Komory parlamentu se mohou dostat do sporu o způsob volby prezidenta
Jaký bude způsob volby hlavy státu? To zatím stále není jasné. Organizační výbor sněmovny se totiž ve středu přiklonil k veřejné volbě, Senát naopak prosazuje hlasování tajné. Ani několik jednání navíc zatím situaci nevyřešilo. Ve sněmovně se pak navíc k veřejné volbě přidala i Strana zelených. Řešení nepadlo ani na včerejší koaliční schůzce. Sociální demokraté, lidovci i zelení chtějí o prezidentovi rozhodovat veřejně - aklamací, zatímco občanští demokraté jsou pro volbu tajnou. Komunisté by se měli rozhodnout až dnes.
Ve sněmovně se včera k veřejné volbě přidala i Strana zelených. Nelíbí se nám zákulisní schůzky před prezidentskou volbou, a proto chceme volit veřejně, tak tato slova zazněla ze Strany zelených. Hlavně pak po některých setkáních teď tajná volba není z pohledu zelených možná, řekl šéf strany Martin Bursík. "Po schůzce Šlouf-Weigl ne! I při odlišném stanovisku obou komor existuje podle většinového názoru právníků stezka, po které je možné se vydat a nezablokovat celé to jednání a volit prezidenta veřejnou volbou, a to je ta cesta," předvídá Bursík.
Jak by se to ale mohlo stát, zatím Bursík neupřesnil. Místopředsedkyně sněmovny za ODS Miroslava Němcová doufá, že se podaří parlamentním komorám dohodnout. V opačném případě by hrozily komplikace přímo v pátek při volbě. "Může to hrozit tím, že ta dohodovací řízení se přenesou i do Španělského sálu na Pražský hrad." Taktika před páteční volbou hlavy státu se bude ale ladit až do poslední chvíle.
Ještě dnes odpoledne a večer mají jednat komunisté na společném zasedání vedení strany a zákonodárců. "My se nebojíme ani jedné varianty, to znamená veřejné i tajné volby, možné je, že se přikloníme také k té veřejné," řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Příznivcem veřejné volby je například šéf poslaneckého klubu komunistů Pavel Kováčik, a to hlavně kvůli tomu, aby se zabránilo spekulacím o korupci.
Občanští demokraté trvají na tajné volbě. Jejich argumenty shrnuje předseda Senátu Přemysl Sobotka: "K té veřejné volbě je v jednacím řádu Poslanecké sněmovny tolik nejasností a tolik nepřesností, že jednací řád sněmovny sice umožňuje veřejnou volbu, ale nedává pravidla. A tady budeme čekat i na vyjádření právníků." Jak vyplynulo ze čtvrtečního jednání grémia ODS, vedení této strany je přesvědčeno, že veřejná volba, kterou podporují i koaliční zelení a lidovci, nezaručí svobodné rozhodování zákonodárců. Bude chtít dosáhnout toho, aby se volba hlavy státu uskutečnila bez procedurálních sporů obou komor.
O situaci jednali i předsedové stran vládní koalice. "Určitě jsme se neposunuli. Hledáme v tuto chvíli právní způsoby jednotlivých řešení tak, abychom je vyřešili dříve, než nastanou komplikace," uvedl šéf lidovců Jiří Čunek. "Posun je minimálně v tom, že uděláme vše pro to, aby ta volba byla v pátek důstojná," poznamenal premiér a předseda ODS Mirek Topolánek.
Znovu se také sejdou zástupci sněmovny i Senátu. Včerejší jednání předsedů obou komor totiž zatím výsledek nepřineslo. Dnes večer se ještě nad organizací pátečního hlasování sejde vedení sněmovny a Senátu.
Odpoledne dalo předsednictvo KDU-ČSL najevo, že dál trvá na veřejné volbě prezidenta. Podle lidoveckého vedení to zabrání podezřením z obchodování s hlasy. Současně ale předsednictvo KDU-ČSL po dnešním jednání uvedlo, že umožňuje svobodné rozhodování svých poslanců a senátorů. Podle šéfa strany Jiřího Čunka budou křesťanští demokraté usilovat o to, aby zítřejší volba hlavy státu kvůli sporům o způsob hlasování nezkrachovala.
Současný prezident Václav Klaus, který obhajuje post v čele státu, má ve věci jasno. Jak řekl ve čtvrtečním Dopoledním Radiožurnálu, po zkušenostech z minulých let je logická jedině volba tajná. Nebojí se ale ani veřejného hlasování: "To je teď účelová hra některých lidí a samozřejmě účelová hra proti Václavu Klausovi. Ale já jsem sportovně založený člověk, takže kromě doufání, že k nějaké dohodě o férové tajné volbě dojde, tak doufám, že se dá vyhrát tak i tak."
"Mám pocit, že logická volba je tajná," uvedl ke sporům Klaus s tím, že o opaku nepadla zmínka ani před pěti lety, i když byla situace tehdy hodně složitá. Nevyloučil, že po té, co se situace zauzlila, nemusí v pátek ani k hlasování dojít. "Nedůstojnost ničemu a nikomu z nás nepomůže," zdůraznil Václav Klaus a připomněl, že večer se vedení obou komor sejde, aby procedurální spor vyřešilo. Doufá, že se tak stane.
Včera byl hostem Dopoledního Radiožurnálu Jan Švejnar. Mimo jiné řekl, že sice na volební pátek má formálně časový rozvrh, ale nikdo neví, jak to bude ve skutečnosti. "Budu mít projev a pak se uvidí, jak rychle půjdou 3 kola volby," odpovídá kandidát na prezidenta České republiky. Projev nebude delší než 15 minut, zaměřil se v něm na budoucnost, na vize, kam by měla směřovat Česká republika.
V historii samostatné České republiky zatím její prezident nebyl volen aklamací, ale vždy tajnou volbou. Naposledy volili veřejně hlavu státu poslanci Federálního shromáždění, a to 29. prosince 1989 - prezidentem Československa tehdy zvolili Václava Havla. Jeho tehdejší zvolení se dodnes vnímá jako symbolické dovršení demontáže totalitního systému ovládaného bývalou KSČ.
