Rakušanová: Havel mi řekl, že největší chyba byla, že nevyhodil Klause z Občanského fóra

Česká i Slovenská republika si v neděli připomněly 30 let od zásahu na Národní třídě a následné sametové revoluce. Na dobu v roce 1989 zavzpomínali i komentátoři Petr Honzejk (Hospodářské noviny), Lída Rakušanová (Český rozhlas), Apolena Rychlíková (A2larm) a Lukáš Jelínek (Masarykova demokratická akademie, blízká ČSSD).

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lída Rakušanová v listopadu 1989 vysílala pořad Události a názory v Rádiu Svobodná Evropa. | Foto: archiv Lídy Rakušanové | Zdroj: Český rozhlas

Zatímco Lída Rakušanová vysílala pořad Události a názory v Rádiu Svobodná Evropa, Petr Honzejk byl vysokoškolským studentem, Lukáš Jelínek studoval gymnázium a Apoleně Rychlíkové byl teprve půlrok.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou diskusi u kulatého stolu

Na podzim roku 1989 podle Rakušanové byli ti, kteří se snažili vytvořit politickou strukturu, jako třeba Emanuel Mandler nebo Bohumil Doležal, převálcováni revolučním nadšením. Na lidi kolem Charty 77 se pak nabalovali podle ní i ti, kteří u toho neměli být.

„Václava Havla jsem se vždycky na závěr interview ptala, jestli je něco, čeho lituje. On vždycky říkal: ‚To přece na sebe nebudu říkat, to je na vás novinářích, abyste to zjistili.‘ Jednou, když už byl hodně nemocný, tak jsem říkala, že už by mi to mohl říct. A on mi řekl: ‚Když to chceš vědět. Co považuju za největší chybu, je, že jsem z Občanského fóra nevyhodil Václava Klause,‘“ vzpomíná Rakušanová.

Klaus protiváhou Havla

Podle Honzejka byl chaos kolem disentu logický. „Když si vezmeme složení disentu, o tom koneckonců mluvili lidé jako Václav Havel nebo Daniel Kroupa: My jsme byli filozofové, historici, navštěvovali jsme bytové semináře u Patočky, ale mezi námi nebyli v podstatě žádní ekonomové.

Václav Klaus byl podle jeho mínění protiváhou Václava Havla. „Střetávali se a toto střetávání pragmatismu a morálních hodnot funguje dodnes.“

„Revoluce u nás byla součástí globálního poryvu po pádu Berlínské zdi a podobně. Nemám pocit, že je dědictvím roku 1989, že si nejsme schopni vládnout. Dědictví nepolitické politiky je dědictvím Václava Havla – a jestli dnes někdo akcentuje nepolitickou politiku, tak je to Andrej Babiš. Je to politika odbornosti, ne souboj idejí,“ říká s jistou ironií Apolena Rychlíková.

S tím tak úplně nesouhlasí Lukáš Jelínek, který je toho mínění, že u Havla šlo o politiku morálky, ale u Babiše o politiku peněz. Doplňuje, že disent podle něho na převzetí moci připravený byl, ale nebyli připravení reprezentanti KSČ.

Radko Kubičko, jpr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme