Nejsme křiklouni, zmizela by v nenávratnu, říká šéf svazu samospráv Lukl ke zvýšení daně z nemovitosti
Daň z nemovitosti byla vždy lokální záležitostí a investována byla vždy v místě, kde byla vybrána. Tak popisuje důvod, proč by podle něj stát neměl obcím sahat na daň z nemovitosti, starosta Kyjova a předseda Svazu měst a obcí František Lukl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Vláda chce v rámci „ozdravení“ státních financí daň navýšit a přebytek si stáhnout do státní kasy. „Šlo by to do státního rozpočtu a někde zmizelo v nenávratnu,“ bojí se Lukl.
Starostům a Svazu měst a obcí si nelíbí návrh vlády na zvýšení daně z nemovitosti. Konkrétně to, že navýšená částka má jít státu. Argumentujete, že tato daň je od 90. let, řekněme, výsadou obcí…
Naprosto přesně. Je to jakási lokální daň, kterou platili vlastníci nemovitostí v té dané obci té dané obci. A samozřejmě byla tam návaznost na použití vybraných peněz na infrastrukturu v té dané územní samosprávě. I když daň z nemovitostí pro obce kryje náklady mnohdy z jedné třetiny, z hlediska oprav komunikací, údržby veřejné zeleně nebo třeba nových chodníků, tak přesto to vždycky s tím místem bylo svázáno. Tak, jak to navrhla vláda, by to šlo do státního rozpočtu a někde zmizelo v nenávratnu.
Když byli na jejich místě, mluvili jinak. Postoje ke zvyšování daní měnila jak dnešní vláda, tak opozice
Číst článek
Takže vám principiálně vadí, že vláda obcím „sahá do jejich“ zdrojů?
Má to další důvody. Řada obcí chtěla v letošním roce pro příští rok daň zvýšit. Je tady velký inflační dopad, nárůst cen energií a to všechno se propisuje do nákladů, které obce mají právě s údržbou, ale i s investicemi do infrastruktury. Pokud by to zvýšil jednostranně stát, tak obce k tomu nepřistoupí. Ten zásah do peněženek vlastníků by byl obrovský.
A co hodnotíme také negativně, že stát ji chce zvyšovat plošně. Daň z nemovitosti byla vždycky daní, o níž rozhodovala zastupitelstva právě proto, že znala místní souvislosti. Mnozí vlastníci jsou senioři, mnozí vlastníci jsou i v kategorii sociálně slabších. Vlastnická struktura v České republice je obrovská. A tím jednostranným zvýšením všude by to mohlo mít i tento negativní sociální dopad.
Z těchto důvodů se nedomníváme, že je správné, aby o tomto rozhodoval stát a ten výnos si takto stáhl do státního rozpočtu.
Jak se vypořádáte s argumentem vlády, že daň z nemovitosti administruje stát, ročně to stojí něco přes miliardu, ale nemá z ní vůbec nic.
Tam máme jasný protiargument v číslech. Samosprávy pro stát vykonávají státní správu, přenesenou působnost. Vydáváme občanky, řidičáky, živnostenské koncese, realizujeme stavební agendu. A samozřejmě výkon těchto státních agend, které byly přeneseny na obce, nás ročně stojí kolem 20 miliard korun. Stát nám v příspěvku na výkon přenesené působnosti posílá řádově polovinu. To znamená, že minimálně 10 miliard doplácíme z vlastních rozpočtů, aby občané měli blíž k výkonu státních agent, které zaštitují v tuto chvíli obce.
Takže zjednodušeně řečeno to kompenzujete jinde.
Přesně tak.
Je podle vás obecně v pořádku, jak je nyní nastavené rozpočtové určení daní? Má to nějaké mouchy, které by bylo třeba vychytat?
Přirozená regionální centra mají daleko vyšší náklady, které souvisí nejenom s tím, že zřizují divadla, zřizují filharmonie, zřizují další instituce, které slouží nejenom občanům toho daného města, ale celého spádového regionu. Mají náklady, co se týká dopravních výkonů a dalších. V tuto chvíli je tedy požadavek Komory statutárních měst a těchto přirozených regionálních center, aby se rozpočtové určení daní těmto přirozeným spádovým centrům zvýšilo.
My budeme jednat s ministerstvem financí o tom, aby se obnovila pracovní skupina k rozpočtovému určení daní a abychom i tuto otázku s ministerstvem financí řešili.
‚Jsme solidární‘
Bavíme se tedy o konsolidačním baličku, který má stabilizovat veřejné finance. Navrhovaná opatření zasáhnou nějakým způsobem asi všechny skupiny obyvatelstva – rodiny, zaměstnance, živnostníky, firmy. Není podle vás fér, aby se obce nebo samosprávy nějakým způsobem také solidárně zapojily? Zvláště když daň z nemovitosti platí občané.
Jsme velmi solidární v záležitosti konsolidace veřejných financích. Stát bude mít vyšší výnos z daně z příjmu právnických osob a fyzických osob a nám z toho navýšení nepůjde ani koruna. Za druhé se nám sníží příjem z daně z přidané hodnoty, protože u řady komodit půjde dolů a stát predikuje, že na dani z přidané hodnoty vybere řádově o devět miliard méně. To znamená minus nějaké čtyři miliardy pro obce jako takové. Jsme solidární v tom, když za stát vykonáváme některé agendy, které nám nehradí ze sta procent, ale dává nám pouze příspěvek.
Ozdravný balíček je vyvážený a sociálně citlivý. Prostor pro změny nevidíme, hájí reformy Jurečka
Číst článek
A v poslední řadě si stát stáhne naše výnosy z elektronických her a výherních hracích přístrojů. Nebudeme je dostávat v takové míře. A z těch částek, které dneska vybíráme nebo které v rámci rozpočtového určení daní takto plynou do rozpočtu, platíme preventivní programy, volnočasové aktivity dětí, které jsou nejlepšími preventivními záležitostmi. Platíme fungování K-center.
Takže pokud to sečteme, objem finančních prostředků, kterým se podílíme na konsolidaci veřejných financí, je velký. Rozhodně nejsme jenom ti křiklouni, kteří říkají, nesahejte nám na daň z nemovitostí. Hledáme i jiné možnosti, jak státu pomoci.
Máte reálnou šanci zvrátit, aby navýšení daně z nemovitostí, tak jak to navrhla vláda, neproběhlo?
Domnívám se, že můžeme být úspěšní. V Poslanecké sněmovně sedí řada starostů, kteří vnímají naše argumenty, a to napříč politickým spektrem. Teď je otázka, jestli budou mít politickou odvahu k tomu, aby tyto argumenty přinesli na půdu Sněmovny, aby se jasně ukázalo, že obce ze systému jenom neberou, ale že do něho ve velkém objemu finanční prostředky i vkládají. A že opravdu na té konsolidaci se podílejí obdobným dílem jako třeba zaměstnavatelé nebo fyzické osoby.
„Hlavním důvodem je poslední změna rozpočtového určení daní. Kdybychom nezvýšili koeficienty na podíl obcí a krajů na rozdělení daní, tak by loni byly na nule.“
Zbyněk Stanjura (ministr financí za ODS)
Podle ministerstva financí obce a kraje hospodařily loni s přebytkem zhruba 33 miliard korun. Česká televize uvedla, že zůstatky na bankovních účtech obcí loni dosáhly 331,5 miliardy korun a na účtech krajů 71,2 miliardy. Proč musí samosprávy kumulovat takto velké finanční prostředky? Je to z důvodu budoucích investic? Protože podle Národní ekonomické rady vlády to není obhajitelné.
Naprosto přesně jste klepla hřebíček na hlavičku. Je to stejné jako v domácnosti. Taky si šetříte finanční prostředky na to, abyste v následujícím období mohla vyměnit okna, opravit střechu nebo postavit garáž. U samospráv se ten proces nepočítá na měsíce, ale na roky, než se projekt vymyslí, než se mu dá určitá podoba z hlediska projektové dokumentace, než se vysoutěží dodavatel a než se zrealizuje.
Ty finanční prostředky opravdu jsou alokovány na investice, které buď samospráva realizuje sama, nebo je to připravený „kofinanc“ na projekty, které jsou financovány ze zdrojů Evropské unie či z národních zdrojů.
Občané mají také na účtech biliony korun. Pokud bychom to propočítali na domácnost, tak je to nějakých 500 tisíc. Ale nemůžeme říct, že každá domácnost v České republice má 500 tisíc. Jsou rodiny bohatší a rodiny chudší a stejně tak je to u těch samospráv.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že vysoké přebytky jsou mimo jiné způsobené poslední změnou rozpočtového určení daní z roku 2021. Je to tak?
Tehdy došlo k určité kompenzaci za daň z příjmu fyzických osob, která byla použita na podnikatelské kompenzace. Tyto finanční prostředky jsme samozřejmě chtěli zpátky a je pravda, že byly vráceny ve vyšší míře, než de facto byly z toho balíku rozpočtového určení vzaty. Ale nemyslím si, že to hrálo nějakou zásadní roli.
Zásadní je to, že v tuto chvíli běží nové volební období a že samosprávy připravují projekty, které budou realizovat v horizontu následujících dvou let.
