Armáda podle vlády zakázky kvůli koronaviru rušit nebude. Rozpočet na obranu se navýší o 13 miliard

Financování armády by se ani kvůli pandemii nemělo snižovat. Ve středu se na tom shodl premiér Andrej Babiš z hnutí ANO, ministr obrany Lubomír Metnar za hnutí ANO a náčelník generálního štábu Aleš Opata. Podle nich je důležité armádu přezbrojit a plnit závazky NATO.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lubomír Metnar | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Letos ministerstvo obrany hospodaří s rozpočtem 72 miliardy korun, příští rok by měl být rozpočet ještě o 13 miliard vyšší. Armáda je totiž dlouhodobě podfinancovaná. Jakékoli snižování peněz pro obranu tak ministr Lubomír Metnar odmítá. „Ministerstvo obrany na tuto krizi reagovalo jako první a již v březnu uvolnilo z letošních peněz do rozpočtu tři miliardy korun. To ale bylo maximum toho, čím se mohl resort solidárně podílet.“

Až desítky tisíc neprůstřelných vest za 1,67 miliardy. Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu s STV Group

Číst článek

Podle premiéra Andreje Babiše je proto důležité nerušit rozjeté strategické armádní zakázky. Tou největší je nákup nových bojových vozidel pěchoty. 210 vozidel má stát přes 50 miliard korun. Ministerstvo obrany původně plánovalo smlouvu na nákup podepsat loni, termín se ale stále prodlužoval, navíc kvůli nejasnostem s jinými zakázkami skončil náměstek pro akvizice Filip Říha. Ve středu ministr prohlásil, že podpis smlouvy plánují na letošní rok. Letos chce obrana podepsat i smlouvy na děla a protiletadlový raketový systém krátkého dosahu Shorad.

Nákup těžké techniky

Splnění závazku vůči NATO, že Česká republika bude odvádět dvě procenta HDP na obranu, by tak díky koronaviru mohlo být paradoxně snazší. Vláda se zatím zavázala pouze k tomu, že příští rok bude rozpočet obrany dělat 1,4 desetiny HDP a hrubý domácí produkt teď výrazně klesá, dodává premiér Andrej Babiš. „Pokud se naplní prognózy HDP na příští rok, tak to rozpočet zahrne a poměr by byl dokonce 1,46, takže víc, než jsme se zavázali. Já jsem se na to ptal, nárůst je téměř 13 miliard, to jsou samozřejmě ty klíčové investice,“ uvedl.

Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu s Českou zbrojovkou, koupí od ní až 39 tisíc zbraní

Číst článek

Ještě před krizí byl růst výdajů na obranu podle střednědobých výhledů ministerstva financí pomalejší, než by bylo potřeba, aby Česko v roce 2024 opravdu odvádělo dvě procenta. To se teď může změnit. Tento závazek ale není jediný. Česko se totiž v NATO zavázalo vybudovat těžkou mechanizovanou brigádu, bojeschopná musí být v roce 2025. Její součástí budou už zmiňovaná bojová vozidla pěchoty (BVP) nebo děla. V tomto případě bude záležet, jak rychle ministerstvo podepíše smlouvy na nákup techniky a jak rychle ji zbrojařské firmy dodají.

S vládou souhlasí i opozice. Například lidovci podle Jana Bartoška výdaje na obranu podporují. „Výdaje na armádu znamenají také práci pro český průmysl a české lidi, což je dobrá zpráva. Potřebujeme udržet zaměstnanost. Armáda svoje akvizice plánuje v řádu mnoha let a v okamžiku, když začnete do rozpočtu armády vstupovat a škrtat, tak můžete až tři roky práce zahodit do koše.“ Podle předsedkyně obranného výboru Jany Černochové se všichni poslanci výboru napříč politickými stranami shodují, že výdaje na obranu by se škrtat neměly.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme