Spor o náhradu škod: Schillerová se opřela o výklad vnitra, resort ale takovou analýzu nemá

Když ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vysvětlovala dopad změny legislativního základu u opatření pro boj s koronavirem, argumentovala právním výkladem ministerstva vnitra. Odmítla tak, že by třeba podnikatelé měli kvůli zavřeným obchodům nárok na náhradu škody. „A výklad, jestli je to podle krizového zákona nebo zdravotního zákona, je úplně stejný,“ uvedla. Jenže vnitro nyní tvrdí, že takovou analýzu nezpracovalo a nemá.

Doporučujeme Praha (Aktualizováno: 12:50 28. 3. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Já jsem četla výklad právníků z ministerstva vnitra. A výklad, jestli je to podle krizového zákona nebo zdravotního zákona, je úplně stejný, protože ten výklad je takový, že přímá, jasná náhrada škody je v případě, že zabíráte někomu majetek nebo mu přikazujete nějakou činnost. A nic takového nenastalo,“ odpověděla šéfka státní kasy Schillerová ve středu na dotaz České televize ohledně dopadu změny právního rámce u opatření jako je zákaz volného pohybu osob či až na výjimky uzavření všech obchodů.

‚Pokud se chce někdo soudit, bude to zábava na 50 let.‘‎ Spor o odškodné kvůli koronaviru očima právníků

Číst článek

Na vysvětlenou: původně kabinet Andreje Babiše (ANO) postupoval podle krizové legislativy, s platností od 24. března se však nově opřel o zákon o ochraně veřejného zdraví. V praxi to podle některých odborníků znamená, že lidé i firmy přišli o šanci žádat kvůli nouzovému stavu o odškodnění.

Jenže podle tvrzení Schillerové nemohou s finanční kompenzací počítat ani za dobu, kdy platila krizová opatření, tedy od 12. do 23. března. O náhradě škod přitom hovoří přímo paragraf 36 krizového zákona.

„Ustanovení, které tam je, je skutečně platné, ale dopadá na situace, kdy bychom někomu zabrali majetek, což v nouzovém stavu můžete, nebo bychom ho poslali dělat nějaké práce. Pak mu náleží náhrada škody, ale nedá se to vykládat tak, a opírám se skutečně o výklad ministerstva vnitra, že bychom nahrazovali někomu ušlý zisk z doby, kdy byl na vrcholu své ekonomické aktivity,“ vysvětlovala Schillerové o den později na tiskové konferenci.

Vnitro bez rozboru

Server iROZHLAS.cz proto požádal ministerstvo vnitra o poskytnutí dokumentů, které se dané problematiky dotýkají. Odpověď? Takový výstup resort nemá.

„Ministerstvo vnitra nikdy nezpracovalo analýzu na téma, proč by vláda měla opustit přijímání krizových opatření podle krizového zákona a nahradit je přijímáním mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví,“ uvedl mluvčí Ondřej Krátoška.

„Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“

Zákon o krizovém řízení (§ 36 Náhrada škody)

Vnitro podle něj – pokud jde o náhradu škod podle krizového zákona – dlouhodobě zastává stanovisko, že se poškozeným podnikatelům i běžným lidem hradí pouze skutečná škoda. „Jde například o zabavení věci, její zničení nebo uložení pracovní povinnosti. Ani v minulosti, například při povodních, nebyly vypláceny náhrady škod za zavřené obchody v postižených oblastech,“ doplnil.

Právním rozborem resortu vnitra ohledně sporu o mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví a nároku na náhradu škodu přitom – podobně jako Schillerová – argumentoval také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). „Podle našeho názoru a podle výkladu ministerstva vnitra to zákon takto exaktně neříká. Ten rozsah náhrad škody oproti těm opatřením, která byla vydána vládou, se nemění,“ řekl pro Radiožurnál.

Redakce se proto obrátila na ministerstvo financí s žádostí o vysvětlení. „Paní ministryně ve svém čtvrtečním vystoupení vycházela z právního výkladu ministerstva vnitra coby gestora krizového zákona, podle něhož se v případě žádostí o náhradu škody hradí pouze skutečná škoda v důsledku konkrétního zásahu a nikoliv tvrzený ušlý zisk,“ uvedl Jakub Vintrlík z tiskového odboru.

Resort zároveň odmítl, že by tím Schillerová zdůvodňovala přímo samotnou změnu legislativního rámce, jak vyplývá z prohlášení vnitra. „Paní ministryně nikdy neřekla, že by se důvody pro přijímání mimořádných opatření podle zákona o veřejném zdraví měly opírat o analýzu, kterou mělo vypracovat ministerstvo vnitra. O právním výkladu ministerstva vnitra hovořila ministryně výhradně v souvislosti s problematikou náhrad škod,“ uvedl posléze Vintrlík.

„Vyjádření ministerstva vnitra jasně potvrzuje, že právní výklad k problematice náhrad škod u krizového zákona existuje,“ dodal Vintrlík. Sama Schillerová na dotazy zaslané SMS zprávou neodpověděla.

Neexistující analýzy

Není to poprvé, co se šéfka financí ve veřejném prostoru opřela o neexistující analýzu. Stalo se to třeba v případě zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) ke kauze Čapí hnízdo. Schillerová dokument nechtěla zveřejnit s tím, že jí v tom brání analýza, kterou si k tomu nechal její resort zpracovat. Později se ale ukázalo, že žádná není, alespoň ne na papíře.

Z nemoci COVID-19 se vyléčil jedenáctý pacient, počet nakažených v Česku překročil 2000

Číst článek

Podobná situace nastala také během debaty o komunistickém návrhu na zdanění církevních restitucí. „Udělali jsme si už dřív pro pracovní účely rychlou analýzu, zda ceny odrážely realitu, a na základě toho jsme přesvědčeni, že ceny byly vyšší,“ řekla pro deník Právo v lednu 2019. I v tomto případě se ale ukázalo, že takový dokument neexistoval.

Nikdo prý nepadne

Schillerová nicméně slíbila, že stát obchodníkům i dalším podnikatelům, kteří museli v důsledku šíření nákazy koronavirem uzavřít své provozovny, pomůže. „Dáme do toho desítky miliard, nenecháme nikoho padnout, spekulantům ale zabráníme. Už žádné Diag Human,“ řekla ministryně po čtvrtečním jednání vlády. Vysvětlení: firma Diag Human se s Českem pře řadu let kvůli zmařenému obchodu s krevní plazmou. Částka, kterou i s úroky firma požaduje, přesahuje 14 miliard korun.

Na tiskové konferenci ministryně dále oznámila, že vláda chce jednat o podpoře 15 tisíc korun měsíčně pro ty živnostníky, kteří nemohou kvůli opatřením proti koronaviru pracovat. Plánuje také odpuštění splátek menším a středním podnikům.

Podle šéfky financí jsou také dostatečnou kompenzací pro podnikatele a živnostníky jiná opatření, která vláda přijala, jako jsou odklad plateb daní, dočasné odpuštění odvodů nebo bezúročné úvěry.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme