Kumulace politických funkcí je nemravná a měla by být zakázána, tvrdí Daniel Kroupa

V podzimních komunálních volbách kandiduje i 127 zákonodárců. Někteří z nich tvrdí, že z poslanecké lavice toho pro svou obec dokážou udělat víc, nešidí ale naopak jeden z úřadů? A neměli by pracovat pro blaho všech? V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus diskutovali politologové Daniel Kroupa a Lukáš Hájek.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daniel Kroupa | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

„Jedná se o velký nemrav, který by měl z našeho politického život vymizet. Což je mi jasné, že je tak trochu utopie,“ říká politolog Daniel Kroupa. Podle něj by ideálně měli problém vyřešit voliči, pokud to ale nepůjde, je pro zákonnou úpravu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Pro a proti

Co ale říká na námitku, že pokud by lidé nechtěli politika s více funkcemi, tak by ho do nich nezvolili? „To platí jen velmi částečně. U nás nemáme přímo volené starosty či hejtmany a volič nemůže vědět, zda dotyčný nebude kandidovat i do Poslanecké sněmovny. Nebo už v ní je, ale tato informace se v hluku volební kampaně k voličům nedostává,“ reaguje Kroupa.

Problém Kroupa vidí v nedostatečné aktivní účasti lidí na politickém životě. Připouští také, že pokud by byl přijat příliš přísný zákon proti kumulaci funkcí, tak by v některých obcích nemuseli mít starostu.

Skupina poslanců hnutí ANO spolu s Jakubem Michálkem z Pirátské strany chce prosadit snížení platů komunálních politiků, kteří zasedají v parlamentu či ve vládě. Kroupa by ho podpořil, ale považuje ho za velmi nedůsledný.

„Platy jsou chybně konstruovány jako odměna za práci, ta je ale neměřitelná. Měla by to být jednotná částka pro všechny poslance a senátory bez všech koeficientů. Tam máte funkce, ve kterých dostanete třeba dvojnásobný plat,“ kritizuje Kroupa s tím, že při kumulaci postů by dotyčný ztrácel příspěvek v každé další funkci.

Málo lidí, moc politiků

Politolog Lukáš Hájek připomíná, že problémem není jen nedostatek lidí v politice, ale i příliš mnoho obcí. „Například ve Finsku není tolik politických pozic, které je třeba obsazovat, a kumulace funkcí tam není takový problém,“ uvádí s tím, že v českých komunálních volbách se rozděluje 60 tisíc mandátů.

S Kroupou souhlasí, že poslanec je povinen jednat v obecném zájmu, nikoli své funkce zneužívat k získávání výhod pro svou obec, přestože taková je politická realita. „Je hezké, že 100 obcí má ‚svého‘ poslance, ale v České republice je obcí více než šest tisíc,“ přitakává Hájek.

Hájek ale poukazuje i na to, že kumulace funkcí může mít některé pozitivní efekty, byť ty negativní celkově převažují. V západní Evropě prý například poslanci s více funkcemi pokládají více otázek, protože je na ně větší tlak ze strany voličů.

Dalším pozitivem je profesionalizace politiky. „Politik se často obává o znovuzvolení. Kumulace mandátů ho určitým způsobem jistí a nemusí mít takový strach o živobytí. Musíme si uvědomit, že spousta poslanců platí hypotéky a politický život je velmi nejistý. Tohle musíme v rámci debaty zohlednit, v některých ohledech je dopad pozitivní,“ doplňuje politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Michael Erhart, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme