Ke kompetenční žalobě na prezidenta nevidí Babiš důvod. Diplomacii by mohl vést dočasně Hamáček
Premiér a šéf ANO Andrej Babiš předpokládá, že při středečním jmenování vlády bude vedením ministerstva zahraničí dočasně pověřen předseda ČSSD a kandidát na ministra vnitra Jan Hamáček. Ke kompetenční žalobě, kterou by měl podle některých sociálních demokratů podat na prezidenta Miloše Zemana, Babiš nevidí důvod.
Premiér Andrej Babiš předal v pondělí prezidentu Miloši Zemanovi seznam ministrů, na kterém bylo i jméno kandidáta na ministra zahraničí Miroslava Pocheho z ČSSD. Prezident má ale proti němu řadu výhrad a jmenovat ho odmítá.
Poche: Schůzka se Zemanem byla zbytečná. Vinou prezidenta se dostáváme do složité ústavní situace
Číst článek
„Splnil jsem závazek v rámci dohody s ČSSD a předpokládám, že dojde k dočasné alternativě, kdy by měl být pan Hamáček pověřen řízením ministerstva zahraničních věcí,“ uvedl Babiš.
Na doplňující dotaz, zda v takovém případě vyvolá u Ústavního soudu kompetenční spor, řekl, že k tomu není důvod.
Premiér je přitom jediný, kdo takový spor může vyvolat. „Pokud ji pan premiér nebude chtít dát, tak my nemáme páky, abychom ho k tomu donutili,“ uvedl předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka.
ČSSD chce podle šéfa strany Jana Hamáčka otevřít především prostor pro další jednání. „V případě, že by se pan prezident rozhodl nejmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, tak je možné vyřešit to dočasně tak, že řízením resortu bude pověřen jiný člen vlády, a vytvoří se prostor pro další jednání,“ uvedl Hamáček s tím, že tato situace by byla únosná jen po několik měsíců.
Hamáček prý také zatím nevidí důvod k výměně Pocheho za jiného kandidáta na ministra zahraničí.
Podle Hamáčka také všech 15 poslanců ČSSD podepíše koaliční smlouvu o společné vládě s ANO. Předseda poslanců sociální demokracie Chvojka uvedl, že během úterního odpoledne zbývá dodat posledních šest podpisů. Za liché označil spekulace o tom, že by někteří zákonodárci sociální demokracie mohli podpis odepřít.
Spor o Pocheho
Prezident minulý týden doporučil europoslanci Miroslavu Pochemu, aby o funkci ministra zahraničí neusiloval kvůli svým postojům k migraci a nařčením z korupce. Zeman svůj postoj nezměnil ani po páteční schůzce s Pochem.
Chvojka: Kompeteční žalobu na Zemana kvůli Pochemu může dát jen Babiš, je to na něm
Číst článek
Europoslanec později Českému rozhlasu Plus řekl, že výsledky jednání byly podle něj dány předem, protože tři minuty po setkání už dostal tiskové komuniké.
Řízením ministerstva zahraničí tak má být dočasně pověřen šéf ČSSD Jan Hamáček, který je zároveň kandidátem na ministra vnitra.
Podle Pocheho ale není možné dlouhodobě řídit oba resorty zároveň. Počítá proto s tím, že bude Janu Hamáčkovi s řízením ministerstva zahraničí pomáhat.
„Nevím přesně, jak bude ta pozice formulována, ale bude to pozice, ze které bude vyplývat, že ten člověk je pravou rukou ministra, ale není jmenován,“ přiblížil v pondělí pro Český rozhlas Plus.
A prezidentovi by na takové pozici nevadil. „Prezident republiky by neměl mluvit žádnému ministrovi, koho bude mít jako své poradce, náměstky a tak dále. To je věc designovaného ministra,“ prohlásil Zeman v neděli pro Blesk.cz.
Proti Pochemu má výhrady i KSČM. Její předseda Vojtěch Filip uvedl, že vládní sestavě s Pochem by komunisté důvěru získat nepomohli.
Jmenování v Den památky obětí komunismu
Babišova vláda, kterou by měli ve sněmovně při hlasování o důvěře podpořit komunisté, má být jmenována v Den památky obětí komunistického režimu. Babiš připomněl, že původně mělo ke jmenování dojít až 4. července.
„To se změnilo. Myslím, že je to shoda náhod, a já v tom nevidím žádnou souvislost, zlý úmysl,“ prohlásil. Bylo podle něj na Hradu, jaký termín pro jmenování určí, najít místo v kalendáři všech zainteresovaných je podle něj problematické.
Premiér příliš nechtěl komentovat, zda KSČM před svým očekávaným víkendovým definitivním rozhodnutím, jestli Babišův kabinet podpoří, nezvyšuje své požadavky.
„Já se s panem Filipem určitě setkám a budeme v té výměně názorů pokračovat,“ uvedl Babiš.
KSČM podle něj jednala s ANO o programu a prosadila svých sedm priorit. Měla také v minulosti výhrady vůči ministrům dopravy Danu Ťokovi a zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (oba za ANO), kteří mají ve vládě pokračovat.
