Covid-19 jako nemoc z povolání? Potvrzení žádají zdravotníci i policisté, kteří chtějí vymáhat odškodné
O uznání covidu-19 jako nemoci z povolání žádá stále víc lidí. Střediska nemocí z povolání evidovala jen za první tři měsíce letošního roku nejmíň 2500 takových žádostí. Vyplývá to z vyjádření většiny ze 13 středisek, které Radiožurnál oslovil. Nejčastěji se na ně obracejí zdravotníci, sociální pracovníci, ale třeba i policisté, kteří chtějí po prodělání covidu žádat o odškodné.
„Teploty nepřestávaly, únava, spal jsem 15 nebo 16 hodin denně, nechuť k jídlu. Do toho závratě, bolesti hlavy,“ popisuje pro Radiožurnál pan Miloslav, který pracuje na Plzeňsku jako vedoucí řidičů zdravotnické dopravní služby.
Na neschopence byl kvůli nemoci covid-19 na podzim déle než měsíc. Myslí si, že se mohl nakazit právě v práci. „Chtěl bych požádat o odškodnění, jestli to je aspoň trochu možné, že by to bylo z povolání,“ dodává.
Potřebuje k tomu potvrzení od praktického lékaře i zaměstnavatele. S tím pak zamíří na Kliniku pracovního lékařství do Plzně, která to spolu s hygienou posoudí. Od začátku roku do konce března tam evidovali 515 podobných žádostí, loni za celý rok 400. Byli mezi nimi i zdravotníci z nemocnice v Domažlicích.
„V současné době jsou někteří odškodňováni za loňskou jarní vlnu. Co se týče vlny podzimní a zimní, tak už toho bylo tolik, že si myslím, že ne všichni budou finančně uspokojeni, ačkoli se asi nakazili v práci, tak se to začíná zpochybňovat. Jednání ze strany pojišťoven nebudou tak vstřícná,“ podotýká ředitel nemocnice Petr Hubáček.
Odškodné 70 tisíc korun
Odškodné vyplácí zaměstnavatel z pojistky. Jeho výše závisí na tom, jak těžký byl průběh nemoci. „Odškodňují se i jednodušší průběhy onemocnění - jenom rýma, kašel, zvýšená teplota dva nebo tři dny. V tomto případě neprovádíme šetření na místě, protože nechceme vystavovat naše zaměstnance zvýšenému riziku nákazy,“ říká hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
‚Škoda, že paní nepřišla o rok dřív.‘ Kvůli covidu ubylo žen, které chodí na prevenci rakoviny prsu
Číst článek
Třeba v liberecké nemocnici dosud požádalo o uznání covidu jako nemoci z povolání na 400 lidí. Šlo o lékaře, sestry, ošetřovatelky, ale i techniky IT. Uspělo zatím 15 z nich.
„Většina kompenzací za covid je nižších, kolem 25 až 50 tisíc. Nejvyšší náhrada, kterou naše nemocnice vyplatila, je 70 tisíc korun. Samozřejmě někteří zaměstnanci nečerpali pracovní neschopnost, což bohužel znamená, že ztratili právo na to, abychom jim uhradili ztrátu výdělku,“ upřesňuje mluvčí Liberecké nemocnice Václav Řičář.
Celý proces zabere několik měsíců. S tím, jak v poslední době žádostí rychle přibývá, se termíny ještě prodlužují.
„Podle vyhlášky by člověk, který si podal žádost, měl být lékařem vyšetřen do 30 dnů a to se teď v mnoha případech neděje, protože žadatelů je moc. Máme informace, že to někdy trvá třeba i šest týdnů až dva měsíce. Pro ten nápor to lékaři nezvládají,“ upozorňuje předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
Požádat kdykoli
Situaci ve Fakultní nemocnici Olomouc přibližuje mluvčí Adam Fritscher: „Klinika pracovního lékařství Fakultní nemocnice Olomouc eviduje od počátku letošního roku 636 žádostí o uznání covid-19 za nemoc z povolání. V rámci kliniky bylo těchto žádostí v minulém roce 257 s maximem v čtvrtém kvartálu.“
‚Zásadní změna.‘ Vakcína Pfizeru se může skladovat měsíc v ledničkách, schválila léková agentura
Číst článek
Vyřídit je potrvá měsíce. Žádosti je přitom možné podávat libovolně dlouho po nemoci. „Žádostí je až třikrát více než v době před covidem. A obáváme se, že ještě není konec. Byť epidemie je reálně na ústupu, tak žádosti stále chodí, protože lidé si žádají i se zpožděním, protože není žádný termín, do kterého můžou požádat,“ upozorňuje mluvčí Karvinské hornické nemocnice Andrea Vargová.
Národní registr nemocí z povolání za loňský rok eviduje na 150 uznaných případů v souvislosti s nákazou koronavirem, do konce letošního března 219. Většinou šlo o lidi, kteří žádali loni na jaře.
