisku v českých úřadech mapovala už podruhé, poprvé stejnou metodu použila před třemi lety.

"Zní to skoro neuvěřitelně, ale když porovnáme stejné instituce tehdy a dnes, tak nám vyjde, že erár tiskne levněji a méně," říká Razima. V posledním průzkumu byly celkové náklady na tisk všech porovnávaných institucí 325 milionů korun, v letošním průzkumu stejné insituce vykázaly útratu 271 milionů korun.

Z padesáti veřejných institucí oslovených letos na základě zákona 106/1999 o svobodném přístupu k informacím, odmítlo náklady na tisk v požadované formě a v zákonné lhůtě poskytnout sedmnáct. V abecedním pořadí to jsou:
  1. Bezpečnostní informační služba
  2. Česká obchodní inspekce
  3. ČEZ, a.s.
  4. Magistrát Jihlava (za poskytnutí informací žádal částku, kterou žadatel odmítl uhradit)
  5. Magistrát Ústí nad Labem
  6. Ministerstvo kultury
  7. Ministerstvo obrany
  8. Ministerstvo práce a sociálních věcí (je zároveň jedním ze sponzorů Kverulanta)
  9. Ministerstvo spravedlnosti
  10. Ministerstvo školství
  11. Ministerstvo vnitra
  12. Ministerstvo zdravotnictví
  13. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
  14. Státní fond rozvoje bydlení
  15. Státní pozemkový fond
  16. Státní rostlinolékařská správa
  17. Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Evelyna Kulíšková, Marcel Šulek, Petr Kočí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme