Konvalinka: Mohou se objevit mutace, které naše krásné rozvolňování zvrátí. A my nesekvenujeme

Ministerstvo zdravotnictví odstoupilo od plánu na masivní prověřování mutací koronaviru. Peníze na sekvenování dostanou jen příspěvkové organizace a vystačí na polovinu z osmi tisíc původně plánovaných vzorků za měsíc. „Sekvenování pouhých čtyř tisíc vzorků měsíčně považuji za nebezpečné,“ reaguje biochemik Jan Konvalinka.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Konvalinka u přenosového vozu | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

„Už jsme si říkali minule, že máme dvě rizika v současné docela pozitivní epidemické situaci. První je málo proočkovaných seniorů. A druhé, možná důležitější je, že se mohou objevit mutace, které celý krásný příběh s rozvolňováním a otevíráním restaurací a životem jako dříve úplně zvrátí. My musíme vědět, jak na tom jsme,“ upozorňuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou

Podle něj jde svým způsobem o selhání vlády a systému státní správy. „Jde o byrokratický problém, kterému dosud nerozumím. Všichni souhlasí s tím, že se to musí dělat. Všichni si váží, že vysoké školy na tom pracují, ale nenašel se administrativní způsob, jak ty peníze do těch škol dostat. To je strašně smutné,“ konstatuje prorektor Univerzity Karlovy.

Připomíná, že sám dostával e-maily od lidí s návrhy, že budou sbírat peníze pro vysoké školy, aby mohly sekvenovat.

„Ale tady jde o princip. Stát musí najít způsob, jak zaplatit ne odměny nebo platy, ale chemikálie a přístroje. Pořád narážím na to jak, je ten těžkopádný, pomalý a nevýkonný systém státní správy zoufale nefunkční, když dojde k nějaké krizi. Vidíme ty problémy, o kterých jsme léta mluvili – digitalizace, pomalé výběrové řízení, alibismus politiků a úředníků. Najednou to vidíme v krizi, kde nás to stálo 36 tisíc lidských životů,“ zdůrazňuje.

Zrušení MeSES byla velká chyba

Zrušení poradní Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) ministerstvem zdravotnictví považuje Konvalinka za velkou chybu.

„Lidem z MeSES bychom měli poděkovat, protože se obětavě pustili do práce a předem museli vědět, že je nikdo nepochválí.“

Jan Konvalinka

„Byl jsem nervózní z toho, jak ji ministerstvo velmi rychle a až nezdvořilým způsobem zrušilo. Myslím, že bychom měli těm lidem především poděkovat, protože se zadarmo ve svém volném čase obětavě pustili do práce, přičemž předem museli vědět, že je za to nikdo nepochválí. Že si všechny úspěchy přisvojí vláda a všechny neúspěchy anebo nepříjemná opatření jim budou dávat za vinu. Což se přesně dělo,“ konstatuje.

Podle něj existují dva hlavní důvody, proč bylo zrušení skupiny nešťastné. Tím hlavním podle něj je, že MeSES byl multidisciplinární.

‚Jít bezpečnou cestou.‘ Vakcíny firem AstraZeneca a Johnson & Johnson budou jen pro starší 60 let

Číst článek

„To je strašně důležitá věc. Jeden z důvodů selhání protiepidemického boje u nás je ten, že jsme epidemii pořád řešili rezortně, že je to problém lékařský, zdravotních pojišťoven, ministerstva zdravotnictví… A to je úplně špatně. Ukazuje se, že epidemie je také problém sociální, ekonomický, psychologický, ale také právní. A právě v MeSESu byl třeba náš nejlepší ústavní právník, byli tam sociologové, ekonomové, demografové, lékaři a imunologové,“ popisuje.

Za další důležitou věc považuje, že členové skupiny zprostředkovávali mezinárodní konsensus.

„My máme často pocit a netýká se to covidu, že tady v té české dolině řešíme světoborné problémy. A řeší je lidé, kteří ani neumí anglicky a nepřečtou si ani The Financial Times, natož Nature nebo Science. A tito lidé z MeSES přenášeli mezinárodní konsenzus, pravidla, která jsou už po roce a půl docela běžná, uznávaná ve světě, do naší české praxe,“ vysvětluje.

Úcta k lidskému životu

Za zajímavé označuje Konvalinka nedávno zveřejněné výsledky studie Ústavu pro zdravotnická měření při Washingtonské univerzitě v Seattlu, podle kterých jsou oficiální statistiky úmrtí s koronavirem zkreslené.

„Česko vychází velmi špatně, ale ne nejhůř. Jsme na tom v počtu nadúmrtí malinko lépe než Maďaři, podobně špatně jako Poláci.“

Jan Konvalinka

„Všimli si toho, co asi víme všichni, že jsou čísla obětí covidu velmi nespolehlivá v řadě zemí světa. Měli jsme divné informace třeba o tom, že v Rusku se vlastně skoro nic neděje a v Bělorusku nejsou opatření, chodí se na hokej a nemají žádné oběti. Američtí výzkumníci se zaměřili na statistiky nadúmrtí. Data o celkové úmrtnosti za dobu pandemie srovnali s úmrtností v minulých letech,“ vysvětluje.

Ze studie vyplynulo, že zemí s největším počtem mrtvých jsou Spojené státy, kde je počet úmrtí téměř o třetinu vyšší než oficiální bilance. Na druhém místě je Indie. Konvalinka upozorňuje, že velmi tragicky vychází také Bělorusko.

„Zdá se, že je tam nadúmrtí mnohem více než ve většině evropských zemí. Velmi špatně vychází také Rusko. Tragicky dopadá Latinská Amerika a Mexiko. I Česko vychází velmi špatně, ale ne nejhůř. Jsme na tom malinko lépe než Maďaři, podobně špatně jako Poláci a trochu lépe než Balkán. Ukazuje se na tom, že civilizační úroveň, úroveň zdravotnické péče a já bych to ještě trochu nazval úcta k lidskému životu, že byla asi hodně důležitým determinantem a určujícím faktorem toho, kolik lidí nakonec zemře,“ naznačuje biochemik Jan Konvalinka.

Celý rozhovor Brbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.

Barbora Tachecí, Katka Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme