Po kontaktu s nakaženým by měli být v karanténě i očkovaní lidé, myslí si virolog Grubhoffer

Nákaza covidu-19 se nešíří v takovém rozsahu jako na jaře, ujišťuje epidemiolog Petr Smejkal. Znamená to, že se vyhneme dalšímu lockdownu? Bude někdy naše odborná komunita mluvit o covidu-19 jedním hlasem? Tomáš Pancíř se ve vysílání Radiožurnálu ptal virologa Libora Grubhoffera z Jihočeské univerzity.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Virolog Libor Grubhoffer je ředitelem Biologického centra Akademie věd ČR

Virolog Libor Grubhoffer je ředitelem Biologického centra Akademie věd ČR | Foto: Elena Horálková | Zdroj: Český rozhlas

Řekl jste, že vláda nedělá dost. Co by z vašeho pohledu měla udělat jiného nebo navíc oproti tomu, co dělá?
Myslím, že v současné době ještě nemůžeme říct, jestli ta opatření, která vstoupila v platnost minulé pondělí, respektive ještě vstoupí v platnost to příští pondělí, najdou svoje uplatnění. Pevně doufejme, že ano, pokud ten apel na dodržování protiepidemických opatření – zejména pokud jde o používání respirátorů, dodržování 3R a toho, co tu máme z minulosti – vyprovokuje lidi k větší disciplíně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Křehký stav, situace ale není zoufalá. Částečná kolektivní imunita nás ochrání od dalšího lockdownu, odhaduje Libor Grubhoffer

Ve spojení s tím, že se máme čeho obávat: situace je skutečně vážná, není však zoufalá.

Máme stále jistotu velké části proočkovaného obyvatelstva, takže základ kolektivní imunity tady je, čili není důvodné se obávat fatálního průběhu typu loňského jara. Přesto je to křehký stav. Chtěl bych v této fázi pochválit ministerstvo školství, jak se k tomu postavilo, zase navzdory původnímu názoru ministerstva zdravotnictví. Tentokrát si to pan ministr prosadil a myslím si, že udělal dobře.

Myslíte tím plošné testy ve školách tam, kde je hodně případů?
Ano, přesně tak.

‚Není to náhled na zdravotní stav.‘ Zelenou mají v aplikaci Tečka i nemocní covidem, kteří jsou očkovaní

Číst článek

Na druhou stranu hranice nakonec byla stanovena tak, že plošné testování bude v okresech, kde je incidence nad 300 nových případů na 100 tisíc obyvatel za poslední týden, což se ale vztahuje na celkovou populaci. Je tato hranice dobře stanovená? Když se podíváme na detailnější data, vidíme, že právě u dětí od šesti do patnácti let je výskyt největší celostátně, incidence je v těchto kategoriích 508, respektive 658 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední týden. Nemělo by se brát v úvahu právě to číslo zaměřené na tuto skupinu? A tím pádem, nemělo by být to plošné testování ve více okresech?
Souhlasím s vámi. Je to skutečně pod dojmem vývoje posledních několika dní. Já sám to ve svém okolí sleduji, že jak jsme byli vždy trochu v rozpacích, jak je to vlastně s tím přenašečstvím u dětských věkových kategorií, teď je to zcela jasně problém. Je to velmi důležitá věková skupina, která je v těsném kontaktu s dospělými, s rodiči, s prarodiči a tak dále. Čili je to velmi vážná věc a souhlasím s vámi, že by se mělo to testování rozšířit.

Vy byste nastavil tu hranici jak?
Já bych dal tu hranici rozhodně nižší, řekněme kolem dvou set (nově nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední týden).

Ještě k testování obecně: debatuje se o testování v práci od příštího týdne, restaurace, kavárny a další podniky budou muset kontrolovat, jestli ti, kdo přicházejí, mají očkování nebo testy. Na druhé straně se ale toto testování netýká očkovaných, ti prokazují bezinfekčnost v restauracích i na hromadných akcích jen dokladem o tom, že byli očkováni. Přitom už jsme mluvili o tom, že čtvrtina nových případů připadá na očkované. Není v tomto potenciální problém? Nemůže se stát, budou právě očkovaní tímto způsobem virus v populaci šířit?
Ano, je v tom problém. Myslím si, že je to problém řekněme pětiny očkovaných lidí, právě spadajících často do té starší věkové kategorie. Definici bezinfekčnosti dlouhodobě považuji za velice problematickou: covidový pas na základě očkování i na základě prodělaného onemocnění může být maximálně úředním průkazem bezinfekčnosti, nikoli reálným průkazem, to je naprosté nedorozumění.

Proto si myslím, že by měla být zavedena karanténa i u lidí, kteří jsou očkovaní, respektive prodělali onemocnění, a přišli do kontaktu s nakaženým. Nebo ho mají v rodinách: dneska je docela běžné, že přestože jim onemocněly děti, oni sami jsou očkovaní a mohou chodit dál do práce.

Proč dosud nebyly vakcíny proti covidu aktualizovány tak, aby účinněji reagovaly na nové varianty? A mohou se objevovat mutace koronaviru, které neodhalí PCR test? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

Tomáš Pancíř, jkh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme