Kontroloři našli v účetnictví ministerstva průmyslu a obchodu chyby za 25 miliard
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil účetnictví, účetní uzávěrku a údaje závěrečného účtu kapitoly státního rozpočtu Ministerstvo průmyslu a obchodu za rok 2015. Zjistil, že ministerstvo chybovalo ve všech částech účetní závěrky. Kontroloři objevili nesprávnosti za více než 25 miliard korun. Ministerstvo se hájí, že postupovalo správně a údajné chyby jsou dílem rozdílných výkladů účetních předpisů.
Ministerstvo (MPO) nevedlo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) správné a úplné účetnictví. „Uživatelé účetní závěrky tak v řadě případů dostávají jinou informaci, než jakou by získali při zobrazení skutečnosti v souladu s účetními předpisy,“ píše NKÚ v tiskové zprávě.
Podle ministerstva ale zmíněná údajná pochybení vyplývají z rozporu mezi účetními postupy NKÚ a metodickým výkladem ministerstva financí, kterým se řídí MPO. „Výstupy této kontrolní akce nepovažujeme za relevantní. Trvám na tom, že MPO vedlo své účetnictví správně a úplně a ve své účetní závěrce podávalo správné informace," sdělil ČTK ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).
Nejvíce chyb odhalili kontroloři v oblasti transferů. MPO vůbec nevykázalo vypořádání u poskytnutých peněžních prostředků, kde je vypořádání vyžadováno. „Naopak nároky za Evropskou unii byly v účetní závěrce významně nadhodnoceny, protože je MPO vykázalo současně na podrozvahových účtech i v rozvaze,“ tvrdí NKÚ.
I finance pro příspěvkové organizace vykázalo ministerstvo jako svou činnost, a ne jako transfery.
Patří výdaje na cesty po krajích do nákladů na kampaň? Úřad pro kontrolu politických stran ještě neví
Číst článek
„MPO chybovalo ve všech částech účetní závěrky, tedy v rozvaze, ve výkazu zisku a ztráty, v přehledu o peněžních tocích, v přehledu o změnách vlastního kapitálu a také v příloze,“ píše NKÚ.
V údajích, které ministerstvo předkládá pro hodnocení státního rozpočtu, našli kontroloři nesprávné informace za 15,7 miliardy. „Nejvýznamnější spočívala v chybném zatřídění dotací poskytnutých na obnovitelné zdroje energie. MPO je vykázalo jako výdaje na vlastní činnost ministerstva,“ informuje NKÚ.
Ze zmíněných pochybení za 25 miliard připadá podle MPO 15 miliard na rozdílný výklad účetní legislativy. „S ministerstvem financí jsme opakovaně konzultovali spornou problematiku před i v průběhu kontroly. Na výsledky těchto konzultací jsme NKÚ upozornili," uvedl Havlíček. Podle něj MPO podalo proti výsledkům prověrky ve čtyřech případech námitky, které ale NKÚ zamítl.
„Kolegium NKÚ ve zdůvodnění zamítnutí námitky uvádí, že názor ministerstva financí nelze pokládat za právně závazný," doplnil. Vládní usnesení podle Havlíčka zavazují MPO, aby se řídilo výkladem ministerstva financí.
Ministerstvo také podle kontrolorů nakládalo s penězi „Programu energetických úspor“ mimo rozpočet. Stovky milionů tak neúčtovalo a nakládalo s nimi bez zákonného zmocnění, ale jen na základě smlouvy uzavřené s bankou.
Také kontrola nakládání s financemi v programu neprobíhala v souladu s právními předpisy. „Podle smlouvy ji totiž měl provádět tzv. dozorčí výbor, ve kterém byl jeden zástupce MPO a dva zástupci banky, z nichž jeden byl předsedou tohoto výboru,“ dodává na závěr Nejvyšší kontrolní úřad.
