Je zjevné, že opatření pomalu přestávají fungovat, ale nevíme proč, říká biochemik Konvalinka

V Česku pokračuje zpomalování nárůstu počtu nakažených. Podle biochemika Jana Konvalinky je ale velmi pozvolné a varující je, že reprodukční číslo v týdnu zase stouplo nad hodnotu jedna. „To by znamenalo, že se epidemie bude zase šířit,“ varuje biochemik.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Biochemik Jan Konvalinka | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Podle něj se ukazuje, že opatření pomalu přestávají fungovat. Není ale zjevné, proč to tak je. „Jedno z vysvětlení, které jsem slyšel a připadá mi věrohodné, je, že jsme už všichni unaveni. Že lidé jsou už dost nedůvěřiví k opatřením a nedodržují je dost disciplinovaně,“ nabízí vysvětlení prorektor Univerzity Karlovy v Osobnosti Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou

Příkladem je podle něj zkušenost pracovníků hygienických stanic, kterým lidé při trasování nechtějí hlásit kontakty. „Dozvídají se tak maximálně o jednom kontaktu. Což nedává smysl, protože jeden kontakt máme asi úplně všichni. Průměrně by to mělo být dva až pět.“

Lidé zkrátka nechtějí ty kontakty hlásit. Takže se nedá trasovat a neposílají se na testování. „Máme tedy málo testovaných a to vytváří spirálu, která vede k tomu, že se infekce sice pomalu, ale stále šíří,“ konstatuje biochemik.

Na návštěvu až po testech

Podle Konvalinky je potřeba lidi pozitivně motivovat, aby dodržovali pravidla, a také nabídnout mnohem širší možnost testování. „Je to sice logisticky obtížná věc a řada kolegů to velmi kritizuje, čemuž rozumím, a přesto si myslím, že je to správně. Abychom odhalili ty, o kterých nevíme a kteří šíří chorobu,“ naznačuje.

Současně je podle něj potřeba zrušit hranice toho, proč se lidé nechtějí nechávat testovat. Biochemik opakuje, že se v Česku testuje strašně málo. „Děláme 20 tisíc testů denně. Což je na tak velkou a technologicky pokročilou zemi, jakou jsme, velmi málo.“

Situaci by ale mělo změnit připravované bezplatné hromadné testování. „Myslím, že je to principiálně správná věc dát lidem možnost se otestovat, uklidnit se před Vánocemi, dát jim možnost navštívit své rodiče, příbuzné. Což je strašně důležité psychologicky, sociálně a z dalších důvodů. A současně při té příležitosti odhalit ty, kteří chorobu šíří a nevědí o tom,“ říká biochemik. „Doufejme, že se to stihne do 18. prosince.“

Oběti ignorance a popírání

Za obrovské riziko ve společnosti považuje únavu a nedůvěru lidí k tomu, co jim vláda a odborníci říkají.

„Je to náš největší národní problém, který se ale netýká jen covidu. Na lidi se nezlobím, že jsou nedůvěřiví, přemýšlím pozitivně, co s tím udělat. Abychom si nemuseli nařizovat různé regulace, ale abychom věci dodržovali dobrovolně, chovali se rozumně. Toto je úkol pro nás pro všechny,“ naznačuje.

Dostává prý stovky mailů a vzkazů, z nichž se řada týká věcí, které ho, jak říká, téměř děsí. „Tady se šíří mezi lidmi absurdní konspirační teorie o tom, co všechno Bill Gates, Mosad nebo CIA připravuje. Týká se to jak covidu jako takového, tak třeba očkování. Možná neděláme dost pro to, abychom zvýšili důvěru lidí ve vědu, v racionálno, v důkazy,“ zamýšlí se.

Konvalinka: Pokud úplně rozvolníme, tak bez vakcíny jsme v lednu a únoru tam, co v listopadu

Číst článek

Popírání covidu, které bylo v Česku na jaře časté i mezi vzdělanými lidmi, podle něj bohužel pokračuje i nyní.

„V situaci, kdy už vidíme, že nejde o diagnózy, že nejde o to ‚s covidem‘, nebo na ‚covid‘, to už je úplně absurdní rozlišování. Je prokázáno, že ti lidé umírají na virus, a umírá jich hodně – o 72 procent více, než běžně umírá v těchto týdnech. A to ještě nemáme data z vrcholu epidemie, kde budou dvojnásobky. Bude tady bezpochyby více než 10 tisíc obětí a mnoho z nich jsou oběti ignorance a popírání,“ zlobí se.

„Takže přestaňme to popírat a začněme to brát vážně,“ vyzývá biochemik Jan Konvalinka.

Za jak dlouho budeme schopni dopad současného rozvolnění odborně zhodnotit? Nakolik jsou vakcíny, které zatím prošly schválením na národních úrovních, bezpečné? Na tyto a další otázky odpověděl Jan Konvalinka Barboře Tachecí.

Barbora Tachecí, Katka Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme