Česko hledá strategii pro případ šíření covidu mezi bezdomovci. Praha pro ně dál pronajímá hostely
- Co by se dělo, kdyby se koronavirus začal masivně šířit mezi bezdomovci? „Neměli jsme na to plán,“ přiznává zpětně například ředitel neziskové organizace Naděje Daniel Svoboda. A jasně daná strategie neexistuje v hlavním městě ani o čtvrt roku později.
- Ministerstvo práce a sociálních věcí dokument k problematice péče o lidi bez domova během pandemie ještě připravuje. Chce ho mít hotový do konce srpna.
- Metropole si do června příštího roku pronajímá dál čtyři hostely, kde sociálně slabí lidé mohou přebývat. Město by pro tyto účely chtělo využít vlastní objekt. „Je potřeba připravit výběrové řízení. Bude to trvat měsíce," řekla serveru iROZHLAS.cz pražská radní pro sociální problematiku.
„Vzhledem k ohroženému imunitnímu systému, špatné výživě a hygieně a dlouhodobému pobytu v přeplněných útočištích jsou ohroženi nakažlivými chorobami a v současné pandemii COVID-19 jsou zvláště zranitelnou skupinou,“ psal v dubnu Státní zdravotní ústav.
Roušky, kterých byl nedostatek, nakonec dostávali lidé bez domova od sociálních pracovníků, v Brně jim improvizovaně rozdávali alespoň šály. Bydlet mohli v azylových domech, ubytovnách nebo improvizovaných stanových městečkách, která byla například v Troji oplocená a hlídaná.
Podle zakladatelky sociálního projektu Pragulic Terezy Jurečkové přišli bezdomovci třeba o možnost nabít si telefon, zajít si pro jídlo, osprchovat se nebo si dojít pro peníze tam, kam byli normálně zvyklí.
Nová šance pro Františka. Roky žil na ulici, teď může bydlet v městském bytě
Číst článek
Podobné zkušenosti jako Jurečková měla také terénní pracovnice pražské pobočky neziskové organizace Naděje Nikola Svobodová. „Většina denních center musela omezit kapacitu. Část lidí se nemohla jít osprchovat nebo si vzít nové oblečení,“ vysvětlila. „Museli jsme eliminovat terénní práci,“ dodala.
Stejně jako zdravotníci ani sociální pracovníci totiž neměli v prvních týdnech po vyhlášení nouzového stavu ochranné pomůcky. „Vytáhli jsme jednu odloženou krabici, co tu byla, a chodili jsme venku do jejich ubytovacích možností, jako jsou stany nebo chatky. Polovina pracovníků se bála o své zdraví, ale druhá to chtěla risknout,“ popsala Svobodová.
V azylových domech, které organizace provozuje, byla situace jiná. Nikdo do nich neměl přístup a také ubytovaní lidé vycházeli nanejvýš na nákup nebo do práce. Ubytovny a podobné objekty se ale rychle naplnily, a ve větších městech tak začala vznikat stanová města, kde sociální pracovníci lidem bez domova pomáhali. Na to, že by se nákaza v podobných ubytováních rozšířila, raději nemysleli. Neměli prý ani detailní pokyny, co v takovém případě dělat.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví pokyny vydalo, byly ale spíš obecné povahy. Pracovníci například věděli, že mají mít preventivně oddělené dva stany nebo několik pokojů pro covid pozitivní pacienty.
„To je rozhodně málo. Všichni by tam museli být v karanténě. Ve stanovém městečku byly tři koupelny, hygienického zázemí tam nebylo dostatek a nebyli bychom je schopní rozčlenit,“ hodnotí stav pracovnice Naděje. „Nebylo by to možné udržet, aby jeden člověk nebo pět lidí šlo do karantény,“ dodává Svobodová.
Plán ministerstva? Bude
Podle oblastního ředitele organizace Naděje Daniela Svobody jsou na tom podobně i teď, kdy se v Česku počty nakažených začínají zvedat. Stát podle něj uvolnil finance na to, aby pracovníci dostali odměny nebo umožnil institucím, aby si mohly zažádat o peníze například na noclehárny, které musely být kvůli krizi zavřené.
O tom, jak se připravit na podzim, kdy může dojít k dalšímu zvýšení počtů nemocných, ale informace nemají. „Bylo by dobré, kdyby kraj nebo stát pomáhal konkrétnímu zařízení personálně a finančně. To znamená zajistil lékařskou pomoc a provoz objektu,“ řekl redakci. Naděje si chce vytvořit vlastní pravidla, její zástupci se kvůli tomu chtějí sejít na začátku září.
Nedostatek informací i nedůvěra ve stát. Starostové zhodnotili fungování Česka během pandemie
Číst článek
Plán postupu pro ochranu zranitelných osob v době pandemie covid-19 připravuje také ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s resortem zdravotnictví. „Na základě tohoto plánu se rozpracovávají do konkrétna jednotlivé postupy navazující na 'semafor' s opatřeními, co každý poskytovatel nejen sociálních služeb má dělat, jaká má nastavit pravidla, atd.,“ napsal serveru iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Dostálek. Co se v něm přesně objeví, zatím není jasné, hotový by měl být do konce srpna.
Pokyny pro případnou druhou vlnu podle předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla ale zatím nemají ani radnice. „U těch starostů větších měst je to komplikace, když nemají nějakou oblast, kde by lidé bez domova mohli strávit karanténu. Museli jsme vyblokovat ubytovací kapacity, které jsme měli, kdyby něco takového nastalo, ale myslíme si, že to není úplně nejvhodnější varianta,“ řekl už dříve redakci.
Na tom, že by Česko mělo mít v tomto ohledu plán, se shodl s devatenácti starosty z předsednictva svazu.
Podle posledních statistik Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí v Česku žije více než 21 tisíc lidí bez domova. Nejvíce se jich nachází v Praze a Moravskoslezském kraji, kde je 3056 a 3180 lidí bez domova. Na třetí příčce skončilo Brno s 2135 bezdomovci. Jak tedy tato velká česká města chtějí situaci řešit?
Praha: nová ubytovna?
Praha v současnosti pronajímá až do června příštího roku pro lidi bez domova čtyři hostely, v době pandemie jich bylo šest. Jejich vybavení zůstalo stejné jako před pandemií. Podle radní pro sociální problematiku Mileny Johnové (Praha sobě) se nenaplnily obavy, že by lidé něco ničili.
„Pokud by nastala obdobná situace jako na jaře, tak se domnívám, že bychom rozšířili kapacitu ubytování a přiměřeně tomu bychom rozšířili kapacitu sociální práce. Budou platit epidemiologická opatření, které jsme konzultovali s krajskou hygienickou stanicí - sledovali jsme zdravotní stav lidí, v případě podezření bylo zabezpečeno testování, byly tam izolační pokoje. Systém, který byl, se osvědčil,“ řekla serveru iROZHLAS.cz.
Stanová městečka by podle ní nemusela být potřeba. „Teď budeme v jiné situaci, máme zkušenosti a máme kapacity pronajaté,“ dodala. O metodice od státu ale nic neví. „Nicméně bych velmi ocenila pomoc a koordinační roli státu v případě lidí bez domova v Praze, kteří mají trvalé bydliště v jiném kraji nebo jiné zemi,“ doplnila.
Hlavní město ale musí ubytovací kapacity pronajímat - budovy, kde by mohli lidé bez domova přebývat, totiž nemá. Vlastní jenom jednu, kde podle Johnové mohou bydlet záchranáři, hasiči a další s žádanými profesemi. Zároveň tam přebývají lidé se zdravotním postižením, kteří čekají na městský byt.
„Je potřeba připravit výběrové řízení, není to jednoduchý proces. Bude to trvat měsíce,“ řekla Johnová. Lokalitu ani konkrétní budovu zatím magistrát vyhlídnutou nemá.
V Ostravě se jedná
O plánu ministerstva nic neví ani v Brně nebo Ostravě. Ve druhém jmenovaném městě měli na jaře k dispozici dům pro výkon karantény osob, které byli covid pozitivní. „Tento objekt není v současné době v provozu, ale je technicky zakonzervovaný pro další využití v případě potřeby během druhé vlny koronaviru,“ napsal redakci náměstek pro sociální věci a zdravotnictví Zbyněk Pražák (KDU-ČSL).
Úřady práce budou pomáhat lidem už před ztrátou zaměstnání, říká Maláčová. Prahy se to týkat nebude
Číst článek
Po nouzovém stavu uspořádal magistrát na toto téma „kulaté stoly“ se zaměstnanci městských obvodů, neziskových organizací, úřadu práce, Ostravské univerzity a soukromého vlastníka bytového fondu.
„Cílem setkání uvedených aktérů bylo řešení modelových situací a příprava krizových scénářů pro případ identifikace pozitivně testovaných osob a šíření nákazy mj. mezi osobami bez domova,“ dodal náměstek. Na konkrétních výstupech z jednání se podle něj stále pracuje.
Brno spoléhá na zkušenosti
Brno žádná speciální opatření připravená nemá, s lidmi bez domova podle mluvčího magistrátu Filipa Poňuchálka pracuje „systematicky“. „Nad rámec dosavadních sociálních služeb jsme během letošního jara zprovoznili tři kontaktní centra (na Vlhké, židenická kasárna a nonstop centrum u Anthroposu), která se zaměřila na tuto skupinu obyvatel,“ přiblížil. Zprovoznili je kvůli pandemii, dvě z nich by ale měla fungovat i nadále.
„V případě druhé vlny by bylo potřeba mezi lidi bez domova opět distribuovat roušky a zajišťovat jejich praní či výměnu, dohlížet na dodržování hygienických opatření, motivovat k pobytu v centrech (zajištění stravy, náplň činnosti během dne apod.),“ dodal.
