K pochybení nedošlo. Koněvův pomník nebyl válečný hrob, reagoval Metnar na Grebeníčkovu kritiku
Ministerstvo obrany podle ministra Lubomíra Metnara (za ANO) nepochybilo v kauze odstranění pomníku maršála Ivana Koněva v Praze 6-Bubenči. Jeho socha nesplňuje podmínky zákona pro to, aby byla považována za válečný hrob. Právní předpisy navíc neumožňují ministerstvu obrany jakkoli zasahovat do výkonu vlastnických práv městské části Praha 6, v jejímž vlastnictví pomník maršála Koněva je.
Lubomír Metnar to uvedl v odpovědi na písemnou interpelaci poslance KSČM Miroslava Grebeníčka. Odstranění sochy městskou částí Praha 6 letos v dubnu vyvolalo spory i protesty z ruské strany.
‚Špinavá snaha vyvolat povyk.‘ Moskva se ohradila vůči slovům starosty Prahy 6 o Koněvově soše
Číst článek
Koněvův památník podle vyjádření ministra nesplňuje definiční znaky válečného hrobu podle českého zákona, ani znaky ruského válečného hrobu podle mezistátní dohody mezi Českem a Ruskem z roku 1999. „Ministerstvo obrany se proto do plánovaného přemístění sochy nezapojovalo,“ uvedl Metnar.
Grebeníček ve své interpelaci píše, že ho oslovili občané, kteří poukazují na údajnou nečinnost ministerstva, obcházení i neplnění zákona o válečných hrobech a pietních místech. Uvedl, že lidé ho oslovili kvůli snahám o trvalé odstranění pamětní desky z roku 1946 z budovy Staroměstské radnice, která připomínala osvobození Prahy, i kvůli odstranění sochy maršála Koněva z popudu starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09) letos v dubnu.
‚Hanoba pietního místa‘
Koláře označil Grebeníček za politizujícího místního starostu, který při odstranění sochy zneužil nouzový stav a s doprovodnou skandální neetickou argumentací hodnou jen výtržníka zhanobil pietní místo.
Grebeníček tvrdí, že podle občanů ministr informoval mylně, když již dříve uvedl, že Koněvův pomník nespadá do kategorie válečných hrobů. Grebeníček se přitom odvolává jak na zákon o válečných hrobech, tak na vyjádření Kanceláře prezidenta republiky z roku 2015, podle kterého je pomník zařazen v evidenci válečných hrobů ministerstva obrany.
Koněvova socha není ani válečný hrob, ani památka, odmítá porušení smluv senátor Růžička
Číst článek
Od ministra chtěl proto vědět například to, zda někdo požádal ministerstvo o souhlas s odstraněním pomníku maršála Koněva nebo s odstraněním pamětní desky z radnice. Ministr mu odpověděl, že ministerstvo v obou případech o souhlas požádáno nikdy nebylo.
Metnar uvedl, že v březnu 2019 obdržel ředitel odboru pro válečné veterány dopis z kanceláře pražského primátora s dotazem, zda byla takzvaná Koněvova deska na Staroměstské radnici vedená v evidenci válečných hrobů. Pamětní deska byla na Staroměstské radnici od roku 1946.
V roce 2017 ji dělníci sundali kvůli rekonstrukci budovy. Podle Vojenského historického ústavu je ale text na desce historicky nepřesný, a vedení města proto desku na radnici nechce vrátit. Podle ministrovy odpovědi nebyla deska vedená v evidenci, protože vzhledem k textu, který nesla, nemohla být podle zákona válečným hrobem.
Koněv v depozitáři
V případě sochy maršála Koněva byl ředitel odboru pro válečné veterány požádán o pomoc při nalezení důstojného umístění sochy na jiném vhodném místě. „Ředitel odboru se od řešení problému budoucího umístění sochy distancoval. Návrh na důstojné řešení v podobě umístění předmětné sochy do depozitáře Muzea paměti 20. století s jeho následnou expozicí padl tedy zcela bez přičinění ministerstva obrany,“ uvedl ministr Metnar.
Spor o Koněva: Moskvě nejde jen o historii, chce podpořit proruskou scénu v Česku, říká zpravodajka
Číst článek
Socha maršála Koněva, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, stála v Praze od roku 1980. Letos v dubnu byla ze čtvrti Bubeneč odstraněna a je uložena v depozitáři. Následně se má přesunout do Muzea paměti 20. století, jehož vybudování chystá hlavní město.
Moskvu odstranění sochy popudilo a protestovala proti tomu. Tento krok označila za porušení bilaterální smlouvy z roku 1993 a ruské orgány zahájily trestní stíhání představitelů Prahy 6, což české ministerstvo zahraničí označilo za nepřípustné.
