COVID 2022: Deltu vystřídal omikron. Nejhorší byla situace v únoru, potom začal koronavirus ustupovat

Koronavirus v Česku během uplynulého roku opět dokázal, že umí překvapit. Deltu nahradil hned v lednu omikron. A počty nakažených trhaly rekordy. Nejhorší byla situace v únoru, kdy vzrostlo i množství lidí v nemocnicích. Epidemie ale nakonec pomalu ustoupila. Odborníky pak ještě zaskočil nástup malé letní vlny. Nicméně podzimní obavy se už nenaplnily. Jaký tedy byl covid v roce 2022? Server iROZHLAS.cz připomíná nejdůležitější události.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrace koronaviru, kterou vytvořilo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí

Ilustrace koronaviru, kterou vytvořilo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí | Zdroj: Reuters

Česko začátkem roku 2022 vyhlíželo se znepokojením novou variantu koronaviru. Zatímco delta pomalu ustupovala, do popředí se tlačil omikron. A počty nakažených začaly v lednu opět stoupat.

Biochemik Jan Konvalinka ale obavy hned zkraje mírnil. Omikron má sice podobné příznaky jako delta, ale vážné problémy podle něj lidem nezpůsobí, protože onemocnění má mírnější průběh. Nicméně omikron je dramaticky nakažlivější. A pokud by lidé s nemocí zůstávali dlouho doma v izolaci, mohlo by to ohrozit chod státu.

Začátkem ledna se po celém Česku testovali na covid žáci ve školách. Obyvatelé dál nosili respirátory na místech s větším počtem lidí nebo v MHD. A v restauracích museli ukazovat aplikaci Tečka.

Pandemie covidu-19 skončila, řekl německý virolog. Zvratem by mohla být nová mutace, tu ale neočekává

Číst článek

Otevřela se také možnost očkování třetí dávkou vakcíny. „V prvních týdnech letošního roku se ukázalo, že původní mRNA vakcíny připravené proti původní wuchanské variantě nechrání beze zbytku očkované jedince před nákazou. Přesto i tyto vakcíny sehrály důležitou roli v rané fázi šíření omikronu, neboť velmi dobře chránily před těžkým průběhem covidu,“ ohlíží se za uplynulým rokem virolog Libor Grubhoffer.

V lednu se také vedla debata o povinném očkování pro vybrané profese. Doprovázely ji protesty hasičů, policistů či záchranářů. Nakonec ale od tohoto opatření stát upustil.

Nová vláda premiéra Petra Fialy z ODS pak rozhodla o zkrácení doby izolací a karantén z dvou týdnů na pět dní, aby mohli lidé chodit do práce dříve. A zároveň nařídila povinné testování ve firmách, kde pak pracovníci používali samotesty.

Padl i první verdikt za dezinformace o koronaviru. Městský soud v Praze nepravomocně odsoudil Janu Peterkovou za šíření lží o zemřelých seniorech v pečovatelském domě v Měšicích. Musí se veřejně omluvit a zaplatit čtvrt milionu korun. Proti rozsudku se ale odvolala.

Přímo před sněmovnou se pak konalo několik protivládních protestů. Lidem se nelíbila především novela pandemického zákona. A na demonstrace přinesli i několik šibenic. Novela ale nakonec začala platit.

Nejkritičtější únor

Koncem ledna se testovací kapacity přiblížily ke svým limitům. Nakažených tak mohlo být více, než ukazovaly statistiky. Nejvíce přibylo lidí s covidem první únorový den, a to 67 064. V nemocnicích se nárůst případů projevil až za čtrnáct dnů, nejvíce hospitalizovaných připadlo na 14. února, a to celkem 4326.

„Koncem ledna bylo infikovaných rekordně až přes 400 tisíc lidí. V tomto období ale zemřelo na covid ‚jen‘ asi čtyři tisíce lidí. Na podzim 2020 to bylo 12 tisíc, za rok 2021 pak 24 tisíc,“ upřesňuje nyní imunolog Václav Hořejší.

Počty nově nakažených covidem-19 za jednotlivé dny v Česku za dobu epidemie | Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Postupně ale epidemie opadla. Počet nakažených klesl, stejně jako počet testů. A s tím se rozvolňovala i opatření proti koronaviru. Plošné testování ve školách a firmách skončilo v polovině února. Vláda také zrušila povinnost ukazovat v restauracích covidové certifikáty. A lidé pomalu odkládali i respirátory.

Život v Česku se vracel do normálu. Po subvariantě omikronu BA.1 se ještě objevila BA.2, BA.3, BA.4 a BA.5. „Celý rok 2022 jsme diagnostikovali prakticky stále jednu stejnou variantu viru SARS-CoV 2 – tj. omikron, i když její subvarianty se mění. To je oproti předchozím letům velká změna,“ dodává k tomu epidemiolog Petr Smejkal.

Odborníky pak v červenci zaskočil nástup malé letní vlny. „Při pohledu zpět musím přiznat, že jsem nečekal nástup letní vlny nakažlivějších podvariant omikronu BA.4 a BA.5,“ přiznává nyní virolog Grubhoffer.

Epidemie už ale nepřišla takovou razancí, a plošná opatření tak již nebyla potřeba. Epidemiolog Rastislav Maďar nicméně upozorňuje: „I méně virulentní subvarianty však při absenci prevence způsobily v letních měsících největší počet zemřelých na covid-19 za letní období od začátku pandemie.

Počty hospitalizovaných a počty pacientů v těžkém stavu s covidem-19 za jednotlivé dny v Česku za dobu epidemie | Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Pohled opět do Číny

Od poloviny července se mohli lidé nechat naočkovat čtvrtou dávkou vakcíny. V září pak dorazily do Česka upravené vakcíny zaměřené právě na nejnovější varianty omikronu. A přestože s nadcházejícím podzimem se opět objevily obavy z koronaviru, další velká vlna nakonec nedorazila. Silou sice udeřila jiná respirační onemocnění, covid už ale Česko koncem roku nepotrápil.

„Vlna, která se očekávala v chladných měsících, není ani zdaleka tak silná, ba naopak. Přestože se dalo očekávat, že během Vánoc dojde k navýšení počtu nemocných, tak jsme paradoxně v obrácené situaci. A v posledních dnech vidíme dokonce pokles,“ přibližuje epidemiolog Roman Prymula.

Jako klíčové se v roce 2022 ukázalo očkování a imunita po prodělané nemoci. „Na konci roku 2022 jsme populací, která je už proti stávajícím variantám omikronu značně imunologicky rezistentní. Přispívá k tomu očkování a ‚promořování‘ populace,“ zdůrazňuje Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Epidemiolog Smejkal: V Číně podcenili očkování, jenže pak omikron dokáže zabíjet. U nás se bát nemusíme

Číst článek

A podle virologa Pavla Plevky se SARS-CoV-2 se stává běžným onemocněním. „V roce 2022 ztratilo onemocnění covid-19 v České republice potenciál způsobit zahlcení zdravotnických zařízení velkým množstvím hospitalizovaných vyžadujících lékařskou péči,“ podotýká.

Biochemik Jan Trnka ale varuje, že lidé se z pandemie nepoučili: „Očkování (nejen proti covidu) nemá o moc větší popularitu než před pandemií. Každý den vidíme v prostředcích hromadné dopravy lidi, kteří bez zábran kašlou a kýchají na své okolí. Tedy ani lekci o nepopiratelné účinnosti respirátorů jsme si nevzali k srdci.“

Virus se totiž dál vyvíjí. „Virus stále prochází vývojem, který směřuje k úniku z dohledu imunity. Proto je nanejvýš důležité stále vývoj viru sledovat,“ upozorňuje viroložka Ruth Tachezy.

Koncem roku se pak pozornost opět upnula k Číně, odkud se koronavirus před třemi lety rozšířil. Země totiž hlásila nejvyšší denní přírůstky nakažených od začátku pandemie. Důvodem podle Smejkala je, že Číňané podcenili očkování. A po rozvolnění opatření se omikron začal rychle šířit.

„Čínu lze považovat za obrovské pandemické riziko pro celý zbytek světa. Je momentálně ideálním regionem pro vznik nové mnohem nebezpečnější varianty,“ uzavírá Grubhoffer.

Jak vidí rok 2022 odborníci?

Server iROZHLAS.cz se v anketě odborníků ptal, jak by zhodnotili covid v uplynulém roce 2022. Odpověděla desítka z nich.

Ladislav Dušek

ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky

Ladislav Dušek | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

V roce 2022 jsme, pokud jde o šíření koronaviru SARS-CoV-2, zažili očekávatelný nárůst varianty omikron na začátku roku. A potom covid, tak jako ostatně každý rok, překvapil letním šířením této vysoce nakažlivé varianty, která naštěstí není tak virulentní jako varianty předchozí. A naštěstí proti ní velmi dobře funguje očkování, zejména u potenciálně zranitelných osob s řadou rizikových faktorů. Očkování velmi silně bránilo těžkému průběhu nemoci.

Do roku 2022 jsme vstoupili už se značně proočkovanou, zejména seniorní populací, což bylo velmi dobře. A také se začalo očkovat dalšími posilujícími dávkami, takže i letní vlna šíření omikronu byla vlastně dalším takovým imunizačním stimulem.
Nahoru↑

Libor Grubhoffer

biochemik, virolog

Libor Grubhoffer | Foto: Elena Horálková | Zdroj: Český rozhlas

Končící rok 2022 je již třetím rokem probíhající pandemie covidu-19 způsobené novým čínským koronavirem SARS-CoV-2. Letošní rok začal pandemickou vlnou varianty omikron, která se objevila před rokem v Jihoafrické republice a rozšířila se velmi rychle na severoamerický kontinent a do Evropy, postupně získala navrch na všech kontinentech či regionech sledovaných Světovou zdravotnickou organizací a vytěsnila dosud dominující variantu delta.

Varianta omikron se vyznačuje více než třiceti mutacemi, z nichž většina se týká výběžkového glykoproteinu S. Změny biologických vlastností vyvolané mutacemi se projevují větší nakažlivostí způsobenou rychlejší a silnější vazbou výběžku S na receptor ACE-2 na povrchu vnímavých buněk v plicní tání. Virulence či patogenita omikronu se od začátku zdála víceméně shodná s předcházející variantou delta. Příznivou pro vývoj pandemie a cirkulaci omikronu v lidské společnosti se stala skutečnost, že tato nová varianta koronaviru cílí na vnímavé buňky v horní části dýchacích cest, nikoliv na buňky průdušinek v dolní části dýchacích cest.

Přestože zimní a jarní vlna pandemie varianty omikronu a jeho podvariant zahrozila relativně velkými mezidenními nárůsty pozitivně testovaných jedinců (v lednu až 50 tisíc denně, v březnu maximálně 10 tisíc případů a v dubnu již jednotek tisíc) a vysokými hodnotami incidenčních čísel, počty těžkých případů vyžadujících hospitalizaci jakož i počty obětí covidu zůstávaly na velmi nízkých hodnotách.

V prvních týdnech letošního roku se také ukázalo, že původní mRNA vakcíny připravené proti původní wuchanské variantě nechrání beze zbytku očkované jedince před nákazou. Říkáme, že omikron prolamuje imunitu po očkování vakcínou proti původní variantě nebo po prodělaném onemocnění předcházejícími variantami. Přesto i tyto vakcíny sehrály důležitou roli v rané fázi šíření omikronu, neboť velmi dobře chránily před těžkým průběhem covidu. Pohotově aktualizované mRNA vakcíny proti podvariantám omikronu výrazně zlepšily ochranu očkovaných jedinců i před nákazou.

Charakteristické pro letošní třetí rok pandemie je významné globální posílení kolektivní imunity proti covidu-19 velkým množstvím přirozených nákaz divokým koronavirem (zvýšená míra globální promořenosti), jakož i počty lidí s kompletním očkováním proti covidu vakcínami původními i aktualizovanými. To se jeví zcela zásadní okolností pro tlumení pandemické křivky, a to se také v průběhu roku 2022 prokázalo.

Při pohledu zpět musím přiznat, že jsem nečekal nástup letní vlny nakažlivějších podvariant omikronu BA.4 a BA.5, naštěstí opět bez vzestupu virulence a patogenity, a tudíž i bez jakéhokoliv dramatu v podobě nárůstů těžkých případů vyžadujících hospitalizaci.

Tato relativně mírná pandemická vlna letošního léta, byť každý den posilovaná počty opakovaných nákaz (reinfekcí), nepřešla v silnější podzimní vlnu, jak jsme původně předpovídali. Opět jsme se mýlili, ale i to je typické pro souboj člověka s pandemií.

Zatímco ve většině částí světa osciluje pandemická křivka covidu na konci letošního roku v rozumně nízkých hodnotách mezidenních změn počtu nakažených jedinců či opakovaných nákaz, v totalitních zemích, jakými jsou Rusko, Čína nebo Severní Korea, jsme ve veliké nejistotě. Tyto země nehlásí aktuální a věrohodné epidemiologické údaje do Světové zdravotnické organizace.

Čínu lze považovat za obrovské pandemické riziko pro celý zbytek světa, neboť právě v těchto týdnech šplhají hodnoty nakažených do rekordních výšin, předpokládá se až 800 milionů nakažených, což je 10 % všech lidí na naší planetě. Mizerné vakcíny čínské provenience a nízká proočkovanost spolu se strategií nulové tolerance bránící postupnému promořování jsou dvě okolnosti, které dostaly Čínu a potažmo celý svět do velikého rizika. Čína je momentálně ideálním regionem pro vznik nové mnohem nebezpečnější varianty.
Nahoru↑

Zdeněk Hel

imunolog, biochemik

Zdeněk Hel | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

Jsem zcela přesvědčen, že bylo plně v silách České republiky omezit celkový počet úmrtí s covidem-19 pod 15 tisíc. V současné době je 42 tisíc potvrzených úmrtí, skutečné číslo je bohužel vyšší než 46 tisíc.

V budoucnosti nás čekají pandemie, které budou mnohem vážnější a nebezpečnější nežli covid-19. Dlouhodobě největším nebezpečím jsou epidemie ptačí chřipky. Mohou se ale objevit i nová, dosud nepoznaná nebezpečí.

Nejdůležitějším poučením ze současné epidemie by měla být zvýšená schopnost společnosti odolávat těmto budoucím nebezpečím, a to především na základě osobní zodpovědnosti každého občana. Věda poskytuje prostředky a ukazuje cestu, nemůže ale pomoci, pokud nebude správně aplikována. Odpovědnost, vzájemná úcta, a soucit s bližním – to jsou nikdy nekončící úkoly pro každého z nás.
Nahoru↑

Václav Hořejší

imunolog, mikrobiolog, biochemik

Václav Hořejší | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Rok 2022 začal velmi silnou vlnou onemocnění vyvolanou vysoce nakažlivou variantou omikron, která trvala tři měsíce. Na jejím vrcholu koncem ledna bylo infikovaných rekordně až pres 400 tisíc lidí. V tomto období ale zemřelo na covid „jen“ asi čtyři tisíce lidí (na podzim 2020 to bylo 12 tisíc, za rok 2021 24 tisíc).

Následovaly pak ještě dvě velmi malé vlny v létě a na podzim. To, že v tomto roce již nedošlo k zahlcení nemocnic a že počet obětí byl ve srovnání s předcházejícími dvěma lety nízký, je hlavně tím, že většina populace (hlavně její rizikové části) byla chráněna proti těžkému průběhu očkováním.

Nynější situace je až nad očekávání dobrá – zjevně proto, že populace je do značné míry chráněna očkováním nebo proděláním infekce. Tato ochrana ale časem slábne a uvidíme, jak dlouho vydrží.
Nahoru↑

Rastislav Maďar

epidemiolog

Rastislav Maďar | Foto: Elena Horálková | Zdroj: Český rozhlas

Omikron přicházel do ČR začátkem roku 2022 do stále vysoké zátěže způsobené variantou delta. Kvůli vysoké infekčnosti s výrazným nárůstem nemocnosti a s tím spojeným vysokým počtem izolací a karantén ohrožoval chod kritické infrastruktury země způsobem bezprecedentním od druhé světové války. Podařilo se to však zvládnout a díky jeho nižší virulenci bylo možné poměrně rychle protiepidemická opatření rozvolnit. Bylo dokonce možné ustoupit od povinných karantén a povinnost zůstala jen u izolací.

V průběhu roku 2022 získávaly dominanci subvarianty omikronu vyznačující se vyšší infekčností, ale menší patogenitou. Rozvolnění bylo úplné a použití relevantní ochrany bylo přeneseno z populační na individuální úroveň. I méně virulentní subvarianty však při absenci prevence způsobily v letních měsících největší počet zemřelých na covid-19 za letní období od začátku pandemie.

Podzim přinesl poprvé za dobu trvání stávající pandemie přímou konfrontaci a souběh covidu s jinými respiračními patogeny bez přítomnosti povinných protiepidemických opatření. Vykazované počty nakažených ani zdaleka neodpovídaly reálné virové zátěži populace, nakaženi s příznaky se totiž často netestovali nebo své pozitivní antigenní testy nikomu nehlásili.
Nahoru↑

Pavel Plevka

virolog

Pavel Plevka | Zdroj: Profimedia/MAFRA

V roce 2022 ztratilo onemocnění covid-19 v České republice potenciál způsobit zahlcení zdravotnických zařízení velkým množstvím hospitalizovaných vyžadujících lékařskou péči. Je to dáno kombinací (1) mutací SARS-CoV-2, který se stal infekčnějším, ale způsobuje méně závažné onemocnění, (2) zvýšení odolnosti infikovaných k viru díky imunitě získané předchozí infekcí nebo očkováním a (3) tím, že ti nejcitlivější k onemocnění zemřeli v minulých letech.

Pro kontrolu epidemie tedy nebylo v roce 2022 třeba zavádět plošná karanténní opatření. Větší potíže na konci roku působí chřipka a respirační syncytiální virus. SARS-CoV-2 se tedy stává běžným onemocněním.
Nahoru↑

Roman Prymula

epidemiolog

Roman Prymula | Foto: Petr Topič/MAFRA | Zdroj: Profimedia

Epidemie covidu-19 v uplynulém roce nebyla ani zdaleka tak zatěžující jako v letech předcházejících. Je to způsobeno tím, že tady dominovala varianta omikron, která má mírnější klinický průběh, a také tím, že jsme se po několika měsících, kdy jsme byli exponováni předcházejícím variantám i této variantě, dostali do situace, kdy už má náš imunitní systém určitou paměťovou stopu. A také poměrně velká část populace byla proočkována.

Výsledkem toho je, že vlna, která se očekávala právě v chladných měsících, není ani zdaleka tak silná, ba naopak. Přestože se dalo očekávat, že během Vánoc dojde k navýšení počtu nemocných, tak jsme paradoxně v obrácené situaci. A v posledních dnech vidíme dokonce pokles, to znamená reprodukční číslo kolem 0,9, takže epidemie v podstatě klesá.
Nahoru↑

Petr Smejkal

epidemiolog

Petr Smejkal | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Celý rok 2022 jsme diagnostikovali prakticky stále jednu stejnou variantu viru SARS-CoV-2 – tj. omikron, i když její subvarianty se mění. To je oproti předchozím letům velká změna. Máme stále spoustu nakažených, ale jen malý zlomek pacientů, kteří potřebují hospitalizaci a kyslík a jsou v těžkém stavu. S covidem se setkala nebo se nechala očkovat většina populace a máme tak dostatečnou hráz imunity, která nás chrání.
Nahoru↑

Ruth Tachezy

viroložka

Ruth Tachezy | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

V minulém roce bylo největším překvapením objevení se varianty omikron, která rychle prošla většinou světové populace. Naštěstí její virulence nebyla větší než virulence předešlých variant. Nicméně stále platilo a platí, že je tento virus schopen najít jedince bez dostatečné imunní ochrany a u těch křehkých vyvolat vážné komplikace.

Oproti prvnímu roku máme zbraně, vakcíny a antivirotika, nicméně virus stále prochází vývojem, který směřuje k úniku z dohledu imunity, ať už vybudované vakcinací, či prodělaným onemocněním. Proto je nanejvýš důležité stále vývoj viru sledovat, stále má význam přeočkovávat především rizikové jedince, v laboratořích se vědci intenzivně zabývají vývojem nových léků a vylepšených vakcín.
Nahoru↑

Jan Trnka

biochemik

Jan Trnka | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

Díky účinnému očkování a těžce získané imunitě po prodělání covidu byla situace v ČR výrazně klidnější než v předchozích dvou letech, a tudíž nebylo třeba sahat k zásadnějším protiepidemickým opatřením, které na vrcholech pandemie ochromily život společnosti.

Bohužel se ale také ukázalo, že se z lekcí, které nám dramatické dva roky s covidem nadělily, nejsme příliš ochotni poučit. Očkování (nejen proti covidu) nemá o moc větší popularitu než před pandemií a i proti chřipce, která právě začíná ve velkém infikovat populaci, se očkuje jen zlomek našich spoluobčanů a občanek.

Každý den vidíme v prostředcích hromadné dopravy lidi, kteří bez zábran kašlou a kýchají na své okolí, jako bychom snad ani nevěřili na to, že se nemoci přenášejí viry a bakteriemi v kapénkách z dýchacích cest. Tedy ani lekci o nepopiratelné účinnosti respirátorů jsme si nevzali k srdci. O vylepšení ventilace a kvality vzduchu v prostorách, kde větší množství lidí tráví společně čas, ani nemluvě.

Uvidíme, zda nás příští pandemie zastihne aspoň o něco lépe připravené.
Nahoru↑

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme