Sečteno, podtrženo. Nastal konec druhého českého předsednictví Radě Evropské unie. Češi celkem dokončili 33 legislativních návrhů. Pozorovatelé upozorňují především na rekordní počet ministerských Rad spojených s řešením energetické krize. Chvála se snáší na úřednický aparát. Odborníci nicméně kritizují, že se za půl roku nepodařilo zlepšit vládní komunikaci. Jaký byl předsednický půl rok? Server iROZHLAS.cz se ohlíží za jeho agendou.

Tento článek je více než rok starý.

Doporučujeme Brusel / Praha 7:00 31. prosince 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Evropa jako úkol“, znělo motto. Na seznamu jich měli Češi k plnění celou řadu. Hlavních témat bylo pět: zvládnutí uprchlické krize v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině, energetická bezpečnost, obrana, otázka ekonomiky a demokratických institucí. Opakované jednání a schvalování protiruských sankcí se na programu Rady objevovalo prakticky každý měsíc.

Ale otázky spojené s řešením energetiky zaměstnávaly předsednictví nejvíce. Členské státy pod českým vedením řešily společné nákupy plynu, sdílené zdroje nerostných surovin a nakonec i výši cenového stropu.

Pro Ukrajinu se v samotném závěru roku podařilo schválit společnou půjčku. Unie jí pošle 18 miliard eur. Odsouhlasení návrhu předcházely peripetie s náklonností jednotlivých zemí.

Největší problémy dělalo Maďarsko, které zároveň svádělo boj o miliardy z unijních fondů. Nakonec v Bruselu schválili maďarský národní plán obnovy a snížení objemu zmrazených peněz z kohezních fondů EU. Z původního návrhu Evropské komise, která z nich chtěla odebrat 65 procent, členské státy mírně ustoupily. Vláda Viktora Orbána přijde o 55 procent peněz, které jí náležely, tedy 6,3 miliardy eur. Podrobně jsme se tomu věnovali v sérii textů, poslední z nich si přečtěte zde.

Ze 33 uzavřených trialogů byla téměř třetina „zelená“. Jedním z překvapení, které posledních šest měsíců přineslo, byl postup v jednání o klimatickém balíčku Fit for 55. Legislativa se skládá ze 13 návrhů, Češi dokázali projednat většinu – prošlo devět z nich. „Buď jsme to mohli dotahovat my, nebo to po nás mohli dotahovat Švédové. Nechám na každém, ať si dosadí, za koho by podmínky byly pro Českou republiku výhodnější,“ reagoval velvyslanec Jaroslav Zajíček na kritiku, která se v Česku objevila v podcastu Bruselské chlebíčky.

Za součást své agendy stanovila vláda Petra Fialy také integraci východní Evropy do společenství. „Důležité je při předsednictví komunikovat jednu klíčovou zprávu,“ zdůrazňovala v rozhovoru pro iROZHLAS.cz specialistka na evropskou integraci Ilke Toygürová. V případě České republiky doufala, že tím bude politika rozšiřování. A skutečně to tak bylo.

Po letech čekání mohou Albánie a Severní Makedonie začít vyjednávat jednotlivé kapitoly přístupu do EU. Přihlášku podalo i Kosovo, a to přestože jeho nezávislost dodnes neuznala část unijních zemí.

Ministři na prosincové Radě pro obecné záležitosti potvrdili zájem na dalším rozšíření ve vztahu k Ukrajině, Moldavsku a Gruzii. Doporučili také udělení kandidátského statusu Bosně a Hercegovině, což následně potvrdila Evropská rada.

Velký skok za českého předsednictví udělalo Chorvatsko. Nejen že se v létě připojilo k eurozóně, ale také vstoupilo do Schengenu. Do státu u Jaderského moře se tak na dovolenou lidé dostanou bez nutnosti hraničních kontrol a navíc v obchodech zaplatí jednotnou měnou eurem.

Uprchlické kvóty jsou mrtvé, jejich odpůrce ale Evropská komise dál vykuřuje z nor, říká analytik

Číst článek

Z pohledu východní Evropy se očekával kromě přístupových jednání pokrok také v otázce řešení migrace. K tomu ale nedošlo. Nepomohl tomu ani sílící migrační tok zejména z Balkánské cesty. Kvůli nárůstu nelegální migrace se přitom sešli na mimořádné Radě ministři vnitra. Konstatovali však pouze jednotný přístup a posílení spolupráce agentury Frontex s Albánií, Bosnou a Hercegovinou a Srbskem na ochraně vnější hranice EU.

Pražský summit

S neunijními zeměmi členské státy debatovaly hlavně v průběhu posledních měsíců. Napomohla tomu mimo jiné i jedna z nejviditelnějších a nejvýznamnějších událostí, kterou se stal říjnový neformální summit na Pražském hradě. Kromě sedmadvacítky na něj byli přizváni také představitelé 17 dalších států. Jednalo se o země na evropském kontinentu, pouze bez Ruska a Běloruska.

Dorazili představitelé šestice zemí západního Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie, Srbsko), zemí Asociovaného tria (Ukrajina, Gruzie, Moldavsko), Arménie a Ázerbájdžánu, čtyř zemí EFTA (Norsko, Švýcarsko, Island, Lichtenštejnsko) a také Velké Británie a Turecka. Proč právě tyto státy nejsou součástí EU a jaký k ní mají vztah, jsme vysvětlovali v přehledu zde.

První summit tohoto formátu hodnotili lídři kladně. „Dosáhli jsme jednoty 44 evropských zemí. To je silná zpráva,“ pronesl francouzský prezident Emmanuel Macron na závěrečné tiskové konferenci. Byl to právě on, kdo s nápadem uspořádat takovéto setkání přišel. A bude se v něm pokračovat. Příští summit Evropského politického společenství (EPC) se uskuteční v Moldavsku na jaře příštího roku.

Praha| 6. 10. 2022 |Zuzana Jarolímková, Anna Urbanová, Kateřina Gruntová |Zprávy z domova |Fotočlánek

OBRAZEM: Představitelé ze všech koutů Evropy. Na summit přijely čtyři desítky státníků

Na historicky první summit Evropského politického společenství přijeli premiéři a prezidenti unijní sedmadvacítky i sedmnáctka nečlenských zemí. Podívejte se na fotografie serveru iROZHLAS.cz.

‚Ambiciózní přístup‘

Své půlroční mise se české předsednictví zhostilo se ctí, pozitivně ho reflektovali vysoce postavení politici, diplomaté i zahraniční média.

„Češi se při předsednictví rozhodně ukázali jako dříči,“ ocenil Financial Times. Uznání následovalo poté, co na poslední Radě pro energetiku v pondělí před Vánoci strávili ministři a jejich týmy celý den jednáním o omezení cen plynu.

Nakonec představili dlouho očekávanou dohodu na cenovém stropu na 180 eurech za megawatthodinu. Proti hlasovalo pouze Maďarsko a zdrželo se Nizozemsko s Rakouskem. Novináři to označili za „dalšího vytaženého králíka z klobouku“.

„Zřídka jsem viděl předsednictví, které bylo úspěšnější, cílevědomější a profesionálnější,“ hodnotil na úplně poslední tiskové konferenci místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. A dodal, že to porovnává s děním, které sleduje či se ho přímo účastní v institucích Evropské unie už téměř 35 let.

Chvála se ale na Čechy snášela už v prvním měsíci. Byla spojená právě s jednou z primárních agend – energetikou. Vlivný bruselský zpravodajský web Politico psal o shodě na omezení roční spotřeby plynu o 15 procent jako „mission impossible“, kterou dokázal tým ministra Jozefa Síkely (STAN) dojednat.

O něco méně pozitivní tón zní z domácích řad. Předsednictví reflektují více kriticky lidé v Česku. Dle průzkumu Median, kterou si nechával v prosinci vypracovat Český rozhlas, si vysloužila politická reprezentace trojku. Respondenti hodnotili stejně jako ve škole, tedy na škále od 1 do 5. Známky se hodně rozchází podle toho, jakou respondenti volili politickou stranu, upozornil ředitel agentury Přemysl Čech.

Ve stejném duchu se vyjádřili analytici v anketě projektu České zájmy v EU, ve které odpovídalo 48 tuzemských a zahraničních odborníků, pracovníků výzkumných a akademických institucí. Předsednictví dostalo průměrnou známku 1,8. O něco hůře si vedli čeští političtí představitelé s průměrem 2,2. Naopak diplomaté a úředníci působící v Praze nebo Bruselu si šest měsíců počínali na výbornou. Propadnout by české zástupce nenechal vůbec nikdo.

Hlas v Evropě

Široká shoda panuje na tom, co se českému předsednictví nepovedlo. Jako problematická je vnímána komunikace. Čeští politici podcenili přenos unijní agendy směrem k českým občanům, nabyl dojmu Vít Hloušek, vedoucí Mezinárodního politologického ústavu při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. „Vnímám to jako mírně promarněnou šanci, ‚vina‘ jde asi nejvíce za ministrem pro evropské záležitosti, který je v české debatě velmi nevýrazný,“ řekl.

S jeho názorem se v zásadě shodla také analytička Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas. Ta uvedla: „Úřad vlády se snažil žonglovat co nejlépe s omezenými možnostmi, co měl k dispozici. Velmi nevyužitá příležitost je ale z hlediska komunikace a PR směrem od politiků – pokud byla idea, že předsednictví bude směrem k české veřejnosti komunikovat hlavně ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, tak se rozhodně nepovedla.“

Obdobně kritická byla i Denisa Hejlová, která v Bruselských chlebíčcích řekla, že předsednictví bylo „obsahově vyprázdněné z pohledu veřejnosti, která se na to dívala zvenčí“.

S takovým hodnocením ale nesouhlasí sám ministr. „Diplomacie se nedělá tweety, nedělá se veřejnými prohlášeními a komunikovat se dobře dá výsledek. Ten se dostavil v závěru, to je smršť dojednaných legislativních návrhů a úspěšných vyjednávání,“ zdůraznil Bek.

„Část veřejnosti, která se o dění zajímá, jednoznačně zaznamenala velké nasazení naší diplomacie. Hlavní sdělení: a sice to, že je náš hlas v Evropě slyšet, se myslím k části lidí také dostalo,“ zhodnotil sociolog Martin Buchtík z agentury STEM.

České předsednictví Rady EU končí. ‚Velmi dobré a sjednocující,‘ hodnotí jej zahraniční diplomaté

Číst článek

Kritická je směrem k předsednictví také opozice. Bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO) na tiskové konferenci stínové vlády řekl, že kabinet pětikoalice během posledního půl roku nevyužil šanci něco změnit.

Hnutí ANO se nelíbí především zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Havlíček připustil, že na rozdíl od českých ministrů zvládl tým úředníků úkoly skvěle. Z jeho pohledu však pracoval s politickými zadáními, kterým chyběla odvaha.

‚Dělníci předsednictví‘

O hladký průběh se nezasazovali pouze čeští politici. Důležitou roli při přípravě jednání i legislativních návrhů sehráli právě lidé v zákulisí. Server iROZHLAS.cz už v létě představil výběr 24 významných postav, připomenout si je můžete v článku zde.

„Ukázalo se, jak důležité je mít na Stálém zastoupení schopné lidi. V tomto máme výhodu, že je na pozicích řada zkušených diplomatů, někteří z nich zažili už minulé předsednictví v roce 2009 a je vidět, že to zúročili,“ uvedl politolog Petr Kaniok z Masarykovy univerzity.

Spolupráci s diplomaty, úředníky i stážisty jak v Praze, tak Bruselu si pochvaloval ministr Bek při nedávném rozhovoru. „Celá řada našich lidí si získala velký respekt jako vyjednavači,“ komentoval. Nyní doufá, že se Čechům nyní podaří dostat na prestižní místa v evropských institucích.

Předsednickou štafetu po Novém roce přebírají Švédové. A v evropských institucích je patrná nervozita. Způsobuje ji přítomnost krajně pravicových Švédských demokratů v nové koaliční vládě. Předpokládá se totiž, že to bude mít vliv také na to, jak přistoupí ke své řídící roli v Radě EU. Mezi své priority jmenovali pokračování v podpoře Ukrajiny, reformu přístupu k migraci či další posun v zelené politice.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít