Omikron letí tak rychle, že to i se všemi opatřeními budeme mít do měsíce za sebou, věří Konvalinka

Počet nakažených začal opět růst, do pár dní podle zdravotnických statistiků omikron nahradí variantu delta. „Znamená to, že je to tady,“ říká biochemik pro Český rozhlas Plus Jan Konvalinka. „Relativní pozitivita testů až do minulého týdne klesala, čili byl stále menší podíl těch, kteří byli pozitivní. Ale od minulého týdne nám buď stagnuje, nebo pomalu roste. To je možná nejlepší indikátor toho, že se blíží další epidemická vlna.“

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Konvalinka

Jan Konvalinka | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Laboratoře navíc odhalují čím dál častěji v nakažených vzorcích variantu omikron.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou

„Už teď mi kolegové hlásí, že jsme na 50 procentech omikronů v zemi a v řadě pražských stanic, které testují, jsou na 75 procentech omikronu. Jinými slovy: už je to tady a nejpozději v pondělí příštího týdne je omikron naprosto převažující varianta viru SARS-CoV-2 v této zemi,“ doplňuje prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum.

Konvalinka přesto vidí důvody k opatrnému optimismu.

Na jednu stranu jsou v zahraničí počty nakažených astronomické a překonávají podzimní i loňská čísla, a to jak ve Velké Británii, Dánsku, Francii i Itálii.

„Nemocnice se opravdu naplňují, protože ta čísla jsou tak obrovská, že i menší patogenita viru pořád ještě bohužel stačí k zaplnění nemocnic. Ale je tam ještě jedna dobrá zpráva: zdá se, že plicních komplikací je mnohem méně i u hospitalizovaných pacientů,“ vypočítává s tím, že ale nikdy není jisté, co to bude přesně znamenat v Česku.

Zavřít hranice ne, opatření ano

Konvalinka se podivuje nad nápady zavírat před omikronem hranice, jako se to dělo po prvních případech nové varianty v Jihoafrické republice. V Česku se první potvrzený případ objevil 26. listopadu.

Genetik Pačes: Omikronová vlna bude kratší, ale o to vyšší. Šíří se rychleji a má kratší životní cyklus

Číst článek

„Na začátku mě to zavírání hranic, zejména v Evropě, vyděsilo. To, jak to jde snadno. Že jde po všech těch letech v Evropské unii zavřít ze dne na den hranice mezi členskými státy, to považuji za nebezpečné,“ podotýká s tím, že v případě omikronu to smysl nedává.

Protiepidemická opatření ale smysl mají: „Protože se to šíří jako požár v suchém lese. Ne proto, že bychom zabránili šíření viru a redigovali ho. To samozřejmě nikdo nemůže myslet vážně. My tak ale zpomalíme vlnu. Protože je tu nebezpečí, že zaplníme nemocnice tím, že budeme mít v jednu chvíli milion nakažených.“

Všemi opatřeními se vláda snaží křivku počtu nakažených co nejvíc zploštit.

„Je to opravdu na místě. Vzhledem k tomu, že ten virus letí tak rychle, tak to stejně budeme mít i se všemi opatřeními za sebou do měsíce, nebo do šesti týdnů. Je ale rozdíl, jestli bude křivka ohromně rychlá během nějakých dvanácti nebo patnácti dní – anebo jestli to bude trvat celý měsíc.“

S vládou zaváděnými novými opatřeními – pravidelné testování všech a pětidenní karanténou a izolací – také Konvalinka souhlasí. Zvlášť v okamžiku, kdy se souběžně šíří delta i omikron.

„Tato situace je velmi přechodná. Byla to věc, o které velmi přemýšlel poradní orgán ministerstva zdravotnictví, tedy kdy zavést tato protiepidemická opatření na zkrácení karantény. Protože kdyby se karanténa zkrátila tento týden, tak to bude pro lidi s deltou. Když se ale zavede příští týden, tak je velmi pravděpodobné, že většina lidí v karanténě už bude mít omikron. A já osobně si myslím, že to je jisté,“ uzavírá.

Zastaví omikron epidemii?

Biochemik upozorňuje, že s variantou omikron může onemocnět i člověk, který prodělal třeba i nedávno covid-19 způsobený deltou.

Nemohou dýchat, mají horečky, jsou dehydratované. Hospitalizovaných dětí s covidem přibývá v USA i jinde

Číst článek

„Čili to je další argument pro to, že to takzvané promořování má jen omezený smysl. Ten člověk bude asi pořád chráněný buněčnou imunitou a průběh nemoci nebude tak vážný, ale bezpochyby se nakazit může. A je to i další argument pro to, že testování protilátek má jen omezený smysl,“ zdůrazňuje Konvalinka s tím, že protilátky získané proti deltě na omikron nestačí.

„Ale objevila se velmi zajímavá zpráva od kolegů ze Ženevy, vyšla zatím nerecenzovaná. Na datech velmi přesvědčivě dokazují, že zatímco protilátky proti deltě nestačí zastavit infekci omikronem, tak naopak to neplatí. Omikron způsobí vznik protilátek, které jsou účinné proti všem zatím známým variantám viru,“ těší Konvalinku.

„Vědec k tomu musí říct, že to není zatím recenzované a je to jen jedna zpráva. Ale kdyby se to potvrdilo, tak by to byla velmi dobrá zpráva. Znamenalo by to, že promoření omikronem do značné míry a s velkou pravděpodobností zastaví epidemii. Protože pak už ty protilátky budou opravdu fungovat proti nejrůznějším formám viru.“

Poslechněte si ze záznamu celou Osobnost Barbory Tachecí.

Barbora Tachecí, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme