Prymula: Velikonocemi nic neskončilo. Epidemii jsme sice zafixovali, ale tygr čeká za dveřmi

Málokteré slovo vyvolalo v dosavadním průběhu koronavirové epidemie takové emoce a debaty jako výraz řízené promořování populace. Právě tak popsal v rozhovoru pro DVTV možnou změnu strategie pro boj s nemocí covid-19 v Česku náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. Co přesně by to obnášelo? Kde se skrývají potenciální rizika, a kde jsou naopak výhody? Tím se zabývalo speciální vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.

SPECIÁL KE KORONAVIRU Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula | Foto: Ondřej Deml | Zdroj: ČTK

Jak Prymula vysvětlil, promořování probíhá u každé epidemie. „Lze si pod tím představit, že při každé infekční chorobě dochází postupně k tomu, že se v populaci snižuje počet osob, které se s tím onemocněním setkaly. Buď ho prodělaly klinickou formou, nebo bezpříznakovou. A to tady nepochybně bude nastávat,“ řekl.

„Nikdo si snad nemohl myslet, že to bude záležitost, kdy tady exploduje epidemie a budeme mít desetitisíce zemřelých, jak to je v některých jiných zemích. Ale postupně tento proces bude probíhat a bude dlouhodobý. V tuto chvíli je zřejmé, že to není otázka měsíců, ale let.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Je vhodné promořování populace? Jaký je pandemický plán? Poslechněte si celé speciální vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus

Před strategií takzvaného promořování už dříve varoval předseda České lékařské komory Milan Kubek. „Především ze začátku se hovořilo o přirozeném promořování a to je věc, kterou nezvládl žádný stát na světě,“ připomněl.

„Řízené promořování v současnosti probíhá, protože díky poměrně striktním režimovým opatřením, která vláda rychle zavedla – a za to jí patří dík, na rozdíl od zásobení ochrannými prostředky pro zdravotníky, které nezvládla – jsme dosáhli určité křehké rovnováhy, kdy nárůst počtu nemocných je zvládnutelný a nedochází k zahlcení zdravotního systému.“

Tygr za dveřmi

Tento týden se rozvolnila vládní opatření: otevřely se některé obchody a sportovní centra. Prymula ale varuje, že to zdaleka ještě není vítězství.

„Opravdu jsme epidemii zafixovali. Ale znamená to zůstat ve střehu celou dobu. To není věc, kdy my v uvozovkách zvítězíme a už se nic nestane. Tygr čeká za dveřmi. My jsme je zavřeli, ale on stále bude čekat na skulinu, aby vtrhl dovnitř. V tomto slova smyslu budeme muset být obezřetní celou dobu,“ popsal epidemiolog.

Předeslal přitom následky toho, pokud lidé stále platící opatření začnou brát na lehkou váhu: „Řada osob nabyla dojmu, že jsme o Velikonocích vlastně skončili, je tady velké vítězství, a vrhla se do víru standardního života. Má roušky, popíjí pivo v hloučcích. To povede k tomu, že za sedm dnů tady budeme mít výrazně vyšší výskyt (nákazy).“

Imunolog: Po uvolnění přijde další vlna nakažených, zdravotnictví ale nemá nekonečné rezervy

Číst článek

Bezprostředně po Velikonocích by podle něj vláda měla schválit sestavu jednotlivých opatření, jak za sebou budou následovat. Rozhodně je nebude možné uvolnit najednou. „Budu navrhovat, aby to bylo asi ve čtyřech kaskádách, oddělených od sebe dejme tomu deseti, patnácti dny, abychom byli schopní opravdu posoudit, co s tím uvolněním děje a neděje,“ přidal.

„Iluze, že tady bude systém, který nás zbaví veškerých problémů a budeme moci žít úplně přesně jako předtím a pak to někdo za nás vyřeší, to určitě ne. Budeme muset elementární opatření dodržovat poměrně dlouhou dobu.“

Festival nepřesných čísel

Prymula se ve speciálním vysílání vyjádřil také k bilanci potvrzených případů a otestovaných, které pravidelně zveřejňují ministerstva zdravotnictví jednotlivých zemí. „Data nejsou v žádném případě přesná. To, co tady je prezentováno i mezinárodně, to je festival naprosto nepřesných čísel,“ prohlásil.

„Jenom když se podíváte třeba na Španělsko: tam by to znamenalo, že každý třetí testovaný je pozitivní. Je to tím, že se netestuje stejnoměrně. Někde se netestuje téměř vůbec. V explozivních epidemiích, tam se prakticky přestalo testovat. Berou si jenom lidi, kteří jsou v nemocnicích a podobně.“

Jak dodává, usuzovat reálný obrázek z udávaných čísel není dobré. Aspoň v zemích, kde se testuje a kde jsou vzorky testovány v poměrně obdobném objemu, lze v číslech rozpoznat trendy.

„Vidíme, jestli jdeme nahoru, jestli je stav setrvalý, nebo nikoliv. A proto to testování je samozřejmě dobré. A proto chceme udělat průřezový test screening populace, abychom věděli, kolik osob to onemocnění prodělalo a kolik je bezpříznakových,“ vysvětlil.

To kvituje i Milan Kubek. „Je důležité, aby skutečně proběhla populační sonda, abychom věděli, kolik lidí nemoc prodělalo. Bez toho nemůžeme zodpovědně uvolňovat striktní režimová opatření,“ zmínil a přidal kritiku: „Trochu mě mrzí, že se o té sondě stále mluví, ale reálně, pokud vím, se vůbec nic nedělá.“

Chytrá karanténa

Část odborníků velmi spoléhá na takzvanou chytrou karanténu. Tvrdí, že prostřednictvím ní můžeme vir marginalizovat a nemuselo by dojít k takovému promořování. Prymula potvrdil, že už se systém začíná používat.

„V tuto chvíli probíhá pilot na jižní Moravě. Tam jsme nalezli celou řadu různých problémů, které jsou postupně odstraňovány. Daří se systém elektronizovat na úrovni laboratoří. Máme teď úplně přesný přehled, kolik je tam vzorků, jaká je jeho kapacita. Armáda poměrně významným způsobem posílila celý systém personálně, takže máme dostatek odběrový skupin. To všechno funguje,“ uvedl.

Moderátorka Věra Štechrová během speciálního vysílání vyzpovídala také imunoložku Blanku Říhovou a Ivu Holmerovou, ředitelku Gerontologického centra. Poslechněte si celý pořad. 

Věra Štechrová, kro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme