‚Musíme se chytit za ruce.‘ Česko bojuje s novou vlnou koronaviru, čím se liší od těch předešlých?
Přes 14 tisíc nakažených. Smutný rekord, který během koronavirové krize padl hned několikrát. V předchozích vlnách ovšem platila drastická protikoronavirová opatření. Přesto končící kabinet Andreje Babiše (ANO) o možném zpřísnění teprve debatuje. Experti přitom už několik týdnů upozorňují, že počty denních přírůstů budou dále stoupat. A mohou tak zahltit nemocnice. Očkovaným navzdory. Server iROZHLAS.cz přináší srovnání největších covidových vln.
„Zásadně odmítám, že ze sebe shazuji odpovědnost,“ prohlásil během páteční tiskové konference ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Reagoval tak na otázku, proč vláda proti šířící se nákaze koronaviru razantně nezasáhne. Počty nově nakažených začaly totiž tento týden opět rapidně stoupat a v úterý dosáhly dokonce 14 539 případů.
Náměstkyně Vašáková: Nátlak na lidi kvůli očkování je legitimní. Cesta osobní odpovědnosti selhala
Číst článek
„Pokud máme dělat zásadní rozhodnutí, která budou platit několik měsíců, je legitimní, že hledáme shodu. Musíme se takzvaně chytit za ruce a mít společné stanovisko. Není tady prostor pro politické bojůvky,” pokračoval Vojtěch. Narážel tak na to, že kabinet chce chystaná opatření, která by měla pomoci zkrotit nynější vlnu, konzultovat se svými nástupci.
Přijetí nových restrikcí se tak – přestože pandemie opět nabírá na síle – oddaluje. Koncem října s obavy možného zahlcení nemocnic vláda nařídila povinnost nosit respirátory na hromadných akcích a na pracovištích. A zavedla také kontrolu bezinfekčnosti v restauracích. „Pokud se to nepodaří zastavit, budou čísla eskalovat,“ uvedl tehdy pro iROZHLAS.cz epidemiolog Roman Chlíbek.
A to se skutečně stalo. Politické špičky se proto snaží přitvrdit: studenti v učebnách nad 50 lidí budou od 15. listopadu muset nosit respirátory i v rámci výuky. Školáky taky čeká v listopadu dvojí plošné testování. O dalších opatřeních kabinet jednal v pátek, čeká ještě na písemné stanovisko AntiCovid týmu koalice Spolu.
Nakažlivější mutace Delta se totiž dále rychle šíří. Není tak vyloučeno, že se Česko vydá cestou Rakouska. Uvažuje se totiž o tom, že na kulturní a sportovní akce nebo do restaurací by mohli jen lidé, kteří jsou proti koronaviru očkováni nebo jsou do půl roku po prodělání nemoci. Už by tak nestačilo předložit negativní výsledek testu. Ve hře je ale i mírnější varianta, že by se uznával jen přesnější PCR test. Konečné rozhodnutí má padnout v úterý.
Podpora očkovaní
Počty hospitalizovaných se navíc dostaly na úroveň letošního dubna a v některých nemocnicích odkládají plánované operace. „Na rozdíl od jiných evropských zemí u nás už lidé z velké části rezignovali na dodržování jakýchkoliv opatření. Virus se šíří mnohem rychleji a méně kontrolovaně, než jsme čekali,“ přiblížil pro Český rozhlas Plus biochemik Jan Konvalinka.
Jedno je tak jisté: hlavní cestou, jak se vymanit z koronavirové krize, je podpora očkování. „Situace není dobrá. Apelujeme na všechny občany, aby se očkovali. Jediné řešení je očkování,“ uvedl tento týden ke zhoršující se epidemiologické situaci premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). „Nebude žádný lockdown,“ doplnil.
Podobně mluví také epidemiolog Petr Smejkal z Institutu klinické a experimentální medicíny. Podle něj by mělo v zásadě stačit dodržovat existující opatření, více očkovat i testovat. „Musíme být připraveni na všechno, ale myslím, že se to ještě dá zvládnout bez lockdownu,“ řekl pro Český rozhlas Plus.
Česko tak zažívá nový nápor koronaviru. Vzhledem k dostupnosti očkování tentokrát bez přísných koronavirových opatření. A jakým způsobem se s covidem bojovalo během největších covidových vln? Server iROZHLAS.cz připravil jejich přehled.
Říjen 2020: hluboká krize
Až 15 667 nakažených denně
Během loňského října začaly počty nově nakažených strmě stoupat. Pandemie koronaviru se tehdy vymkla kontrole kvůli pozdnímu zavedení plošné povinnosti opět nosit roušky i neochotě vládních politiků před krajskými volbami přijímat nepopulární opatření. Kabinet navíc neměl během letních měsíců k dispozici matematické modely, které měly nový nápor nemocných předem odhalit.
„Ti, kteří měli přijít, nepřišli,“ vysvětloval premiér Andrej Babiš (ANO) 12. října na tiskové konferenci, proč se Česko na podzim propadlo do hluboké koronavirové krize. Počet mrtvých v ten den překonal tisícovku, hrozil kolaps zdravotnictví a začalo se veřejně mluvit o lockdownu.
„Naše čísla jsou katastrofální. Pokud se nestane zázrak, budeme muset přitvrdit. “
Premiér Andrej Babiš (ANO) (Čau lidi, 25. října 2020)
Koncem září, tedy v době, kdy Česko už stálo na prahu druhé vlny, navíc došlo k výměně ministra. Otěže českého zdravotnictví tehdy po Adamu Vojtěchovi (za ANO) převzal epidemiolog Roman Prymula. A začal během následující měsíce rozbujelou nákazu krotit.
