Příliš otálet se zmírňováním omezení by byla chyba, tvrdí odborníci. Navrhují opatrné promořování

Jak pokračovat v boji s pandemií koronaviru? Odborníci oslovení Radiožurnálem se shodují, že je třeba začít pomalu uvolňovat zavedená omezení, aby s nemocí přišla do kontaktu co největší část obyvatel. Je to však podle nich potřeba udělat maximálně opatrně, nepřetížit přitom zdravotnický systém a uchránit před nákazou zranitelnou část populace.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čeští vojáci provádějí testy na koronavirus | Foto: David W. Cerny | Zdroj: Reuters

Český boj s koronavirem trvá již déle měsíc a jak data o počtu nakažených, tak experti oslovení Radiožurnálem se shodují, že se jeho šíření zpomalilo. Odborníci ale zároveň varují, že až teprve nyní se boj s nemocí dostává do kritické fáze.

Vojtěch: Česko zabránilo nekontrolovatelnému šíření koronaviru, čeká nás návrat k normálnímu životu

Číst článek

Ke zpomalení šíření nákazy podle nich přispělo to, že vláda zavedla omezující opatření. Jenže ta mají také vážné ekonomické dopady a z řad odborné veřejnosti čím dál častěji zaznívá, že by bylo namístě je přehodnotit.

„Zdá se, že se šíření nákazy opravdu zpomalilo. Takže doufám, že už se nebude dlouho otálet se zmírňováním zavedených opatření. To by byla chyba. Je třeba brát v potaz také ekonomické důsledky,“ hodnotí pro Radiožurnál situaci v Česku epidemiolog Petr Smejkal z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.

Problém pomalého šíření

První, velmi opatrné uvolnění opatření již vláda provedla v pondělí, zároveň se ale rozběhla vládní rozepře o to, jak rychle v tom pokračovat a jak rychle nechat populaci nemocí promořit.

„Populace se tak jako tak promoří. Jen jde o to udržet rychlost šíření nákazy na takové úrovni, aby to zvládl zdravotnický systém,“ vysvětluje Smejkal.

Aktuálně není příliš jasné, jak velká část populace v Česku byla dosud nemoci vystavena. Pokud se ale ukáže, že zavedená opatření byla příliš tvrdá, a do kontaktu s nemocí tedy nepřišla dostatečně velká část společnosti, může mít Česko problém.

Pravidla osobní hygieny

  • mít zakrytá ústa a nos
  • nedotýkat se roušky ani obličeje
  • udržovat dostatečnou vzdálenost od jiných lidí
  • při nákupu a v MHD používat jednorázové rukavice
  • často a pečlivě si mýt ruce

„Státy, které zavedly striktní opatření, jako my nebo Polsko, nejspíše budou mít méně mrtvých, ale dá se pak očekávat, že přijde druhá nebo i třetí vlna, protože populace nebude nemocí promořená,“ varuje epidemioložka Hana Tkadlecová z Očkovacího centra ve Zlíně.

Jedním z receptů, jak problém řešit, je podle odborníků zavést taková opatření, která nebudou úplně plošná, ale budou izolovat nakažené, a především ochrání starší část populace a další rizikové skupiny.

Podle Tkadlecové by prvním krokem mělo být zavedení již připravované chytré karantény. Pak by bylo možné postupně otevřít obchody a další podniky. Lidé by ale podle ní měli nadále zachovávat vzájemný odstup, nosit roušky a dodržovat hygienické návky. „Zároveň bude nutné zachovat mírné sociální odloučení seniorů,“ varuje epidemioložka.

Vynucená opatření pomohla

Jak se Česko do bodu, kdy řeší dilema, jak začít s uvolňováním zavedených opatření, vůbec dostalo? V první řadě dokázalo šíření nákazy zpomalit. Je to vidět třeba na srovnání se zeměmi jako Dánsko, Izrael nebo Polsko.

V těchto zemích se nákaza také dlouhodobě šíří pozvolným tempem a tamní zdravotnické systémy boj s ní zvládají. O Česku platí, že si vede podobně jako tyto země.

Výrazně se zpomalilo šíření nákazy také v Rakousku, tam je ale celkový počet nakažených více než dvojnásobný oproti Česku. Přesto Rakousko spolu s Dánskem a Českem patří k evropským zemím, kde vláda již zvažuje uvolňování opatření.

Český vývoj odborníci oslovení Radiožurnálem hodnotí tak, že se šíření nákazy skutečně podařilo zpomalit. Shodnou se i na tom, že k tomu přispěla včasná reakce v podobě zavedení omezení pohybu na veřejnosti, povinnost mít zakrytá ústa a nos a také povinná karanténa.

Druhým dechem ovšem dodávají, že opatření vláda zavedla i kvůli tomu, že na počátku šíření nákazy nebyla na pandemii dobře připravená.

„U nás v tom určitě sehrála roli dostupnost ochranných pomůcek pro zdravotníky. Ti by mohli vyprávět, jak jim byly pomůcky přidělovány. A ty je přitom třeba chránit v první řadě, aby se pak měl o nakažené kdo starat,“ říká epidemioložka Tkadlecová.

Jak zásadní bylo na šíření nákazy zareagovat včas, ukazují zkušeností ze zemí, kde se to nepovedlo.

„Například v Itálii se na to přišlo velmi pozdě. Je to vidět z nárůstu počtu případů,“ popisuje Tkadlecová s tím, že podle ní se na šíření nákazy zareagovalo až po několika týdnech.

Srovnání extrémů

To, jestli se státům povedlo včas zareagovat na šíření nákazy, či ne, se podle odborníků dá vysledovat i z toho, jak rychle se zde nákaza podle dostupných údajů šíří. Jedním z takových ukazatelů je podíl, kolik z celkového počtu testů vyjde pozitivně. Pokud je toto číslo vysoké, zemi se nedaří testovat dostatečně rychle pacienty, kteří by mohli být nakažení.

„To jim pak neumožňuje nakažené jedince tak rychle izolovat a zpomalovat epidemii. Pokud pozitivita zřetelně roste, může to bohužel znamenat, že systému se nedaří rychle identifikovat a izolovat pacienty,“ vysvětluje Ondřej Májek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který data ohledně šíření koronaviru dlouhodobě monitoruje.

Také proto je podle odborníků dobře, že i v Česku se začalo – s časovým odstupem – více testovat. Minulý týden se provádělo okolo 6000 testů denně, v tomto ještě víc. „Byť nám to hrozně dlouho trvalo, počet otestovaných se konečně zvyšuje,“ hodnotí Petr Smejkal, hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny.

Podle expertů by ale bylo vhodné, aby se testů provádělo ještě více. Zdá se, že státy s agresivní testovací politikou dokázaly nárůst v počtu nakažených snížit,“ vysvětluje Ondřej Májek z ÚZIS.

Příkladem je Jižní Korea, kde počet nakažených z počátku rostl stejně rychle jako v jiných velmi zasažených zemí, brzy se však zpomalil. Jak připomíná server Foreign Policy, úřady tam dokázaly v krátkém čase provést vysoký počet testů a na základě jejich výsledků pak rychle izolovaly nakažené.

Dalším ukazatelem toho, jestli se zemi daří se šířením nákazy bojovat, je to, jakým tempem roste počet nově nakažených. „Pokud procentuální nárůst nakažených roste, tak to není dobré, protože se nákaza šíří bez výraznější kontroly,“ vysvětluje Májek.

Nejvyšší procentuální nárůst v počtu případů za poslední týden zaznamenalo Turecko. Velmi rychle se nákaza šíří také ve Spojených státech, o nichž platí, že evidují zdaleka nejvíce případů onemocnění na světě – více než 350 tisíc. Tamní vláda se na základě závěrů vlastní analýzy citované agenturou AP obává, že koronaviru nakonec podlehne 100 až 240 tisíc lidí.

Pozor na domovy pro seniory

To, kolik z nakažených nakonec nemoci podlehne, ovlivňují především dva faktory. Zaprvé kvalita zdravotnického systému. „Země, které mají nedostatek ventilátorů či nedostatek personálu, mají vyšší smrtnost,“ vyjmenovává Smejkal.

Platí také to, že smrtnost se zvyšuje, čím déle je zdravotnický systém intenzivnímu náporu v důsledku šíření koronaviru vystaven. „A zásadní je také rozložit šíření nemoci populací v čase tak, aby to způsobilo co nejmenší nápor na zdravotnický systém,“ popisuje Smejkal.

Ten zmiňuje ještě jeden faktor ovlivňující smrtnost, a to, v jaké věkové skupině se nákaza rozšíří nejvíce. „Třeba v Koreji byl věkový průměr nakažených asi 40 let, v Itálii to je 65 let,“ popisuje Smejkal.

Podle Májka ze statistického ústavu je v Česku mezi nakaženými seniorů ve věku nad 60 let přibližně 20 procent.

V Česku je tedy mezi nakaženými starší část populace zastoupena podobně jako v Německu. Právě v této zemi je smrtnost velmi nízká, byť je zde více než 100 tisíc potvrzených případů nákazy. Roli v tom podle odborníků hrají oba zmíněné faktory – nižší věk nakažených a dobře připravený zdravotnický systém. „V Německu se hodně testuje, to taky má vliv,“ dodává epidemiolog Smejkal.

Právě budoucí šíření nákazy mezi starší a zranitelnější populací pro Česko představuje podle odborníků vážnou hrozbu. Obzvlášť rizikové jsou v tomto ohledu domovy pro seniory. „Když se nákaza rozšíří v domovech důchodců nebo u zdravotníků či pečovatelů, tak se s ní špatně bojuje,“ varuje epidemioložka Tkadlecová.

Podle Smejkala se koronavirus rozšiřuje do domovů pro seniory ve většině zemí světa. „Je to místo, kde je pohromadě spousta lidí. Dělají podobné věci, potkávají se, podávají si ruce. Stará se o ně jedna ošetřovatelka,“ vyjmenovává důvody, proč tomu tak je, a dodává, že je škoda, že se tímto problémem česká vláda začala zabývat až později, když je přitom od začátku o koronaviru dobře známo, že nejvíce ohrožuje právě starší populaci.

Vojtěch Srnka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme