Zaorálek: Prymula neměl slibovat otevření škol, cítili jsme, že to nebudeme schopni splnit

Školy se i přes původní příslib ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) 2. listopadu neotevřou. Podle jeho vládního kolegy Lubomíra Zaorálka (ČSSD) to přitom bylo vzhledem k současnému vývoji pandemie koronaviru zřejmé už dřív. Označuje to proto za komunikační přešlap. „Moc jsem tomu neporozuměl, proč to říkal. Nemohlo to vyjít,“ říká ministr kultury v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. A co si myslí o tvrdém lockdownu či utajené noční schůzce?

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Proč vláda – vzhledem k tomu, že je situace kritická – nezavede tvrdý lockdown po vzoru Izraele? Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na twitteru uvedl, že se na tom kabinet v pondělí většinově neshodl.
Pokud vím, tak pan ministr Hamáček ještě navrhoval plošné nošení roušek ve městech a obcích. To se debatovalo. Nakonec se ale dala přednost tomu, aby se zachoval současný režim. Ten je založen na tom, že pokud jde člověk po ulici a je tam sám, tak roušku mít nemusí. Musí si ji nasadit, až když se dostane někam, kde jsou lidé. I ministr Prymula řekl, že pokud jste někde na ulici, tak pravděpodobnost, že byste se nakazila tak, že tam před vámi někdo něco nakašlal nebo naprskal, moc vysoká není. Vy s nemocným musíte nějakou dobu být, musela byste s ním mluvit, třeba i bez roušky.

Vláda chce prodloužit nouzový stav do 3. prosince. Školáci se v pondělí do lavic nevrátí

Číst článek

Možnost nakazit se na ulici, jak jsem z té debaty pochopil, pokud tam nejsou lidé, je asi velice nízká. Dosavadní opatření, co se týče roušek, jsou tak z odborného hlediska dostatečná, pan ministr Prymula proto neviděl smysl v tom, aby se posilovala. Jejich paušální nasazení prosazoval vedle pana ministra Hamáčka ještě pan ministr Petříček. To byla tedy třeba debata, kde byl prosazován ještě ostřejší názor. Nakonec se tedy ale dohodlo, že se nebude současný rouškový režim měnit.

Řeč na tvrdý lockdown tedy nepřišla? Že by fungovaly jen ty nejnutnější oblasti ekonomiky a lidé by mohli od domova jen do určité vzdálenosti, tedy bez možnosti jet například na chalupu?
V Izraeli zůstala v chodu celá průmyslová infrastruktura, zemědělství, stavebnictví, zbrojní průmysl, potravinářský průmysl. Významné segmenty průmyslu tak zůstaly zachovány. Nebyl to další Wu-chan (ve městě v době plošné karantény nejezdila ani například hromadná doprava, lidé nesměli chodit ani do práce a museli zůstat doma - pozn. red.). V Izraeli fungovaly banky, celá energetika, vodní infrastruktura, všechno skladování, přístavy, rybářství. Nemyslím si proto, že by Izrael udělal něco zas tak jiného než my. A pohyb omezil kvůli ortodoxním komunitám, které žijí velmi pospolitým způsobem. Věděli, že jsou to zdroje nákazy.

Tudíž jejich opatření, která omezovala pohyb jen na pár metrů, byla podle mě dána tím, že chtěli rozbít tyto komunity, které neustále všechno porušovaly. V Izraeli je ale jiná struktura společnosti. Neznamená to, že by taková opatření měla smysl v české společnosti. Takže nejsme v Izraeli, nikdo to tam ale ani nenavrhoval. Alespoň si to tedy nevybavuju, že bychom během debaty řešili omezení pohybu jen kolem domu. Myslím si, že většina ministrů si uvědomuje, že u nás je trochu jiná situace.

Zpřísňování opatření

Přesto jsme ale od izraelských opatření jen krůček. Lze vůbec ve zpřísňování vládních nařízení ještě, kam jít?
Myslím si v zásadě, že nejsme daleko od Izraele. Zbývá už opravdu jen málo věcí, které bychom těžko vymýšleli. Myslím si, že pak už bychom mohli jedině omezovat chození do práce. A to už by byl Wu-chan, když to zjednoduším. Připadá mi, že jsme na hraně toho, co můžeme. A už se moc teď přitvrdit nedá, pokud tedy nechceme zakazovat chodit do práce, a to stále nechceme.

Pokud počet nakažených stále poroste, bude jiná možnost?
Teď se musíme soustředit hlavně na to, aby se dodržovalo to, co se přijalo. Připadá mi, že jsme došli na hranu. Teď je třeba, abychom to dva týdny vydrželi, do toho kritického 6. listopadu. Jsem ale přesvědčený, že to musí zabrat. Pan Prymula řekl, že když se to bude držet, podaří se to zbrzdit. Problém ale je, že mi to potřebujeme zbrzdit hodně. Nestačí nám, když to zastavíme, potřebujeme to srazit z devíti tisíc nových případů denně na tisíc. Jako to srazili v Izraeli. Takže redukce musí být zásadní, bude to ale trvat. Budeme proto žádat o prodloužení nouzového stavu.

Je řešením, aby v tomto ohledu více jednala policie? Že by více dodržování opatření kontrolovala a dávala za jejich porušení pokuty?
Ano. Je tu omezené množství lidí, kteří opatření nedodržují. Je pravda, že je to na spolupráci a důvěře. Pokud to ale někteří lidé budou ignorovat a stanou se ohrožením, tak je třeba, aby se se proti nim zasáhlo. I kdyby to bylo pět procent lidí, kteří se opatřením brání, stejně jsou to statisíce, takže v souhrnu je to poměrně hodně lidí. To musíme tedy vyřešit, aby bylo zřejmé, že se to skutečně dodržovat musí.

Je podle vás stále reálné, abychom se dostali pod tisíc nových případů nakažených denně do Vánoc, jak o tom hovořil minulý týden pan ministr Prymula?
To vám nemůžu říct. Můžu vám říct maximálně to, co bych si přál, a to vám nebude k ničemu.

Má ministr Prymula ve vládě stále vaši důvěru? Vzhledem k nočnímu jednání s šéfem poslanců ANO Jaroslavem Faltýnkem, které se odehrálo minulý týden v pražské restauraci.
Bereme ho jako odborníka, který se v tom pohybuje od března. V tomto směru s ním dokážeme mluvit. Jeho selhání bylo politické, bylo to selhání politického řemesla. Je smutné, že se mu podařilo rozmetat něco, co je strašně důležité. On musí být člověk, který je přímo posedlý dodržováním toho, co nařizuje. Nemůže si dovolit chovat se jinak. Toto si podle mě neuvědomil dostatečně. To je ale strašná chyba. Ve chvíli, kdy bojujete proti lidem, kteří si roušky neberou, si nemůžete dovolit takovou chybu udělat. Odborná debata s ním ale pokračuje. On se stal ale problémem jako symbol toho, kdo má být v čele, kdo má dodržovat to, co říká, aby všichni věděli, jak je to vážné. Když to poruší, tak je to selhání, které vyhazuje do vzduchu všechno.

Noční schůzka

Vrátili jste se k tomu na pondělní vládě? Chtěli jste od něj osobní vysvětlení?
Ne. Řešili jsme jenom odborné věci. Debaty se účastnil normálně. Všichni chápeme, že je to naprosto nešťastná situace. My ale nemůžeme odečíst to, že úplně vybouchl. Není jenom odborník, dneska je i symbol vlády, která musí stát za tím, co vyhlašuje. A musí to dělat stejně dobře jako tu odbornou část, a pokud mu to nedochází, tak je to fatální.

Epidemiolog z Tel Avivu: Covidová čísla jsou v Česku alarmující, optimistický nejsem ani k vývoji v Izraeli

Číst článek

Bude nový ministr (kandidátem je dětský hematolog a náměstek FN Brno Jan Blatný) schopný do toho všeho rychle naskočit a zorientovat, přestože nepůjde třeba o epidemiologa?
Nechci to teď posuzovat. Nejsem ten, kdo by měl nového ministra komentovat. To je věc, která je v rukách pana premiéra. Nese za to odpovědnost.

Poslední dotaz na komunikaci vlády: během úterka se řešilo, zda zůstanou nadále zavřené školy. Roman Prymula říkal, že se o tom bude na vládě jednat až koncem týdne. Mezitím Jan Hamáček na twitteru uvedl, že se neotevřou. Do toho ministr školství Robert Plaga (za ANO) žádal o urychlené řešení. Přijde vám tento způsob komunikace v pořádku? Proč stále bojujete s tím, že nejste ve vyjádřeních jednotní?
Od začátku jsem nepokládal za úplně šťastné, že pan Prymula vyhlašoval, že školy otevřeme 2. listopadu. Kde kdo z nás – a to nejsme epidemiologové – měl pochyby o tom, že je to úplně reálné. Moc jsem proto nerozuměl, proč to pan Prymula říkal. A nebyl jsem jediný, kdo si myslel, že tohle nemůže vyjít. Cítili jsme, že ta situace je taková, že nám to neumožní.

Dneska už sám pan Prymula říkal, že to pokládá za nepravděpodobné. Pro mě je to ale nepochopitelné. Nemělo se to říkat. Bylo to slibování něčeho, o čem jsme v kostech cítili, že to nebudeme schopni splnit. Je to komunikační problém. Měli bychom si z toho vzít poučení, že bychom neměli – nebo budoucí pan ministr – slibovat věci, které pak nejsme schopni splnit.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme