Kongres ODS má najít povolební východisko
V pražských Vysočanech začal volební kongres ODS. O novém šéfovi strany a celém vedení bude zhruba 500 delegátů hlasovat až v neděli. Jediným protikandidátem současného předsedy Mirka Topolánka je zatím jeho dosavadní statutární zástupce pražský primátor Pavel Bém. Zatímco za Bémem stojí pražská ODS, Topolánka podporuje drtivá většina regionů. Víkendový třídenní kongres ODS bude podle pozorovatelů pro tuto stranu jedním z nejvýznamnějších. Nebude se totiž hrát jen o předsednické křeslo, ale i o další směřování občanských demokratů.
Volit nové vedení, ale taky hodnotit neúspěch v krajských a senátních volbách budou občanští demokraté na víkendovém kongresu ODS, který dnes začíná v Praze. Nejsilnější vládní strana v říjnových volbách ztratila pozice ve všech krajích, v Senátu pak obhájila jen křesla volená v Praze. Řada členů strany proto začala volat po změně.
V regionech se ale valná většina sněmů přiklonila k současnému předsedovi Mirku Topolánkovi a ne k jeho rivalovi pražskému primátorovi Pavlu Bémovi. Podle místopředsedy ODS Petra Bendla je to důkazem toho, že členové strany nechtějí od sebe oddělovat funkci premiéra a předsedy strany.
O místo v čele strany se zatím ucházejí jen stávající předseda ODS Mirek Topolánek a pražský primátor Pavel Bém - s ním jsme hovořili v Ranním interview Radiožurnálu. Na posty místopředsedů je kandidátů víc. Na prvního místopředsedu a druhého nejvýznamnějšího muže ODS bude kandidovat i bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. V případě vítězství ale nemá, jak řekl Radiožurnálu, zájem o místo ve vládě.
Podle kandidátky na post místopředsedkyně strany Miroslavy Němcové budou členové ODS od nového vedení čekat především sjednocení strany, a to jak v otázkách zahraniční, tak domácí politiky. Kongres by také podle Němcové mohl rozhodnout, jak dlouho nové vedení v čele strany bude. Tedy, zda ji dovede za dva roky k parlamentním volbám nebo bude vládnout kratší dobu.
ČSSD by mohla podpořit menšinovou vládu ODS. Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek takovou možnost připustil několik hodin před začátkem volebního kongresu vládní ODS. Na kongresu by ale takovou možnost musel prosadil kandidát na šéfa ODS Pavel Bém. Podmínkou by musely být "rychlé předčasné volby"
O post předsedy ODS se dva kandidáti neucházejí poprvé
Jeden z nejdůležitějších okamžiků čeká o tomto víkendu Občanskou demokratickou stranu. Teprve podruhé v její historii proti sobě stojí dva výrazní soupeři v boji o stranické vedení.
Tím prvním okamžikem, kdy měl dosavadní předseda ODS protikandidáta při volbě předsedy strany, byl prosinec roku 1997. Vyzývatelem Václava Klause, který ve všech vnitrostranických volbách o post předsedy měl do té doby 90% podporu, se tehdy stal Jan Ruml.
Bylo to v době úsporných ekonomických balíčků a také poté, co se objevily skandály s neexistujícími sponzory stranické pokladny a celé to následně skončilo pádem vlády ODS. Straníci ale tehdy chuť ke změně kormidelníka neměli - Jan Ruml získal jen 72 hlasů z 312. I tehdy se už začalo mluvit o vzniku další strany a hned počátkem roku 1998 také z ODS někteří lidé odešli a založili Unii svobody.
Václav Klaus se v říjnu roku 1990 stal předsedou Občanského fóra, byl jedním z iniciátorů jeho rozpadu a od roku 1991 pak předsedou nově vzniklé ODS. Až na zmíněný prosincový kongres v roce 1997 nikdy neměl ve vnitrostranických volbách protikandidáta a volila ho drtivá většina delegátů. A to až do roku 2002, kdy ODS postavila závěr předvolební kampaně právě na tváři Václava Klause a prohrála. Václav Klaus pak už jen oznámil, že chce být prezidentem republiky a nebude obhajovat post předsedy ODS.