5. října začal platit loni už druhý nouzový stav. Uzavřely se – nejdříve částečně, pak úplně – všechny školy. Uzávěra padla také na restaurace, obchody i služby, které se až na výjimky rovněž zavřely. Kabinet na minimum omezil i možnosti setkávání lidí. A začal také platit noční zákaz vycházení.
Vrcholu tehdejší vlna koronaviru dosáhla 27. října. Počet nově nakažených: 15 667. Vláda tehdy oznámila, že protáhne nouzový stav i to, že školáci se do lavic zatím nevrátí. „Opatření jsou dostatečně tvrdá,” komentoval to tehdy Prymula.
O dva dny později se konala vládní rada pro zdravotní rizika. Jedna z prvních věcí, kterou premiér Babiš otevřel, byla přitom chaotická komunikace vlády. „Předseda rady přivítal členy rady a apeloval opětovně na jednotnou komunikaci vlády navenek,“ píše se v zápisu z jednání, které iROZHLAS.cz už dříve popsal.
Prymula měl totiž podle domluvených pravidel mluvit veřejně o koronaviru sám a pouze dvakrát týdně. To se mu ale příliš nedařilo. Za jeden den někdy vystoupil až pětkrát.
Zlom vzestupného trendu pozitivních případů ale nakonec znamenal konec i pro Prymulu, který koncem října o ministerské křeslo přišel. Důvodem však nebyla nezvládnutá pandemie, ale návštěva restaurace na pražském Vyšehradě v době, kdy měly být kvůli špatné situaci všechny provozovny bez výjimky uzavřeny.
Prosinec 2020: vánoční vlna
Až 16 944 nakažených denně
„Svátky nás zastihnou velmi pravděpodobně ve velmi tísnivé situaci.“ S takovou prognózou přišel už koncem října, kdy vrcholila masivní vlna koronaviru, virolog a ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. A nejen on.
„Třetí vlna právě začíná. Musíme ty věčné vlny zastavit. Promořování není cesta. A jediný způsob, jak to zastavit, je očkování.“
Biochemik Jan Konvalinka (Český rozhlas Plus, 19. prosince 2020)
Experti na covid upozorňovali, že přísná protiepidemická opatření bude potřeba držet i přes vánoční svátky. To se ale nestalo. Místo toho, aby vládní kabinet držel nohu na brzdě rozbujelé nákazy, přidal na začátku prosince plyn. A to v podobě otevření škol, obchodů i restaurací, byť v omezeném režimu.
„Jak dlouhodobě upozorňuji, situace je křehká, a proto je opravdu důležité dodržovat nastavená opatření. Podle čísel v dalších dnech se rozhodneme, jak dál,” komentoval rozvolnění tehdejší ministr Jan Blatný (za ANO). A počty se začaly opět zvyšovat, restaurace proto musely zavřít opět v 8 hodin večer a začal znovu platit zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti.
Na možné zhoršení situace přitom upozorňoval také vládní šéfstatistik Ladislav Dušek. „Každý krok, který zvýší mobilitu obyvatel a počet sociálních kontaktů, je samozřejmě rizikový,“ prohlásil pro Český rozhlas Plus v reakci na rozvolnění opatření s tím, že v populaci stále máme „poměrně velkou nálož nákazy.“
Výsledek? Začátkem letošního ledna počty nakažených stoupaly. Třeba 6. ledna testy zachytily 17 777 nově pozitivních případů. „Současná situace je špatná. Ale nemůžu říct, že mě to překvapuje, a myslím, že nejsem sám. Jen doufám, že jsou to poslední kritické tři neděle. A pak už se do této situace nikdy nevrátíme,“ prohlásil tehdy epidemiolog Petr Smejkal.
Březen 2021: covidový kotel
Až 16 808 nakažených denně
„Překvapuje mě, že to není ještě horší,“ přiznal v Českém rozhlasu Plus začátkem března biochemik Jan Konvalinka. Nárůst počtu lidí tehdy totiž nepolevoval, přestože vláda vyhlásila třítýdenní lockdown. V té době však do Česka vtrhla nakažlivější britská mutace koronaviru.
Namísto rozvolnění lockdown. Rapidní nárůst případů koronaviru nutí Nizozemce změnit strategii
Číst článek
S rozvolněním se tak ani příliš nepočítalo. Alespoň do té doby, než budou naočkovány nejrizikovější skupiny obyvatel. Vláda se kvůli tomu snažila v polovině února opět prodloužit nouzový stav, u opozice ale neuspěla.
„Pokud někdo neschválí nouzový stav, tak bude přímo odpovědný za smrt našich spoluobčanů. Přímo odpovědný,“ prohlásil tehdy premiér v demisi Babiš před jednáním Poslanecké sněmovny. Nouzový stav do konce února nakonec kabinet vyhlásil na žádost hejtmanů.
Podobně jako v říjnu přitom koronavirová situace v Česku upoutala pozornost zahraničních médií. Polská verze německého serveru Deutsche Welle zemi označila za „covidový kotel v srdci Evropy“ a například německý deník Sächsische Zeitung psal, že „česká vláda v boji s pandemií selhala“, zavedení hraničních kontrol na německo-českých hranicích je proto „smutné, ale nevyhnutelné“.
