Mění se kvůli ní trasování a podle expertů bude do 14 dnů dominovat. Co víme o britské mutaci koronaviru?

Bezmála rok Česko svádí boj s koronavirem. A sotva jsme nepřítele začali poznávat, změnil se. V prosinci se tu objevily první případy takzvané britské mutace, která se šíří rychleji. Nyní ji například na Trutnovsku podle Státního zdravotnického ústavu výzkumníci našli ve více než polovině zkoumaných vzorků. Co řádění viru zastaví? Jsou mutace nakažlivější? A mají se bát například těhotné? Odpovědi najdete v přehledu, který sestavil iROZHLAS.cz.

Tento článek je více než rok starý.

Otázky a odpovědi Praha (Aktualizováno: 9:08 11. 2. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pipetování, GHC Genetics

V Česku zatím laboratoře odhalily jen tzv. britskou mutaci koronaviru (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

V čem má zmutovaný vir výhodu?

Ještě před půl rokem se odborníci nedomnívali, že nový typ koronaviru nebezpečně zmutuje. Má v sobě totiž opravný aparát, díky němuž by se měl podobným změnám vyvarovat. Přesto už tehdy imunolog Václav Hořejší zmínil hypotézu, která říkala, že jedna z variant viru vytlačuje tu druhou.

Prymula: Kvůli mutacím stačí pro rizikový kontakt pár vteřin. Zájem o návrat na ministerstvo nemám

Číst článek

Teď přiznává, že vir společně s dalšími odborníky podcenil. „Říkal jsem tehdy, že k tomu nedojde, ale ten virus překvapil,“ řekl pro iROZHLAS.cz. „Skutečně mutuje mnohem méně, ale dělá to. A při těch obrovských číslech nakažených se tam najdou i podobné mutace,“ pokračoval s tím, že jde o přirozený jev.

Mutace, která se poprvé objevila ve Spojeném království, a proto se jí říká britská, si posléze vytvořila výhodu rychlejšího šíření. Dosavadní studie ukazují, že je o 30 až 70 % nakažlivější.

Jak je to možné? Běžně se koronavirus přichytí na hostitelské buňky a chvíli mu trvá, než se do nich dostane. Nová forma se ale naučila trik. „Zapadne do povrchu proteinu jako klíč do zámku. A ten může pasovat lépe nebo hůř a u britské mutace ten klíč pasuje líp a vir si rychleji odemkne,“ popsal proces Hořejší.

Podle exministra zdravotnictví, současného poradce premiéra a epidemiologa Romana Prymuly tak stačí, když je člověk s nakaženým několik vteřin a může onemocnět. Neplatí, že by kontakt musel být delší než patnáct minut.

Mutaci se tak velmi pravděpodobně podaří velmi rychle vytlačit původní variantu nemoci. „Neexistuje způsob, jak bychom ji mohli zastavit. Stane se dominantní v řádu několika dnů nebo týdnů,“ zmínil během tiskové konference iniciativy Sníh imunolog a biochemik Zdeněk Hel.

Slovensko už minulý týden uveřejnilo data o tom, že u nich je tzv. britská varianta dominantní. Analýza podle tamějšího ministra zdravotnictví Marka Krajčího prokázala přítomnost nakažlivější mutace koronaviru téměř u tří čtvrtin zkoumaných vzorků. Podle premiéra Igora Matoviče nebyl v žádné jiné zemi Evropské unie zjištěn tak vysoký podíl zmíněné této varianty koronaviru než na Slovensku.

Má vážnější průběh?

Ke spolehlivé odpovědi zatím odborníci nemají dost dat. „Zatím to není potvrzené, jsou to domněnky, není to statisticky vyhodnocené,“ přiblížil imunolog Hořejší.

Nemocnice ve Slaném bojuje s britskou mutací covidu. ‚Za tři týdny se nakazilo 80 lidí,‘ řekl ředitel

Číst článek

Obavy, že mutace způsobuje vážnější průběh nemoci, se objevily zejména po lednovém vystoupení britského premiéra Borise Johnsona. Ten řekl, že je o 30 až 40 % smrtelnější. Tamní hlavní vědecký poradce vlády Patrick Vallance k tomu dodal, že zatímco při nákaze původní variantou umíralo v průměru deset lidí z tisíce, u nové mutace je to 13 až 14 lidí.

Mikrobiolog Simon Clarke podle agentury Reuters zase podotkl, že pevnější vazba na buňky může vyvolat „silnější přehnanou reakci imunitního systému“, která následně způsobuje těžké stavy pacientů, a může být dokonce fatální.

Podle části britských expertů je ale Johnsonovo tvrzení předčasné, skeptická byla v tomto ohledu také Světová zdravotnická organizace (WHO).

A ani zkušenosti z Česka podobný trend neukazují. Vážnější průběh u nemocných nezaznamenal ředitel nemocnice ve Slaném Štěpán Votoček ani třeba primářka infekční kliniky pražské Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová. „Pořád počítáme s tím, že víc než 80 procent lidí má lehký průběh,” řekla v rozhovoru pro server Novinky.cz.

Jaký má dopad na děti či těhotné?

Původní typ koronaviru je nebezpečnější pro muže, kteří mají podle Hořejšího až dvojnásobné riziko, že onemocní. Ve Velké Británii si ale lékaři začali všímat, že se na jednotkách intenzivní péče objevuje daleko víc žen.

Šíření mezi mladými i možné riziko pro těhotné. Co naznačují o britské mutaci zkušenosti ze zahraničí

Číst článek

Izraelští pracovníci zase zaznamenali horší průběh u těhotných. „Například u nás v nemocnici je v tuto chvíli deset těhotných žen, které jsou v kritickém stavu, a to jsme doteď neměli…,“ popsala v rozhovoru pro iROZHLAS.cz tamější zdravotní sestra Martina Paletová.

Členové britské vládní poradní skupiny pro nové a nastupující respirační virové hrozby (NERVTAG) se už v prosinci obávali, že mutace také mohou být vážnou hrozbou pro děti. „Nakazí se jich větší množství,“ varovala viroložka Wendy Barclayová.

Ani ve dvou výše zmíněných případech ale zatím neexistují studie, které by domněnky lékařů potvrdily. A podobné zkušenosti dosud nemají ani čeští zdravotníci.

„Nejohroženější jsou senioři, protože mají spoustu jiných nemocí. Máme i pacienty mladšího věku, přes padesát či přes šedesát let, ale naprostá většina má jiné základní onemocnění. Ať už srdce, plic, nebo nádorové onemocnění. Velkou roli hraje obezita, především obezita extrémního typu,“ popsala Roháčová na začátku února.

Jak se mutace šíří v Česku?

V Česku je momentálně takzvaná britská mutace zastoupená v několika desítkách procent analyzovaných vzorků, rozdíly mezi regiony jsou ale značné. „Celorepublikové rozšíření jednotlivých variant není pravděpodobně rovnoměrně zastoupeno,“ píše se ve zprávě, kterou Státní zdravotní ústav vydal v úterý.

Britská mutace koronaviru se na Trutnovsku potvrdila u 60 procent vzorků. V Praze u méně než desetiny

Číst článek

V Praze ji výzkumníci například zachytili jen v 10 % z 91 zkoumaných vzorků, na druhou stranu na Náchodsku byla v polovině z nich, a na Trutnovsku dokonce v 60 %. Jde ale jen o malou studii, souhrnná data by podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbory Peterové měly být k dispozici do 14 dnů. Nicméně v posledním zmíněném regionu se zároveň nákaza v posledních týdnech šíří nejrychleji v Česku.

Nová mutace se pravděpodobně projevila také na stavu tamějších nemocnic, které jsou na hraně lůžkové kapacity. Přibývá v nich pacientů v těžkém stavu a také v mladším věku.

Vláda kvůli šíření koronaviru 11. února rozhodla o omezení pohybu v okresech Cheb, Sokolov a Trutnov. O možných lokálních opatřeních mluvil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve čtvrtečním rozhovoru pro iROZHLAS.cz  „Ale není to tak, že bychom to teď uzavřeli a zabránili lidem v pohybu po republice.“

Podle expertů přitom nejsou vyhlídky ohledně šíření britské mutace optimistické. „Do jednoho dvou týdnů to bude 90 % všude. S tím už se nedá nic dělat,“ řekl redakci Hořejší. S tím souhlasí také Hel, podle kterého půjde už brzy o „dominantně přenášený typ viru SARS-CoV-2“.

V Česku se navíc ani zdaleka netestují všechny pozitivní vzorky – na takzvanou sekvenaci, při které se zjišťuje struktura molekul, se posílají jen některé. Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro virová onemocnění Heleny Jiřincové u nich tento výzkum provádějí jen tři lidé a denně zvládnou odbavit 48 vzorků.

Výstražným znamením pro odeslání vzorku k dalšímu rozboru může podle Státního zdravotního ústavu být zvyšující se číslo R, případně vyšší počet hospitalizovaných dětí v regionu.

Jaký má mutace vliv na trasování?

Kvůli výskytu mutace v Česku se musel upravit také postup při trasování. Od podzimu se o dohledávání kontaktů nakažených starala celostátní call centra. Nyní se část práce opět vrací hygienikům, kteří si při podezření na mutaci trasování přebírají.

Hlavní hygienička Jarmila Rážová zároveň vydala pokyny, jak se v takových případech chovat. Dosud museli lidé do karantény, jen pokud se setkali s nemocným na dobu delší než patnáct minut, byli od sebe na vzdálenost menší než dva metry a zároveň neměli ochranu úst a nosu.

Při podezření na jakýkoli typ mutace mohou ale hygienici poslat do karantény i člověka, který na sobě při kontaktu měl respirátor nebo ústenku. „Zvýšenou pozornost je třeba věnovat rizikovým kontaktům (například sociální, zdravotnický nebo pedagogický pracovník, osoba ze školního kolektivu, imunitně oslabená osoba) vzhledem k možnému dopadu na další šíření nových variant viru SARS-CoV-2,“ uvedla Rážová v metodice. Pravidla budou platit od 12. února.

Změny se dotknou také aplikace eRouška, kterou si doposud nainstalovalo do svých mobilů zhruba půldruhého milionu lidí. Ta dosud uživatelům poslala upozornění, pokud byli ve styku s nakaženým člověkem déle než čtvrt hodiny. Nyní by se měl interval zkrátit.

O změnách momentálně jedná tým pod vedením vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurilly se společnostmi Google a Apple, jejichž protokol pomáhá vyhodnocovat kontakty s nakaženými. Dzurilla ale ve středu redakci potvrdil, že se eRouška zatím žádných změn nedočkala.

Jakých dalších mutací se obávat?

Více než britská mutace ale odborníky znepokojují její příbuzné. Prozatím víme o dvou – jihoafrické a brazilské. Důvod? Vakcíny schválené Evropskou lékovou agenturou (EMA) pro ně nemusí být tak účinné.

„Jsou opravdu hrozivé. U jihoafrické hrozí, že je odolná proti protilátkám, které vznikly u lidí, kteří prodělali koronavirus nebo kteří jsou očkovaní. To by znamenalo, že by se muselo očkovat novou vakcínou. A mohlo by se stát, že se vyskytne další varianta. To je noční můra,“ vysvětlil Hořejší.

Brazilský Manaus měl dosáhnout stádní imunity, teď kvůli covidu kolabuje. Na vině je i nová mutace

Číst článek

Jihoafrická mutace se přitom už objevila v rakouské spolkové zemi Tyrolsko. Zatím nepotvrzené podezření už ohlásila i nemocnice ve slovenské Nitře.

V Evropě se objevila také její jihoamerická „sestra“, u níž mají podle Hořejšího odborníci obavy, že se rychleji šíří a je odolná vůči protilátkám na původní typ nemoci. Německé úřady ji na konci ledna zaznamenaly u jednoho turisty, který se vrátil z dovolené z Brazílie.

Hořejšího slova potvrzuje i současná situace v brazilském městě Manaus, kde se podle rozsáhlé studie v odborném časopise Science na jaře nakazilo zhruba 66 % populace, později byl odhad zvýšen dokonce na 76 %. Město tak bylo považováno za „vzor“ teorie stádní imunity. Tři čtvrtě roku poté se ale situace opakuje. V metropoli brazilského státu Amazonas kolabuje zdravotnictví, nemocnice mají akutní nedostatek kyslíkových bomb, pacienti umírají.

Příbuzní pacientů s covidem-19 čekají ve frontě na doplnění lahví s kyslíkem | Zdroj: Reuters

Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbory Peterové se zatím ani jedna z těchto mutací v Česku neobjevila. To ale podle expertů neznamená, že tu nejsou. „Jsou indikace, že tu nějaké ojedinělé případy byly, ale neví se to. U nás se málo sekvenuje, takže se to zatím nezachytilo,” uvedl Hořejší.

Zachrání nás očkování nebo jaro?

„Pokud nic nebudeme dělat, tak se situace rozhodně zhorší. Přispívá k tomu i to, že lidé opatření obcházejí,“ je přesvědčen Hořejší. Řešení jsou podle něj dvě – tvrdý lockdown na čtrnáct dní, nebo masivní testování. „Všichni nakažení a jejich nejbližší kontakty by pak šli do karantény.“

S tím souhlasí také imunolog Hel. „Naší největší zbraní v boji proti epidemii je testování,“ doplnil v rozhovoru pro televizi CNN Prima News.

Ministr Blatný: Pokud nám budou chodit vakcíny, budeme mít v létě sedm milionů naočkovaných

Číst článek

Se zastavením šíření koronaviru by mohlo pomoct také počasí. Nižší teplota přispívá k šíření všech virů, s jarním oteplením by tak mohl přijít i útlum pandemie.

Podle Hořejšího by na to ale Česko nemělo vsázet. „Mohlo by to trochu pomoct, ale nespoléhal bych na to. V Brazílii to řádilo v rovníkové oblasti, kde je pořád teplo. Je to spíš malý faktor,“ popsal.

Pomyslnou spásou by – tak jako v případě původního typu koronaviru – mohlo být očkování. Schválené vakcíny podle dosavadních zjištění zabírají proti britské variantě koronaviru. U dalších mutací si ale experti nejsou jistí.

Například firma AstraZeneca o víkendu uvedla, že její vakcína nabízí velmi omezenou ochranu proti jihoafrické mutaci koronaviru, píše Financial Times. Naopak společnost Moderna už ohlásila, že jejich očkování funguje i na variantu covidu-19 z Jihoafrické republiky.

„Je tedy nutné urychleně zajistit výrobu polyvalentních (kombinovaných – pozn. red.) vakcín, které budou chránit proti všem variantám,“ řekl Hel. Stejného názoru je třeba i evoluční biolog Jaroslav Flegr z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Farmaceutické firmy jako zmíněná Moderna už proto vyvíjejí látky, které by měly být účinné právě proti jihoafrické mutaci. Jestli budou úspěšné, by mělo být známo za několik měsíců.

Dominika Kubištová, eku, sto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme