Končící ředitel ústavu totality bilancoval, nový stále budí pochyby
Dnešek byl posledním dnem pro Pavla Žáčka v čele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Přes všechny peripetie se zítra stane novým ředitelem instituce, která má přispět k vyrovnání se s totalitní minulostí, historik Jiří Pernes. Do funkce ho zvolila rada ústavu před dvěma týdny.
Pavel Žáček dnes bilancoval, mimo jiné i v rozhovoru pro Radiožurnál. Jak řekl, za svůj největší přínos ústavu považuje především jeho vytvoření.
Rozhovor s odstupujícím ředitelem Pavlem Žáčkem přinesly Ozvěny dne Radiožurnálu
„Zahájení činnosti ve všech oblastech, přenesení kvalifikované diskuze a argumentů do veřejného prostoru,“ vypočítal Žáček.
K výhradám kritiků, že ústav pod jen vedením nesplňoval vědecký charakter, Žáček říká, že postupoval jen tak, jak mu ukládá legislativa. Vyzdvihl také spolupráci s partnerskými ústavy v zahraničí.
„Je to věc spíše obecné diskuze, co má dělat akademická obec, co má dělat naše instituce. Já si myslím, že jsme udělali maximum, že jsme prokázali během dvou let soběstačnost, konkurenceschopnost a prorazili jsme na mezinárodním poli. Tam vnímejme měřítko, ne s neúspěšnými partnerskými institucemi u nás,“ zdůraznil Žáček.
Různé pohledy na Žáčkovo působení
To, že ústav nespolupracuje s domácími akademickými a vysokoškolskými institucemi, je jednou ze dvou zásadních výhrad, které má vůči Žáčkovi členka rady ÚSTR Petruška Šustrová.
O minulosti i budoucnosti Ústavu pro studium totalitních režimů diskutovaly v Ozvěnách dne Radiožurnálu Petruška Šustrová a Monika MacDonagh-Pajerová
„Druhá je, že během prvního jeden a půl roku odešli všichni významní mladí historici. Mně z toho vyplývá, že Pavel Žáček je těžko schopen spolupracovat. Tady je příliš malá obec historiků, publicistů a sociologů a myslím, že bez spolupráce jsou to jen osamělé výkřiky,“ podotkla Šustrová.
Naopak podle předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu Moniky MacDonagh-Pajerové jednoznačně převažují pozitiva Žáčkova působení v čele ústavu.
„Podařilo se shromáždit, dát dohromady a zpřístupnit veřejnosti všechny dostupné archivy a dokumenty Státní bezpečnosti a dokumenty, které na to navazují. To je jednoznačně velký úspěch a na evropské úrovni je to hodnoceno, že jsme v tom nejlepší,“ uvedla MacDonagh-Pajerová.
S Šustrovou se v diskuzi Radiožurnálu názorově střetla i v otázce poslání ústavu. Podle MacDonagh-Pajerové se má jeho práce odlišovat od činnosti vědeckých institucí typu Akademie věd nebo univerzit. Šustrová naopak míní, že podle zákona se hlavní zadání, tedy nestranně zkoumat minulost, neliší.
Spory o Žáčkova nástupce
Neshodly se ani na osobně nového šéfa ústavu Jiřího Pernese. MacDonagh-Pajerová označila jeho jmenování za „normalizaci historie“. Pernes je podle ní průměrný historik, který navíc nesplnil zákonné podmínky výběrového řízení.
„Ten člověk je manipulovatelný, vydíratelný a absolutně ohebný. Někdo, kdo řekne, že chodil na Večerní univerzitu marxismu-leninismu, protože se bál, tak přece nemůže vydávat lustrační osvědčení,“ prohlásila MacDonagh-Pajerová.
Šustrová tvrdí, že Pernes všechny podmínky splnil, jinak by podle ní nemohl být zvolen. „Myslím si, že všechny spory a výtky byly vedeny lidmi, kteří měli zájem, aby zůstal v čele ústavu Pavel Žáček,“ dodala.
Od nového šéfa si slibuje, že Ústav pro studium totalitních režimů naváže spolupráci s dalšími institucemi a zpřístupní minulost běžné společnosti.
Jmenování Pernese odtmítla podepsat předsedkyně rady ústavu Naděžda Kavalírová a na členství v radě dnes také rezignovali dva členové - disident, spisovatel a dlouholetý velvyslanec v Německu Jiří Gruša a vojenský historik Eduard Stehlík. Gruša v rozhovoru pro server iDnes.cz řekl, že Pernes představuje byrokratickou strukturu, která je politicky ovlivnitelná.
